Zabitý večer přináší nepovedené rande, ale i solidní thriller. Dokáže napnout i přes velkou porci klišé

Christopher Landon má pověst tvůrce, jemuž nechybí svižné či originální nápady a nebojí se zdánlivě obyčejnou žánrovku okořenit o netradiční motiv. Na papíře ovšem jeho ideje zní často daleko zábavněji než v samotném filmu. V hororové sérii Všechno nejhorší okořenil tradiční slasher o sci-fi motiv časové smyčky, ve Slečně bestii pro změnu tento koncept osvěžil o prohození těl ve stylu Mezi námi dvojčaty. Svěží a příjemný koncept ovšem vždy doplácel na jeho rutinní režii i nedostatek tvůrčí odvahy. Zápletka Zabitého večera je v tomto ohledu daleko přímočařejší a tradičnější. A možná právě díky tomu i podstatně lépe odsýpá a funguje.

Violet je vdova, jejíž manžel zemřel za tragických okolností, a ona věnovala všechen svůj čas výchově malého syna. Jenže možná už by to chtělo vrátit se i zpátky do vztahového života. Rozhodne se proto jít na rande se sympaťákem Henrym, s nímž už si nějaký čas píše a je konečně čas ho poznat i osobně. Romantický večer v luxusní restauraci ovšem nenaruší jen nervozita, ale bohužel také tajemné zprávy od neznámého odesílatele. Po podivných memečkách jí začnou chodit už poměrně jasné výhružky, z nichž se Violet dozví děsivou informaci.

V jejím domě se skrývá maskovaný útočník, který je připraven zabít jejího syna i hlídající sestru v případě, že Violet neudělá vše, co se po ní bude chtít. Odesílatel sleduje každý její pohyb a evidentně se sám nachází v oné restauraci. Hlavní cíl je tedy jasný – pokud chce Violet ještě někdy vidět své dítě, musí Henryho zabít. Kdo je ve skutečnosti tajemným útočníkem z restaurace? A kvůli čemu musí Henry zemřít?

Příběh tedy zrovna nehýří originalitou, zní ovšem tak chytlavě, že dokáže fanoušky napínáků poměrně snadno zaujmout. A naštěstí je zvládne i bez problémů zabavit. Zabitý večer je čistou a nenáročnou žánrovkou, v níž je tentokrát Landonova chybějící tvůrčí odvaha spíše výhodou. V rámci děje, jenž po něm nežádá žádné velké režijní kejkle či nekonečný příval nápadů, totiž dokáže působit poměrně sebevědomě a jistý v kramflecích.

Základní atributy totiž Landon zvládá na jedničku – umí správně budovat napětí, dávkovat v klišé v takové kadenci, aby nám snímek nepřipadal pitomý či prvoplánový, a hezky pracovat s „kriminální“ zápletkou ohledně podezřelých v restauraci. Dokáže pracovat s vedlejšími charaktery tak, aby aspoň na chvíli na každém seděl stín podezření, i když závěrečné odhalení samozřejmě není nijak šokující a překvapivé. Režie však umí správně pracovat s důležitými žánrovými prvky a dostávat hrdinku neustále před nové překážky, takže se člověk při skromné 90minutové stopáži vlastně nemá kde nudit.

Landon si navíc umí skvěle hrát s restauračním prostorem a takřka komorním pojetím, jež navíc dokáže osvěžit o jisté kamerové či obrazové nápady. Hodně mu pak pomáhá také sázka na (zatím) nepříliš známé herce. Meghann Fahy z Bílého lotosu je přesně tou sympatickou a zranitelnou hrdinkou, jež chce divák držet palce, a Brandon Sklenar po seriálu 1923 znovu ukazuje své velké charisma, které by o sobě mohlo dát v Hollywoodu v následujících letech dost vědět.

Zamrzí však, že v poslední třetině už se začne na klišé spoléhat až příliš a z komorního napínáku se přepne do akčnějšího módu. Závěr sice ne, že by filmu úplně podrazil nohy, ale i přesto je škoda, že se autoři rozhodli nakonec pro to nejlínější tvůrčí řešení, jež posouvá látku už v podstatě do béčkových vod. Bez zbrklých rozhodnutí hlavních postav i visení z mrakodrapu bychom se jistě obešli.

Zabitý večer tedy rozhodně není nějakým převratným thrillerem, je ale neurážející jednohubkou, která musí na ploše 90 minut zabavit snad každého. Občas sice není nejchytřejší, zároveň ale vše dohání sympatickým obsazením, šikovně budovaným napětím a poctivým řemeslem, jenž doručuje přesně to, co slibuje v upoutávkách. Jako snímek na nenáročný večer či.. ehm, rande, při němž se k vám bude drahá polovička tulit, je Zabitý večer v podstatě ideální.

Podívejte se na žebříček nejlepších thrillerů podle databáze Kinoboxu.