Recenze #2: Zloba: Královna všeho zlého představuje to nejhorší, k čemu Disney v posledních letech směřuje

Už v prvním filmu byla chatrná story zlé královny, která je vlastně hodná, vydojena až na krev. Není tudíž překvapením, že námět tohoto pokračování vypadá jako výplod nějakého jednoduchého skriptu na autoamatické generování filmových pokračování. To znamená, že tam musí být velká bitva, roztomilí pišišvoři, nedorozumění, pravá láska, potrestaný padouch a mezirasová tolerance. A mezi to se nastrká něco, co velmi vzdáleně připomíná zápletku. Velmi vzdáleně.

Problém je samozřejmě už s tím, že titulní hrdinka filmu s názvem "Zloba: Královna všeho zlého" je stoprocentně kladná postava a pokud někdy udělá něco zlého, tak je to vždy následkem křivdy nebo nedorozumění. Angelina Jolieová v titulní roli je ale jediným humanoidem v tomto filmu, který je aspoň trochu zajímavý - především v několika krátkých scénách, kdy se zlá královna zoufale snaží chovat se jako hodná kmotřička a nejde jí to (viz také různé verze "Addamsovy rodiny"). Jolieová je ale na plátně překvapivě málo (rozhodně méně než polovinu filmu).

Ostatní postavy (např. Růženka, umělohmotný princ, zlá královna Michelle Pfeifferová, hodný ubersatan Ed Skrein) jsou většinu času nezajímavé až otravné.

Krátce k ději: Královna Ingrith, matka Růženčina snoubence, je ve skutečnosti Donald Trump. Za použití fake news rozhlásila, že Zloba je zlá (i když není) a nyní chce vyhladit všechny pohádkové bytosti ze sousedního království (=Mexičany). Pozve je jako hosty na Růženčinu svatbu, zamkne je v kapli a pustí na ně magický červený prach (který při prvotních zkouškách zabíjí během sekundy, ale ve finální scéně mu to z nějakého důvodu trvá 15 minut). Zloba se mezitím uchýlí do tajné enklávy, kde žijí stovky andělo-ďáblů jako je ona, což symbolizuje africké migranty. Po dlouhém klopýtání a zbytečných odbočkách nakonec film samozřejmě dospěje k tomu, že se všichni mlátí u zámku, dokud se všechno nevysvětlí (i když se to mohlo stejně vysvětlit už o 90 minut dříve) a nenastane vzájemný mír všech se všemi (jen Ingrith je proměměna v kozu). Nakonec je naznačeno (pouze naznačeno!), že andělo-ďáblové začnou souložit s lidmi a dojde k dalšímu míšení ras.

Zhovadilost příběhu nejlépe vynikne, pokud se na zápletku podíváme očima některé z vedlejších postav. Například hodný král, otec prince Filipa: Chystal svatbu, pozval nevěstinu kmotřenku Zlobu na večeři, přičemž došlo ke značnému faux pas a král upadl do bezvědomí (a prospal většinu filmu). Na konci se král probudí, uvidí, že polovina jeho zámku je v troskách, druhá je porostlá digitálními květinami, všude kolem se válí spousty mrtvol jeho poddaných i nějakých divných bytostí, které nikdy předtím neviděl, a jeho milovaná manželka je zakletá v kozu. Král se ničemu nediví, žertovně se pozdraví s nějakými digitálními pišišvory (které taky nikdy předtím neviděl) a vesele jde na svatbu, která se koná na nádvoří.

Další spolehlivý indikátor zmatečnosti se nabízí, pokud si všimnete, kolik pro děj důležitých vysvětlujících vět (například "Takže ho neproklela ona!") je řečeno mimo obraz (tedy když mluvícím není vidět na ústa). To většinou znamená, že tyto věty byly do filmu vloženy dodatečně, dlouho po jeho natočení, ve snaze dát přestříhaným scénám nějaký smysl.

A ještě se musím pozastavit u smutné skutečnosti, že i když se druhá Zloba odehrává ve fantastických prostředích plných fantastických bytostí, valná většina filmu není nijak vizuálně zajímavá (na rozdíl od jedničky). Všechno vypadá buď jako televizní inscenace nebo dobře vyrenderovaná videohra. Nic nemá žádný styl, všichni digitální pišišvoři jsou odpudiví a reálné obličeje namontované na digitální těla jsou strašidelné.

Druhá Zloba představuje to nejhorší, k čemu Disney v posledních letech směřuje: Vezme nějakou svou klasickou "věc", která dříve vydělala spoustu peněz, a automatizovaně pro ni vygeneruje nový scénář celovečerního filmu, který musí obsahovat CGI bitvy a poučení a hlavně nesmí nikoho ani trochu urazit a nesmí obsahovat nic originálního. Výsledný film pak stojí spoustu peněz, ale nikomu z tvůrců ani herců na něm zjevně vůbec nezáleží. Všichni jen odvedou svou práci a drží hubu a krok, a pak to v kinech utrží miliardu dolarů a opakuje se to pořád dokola...

Hodnocení: 30%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Vyznáte se v zákulisí disneyovských remaků?