Filmový příběh zoufalé ženy, které atentátníci zabili syna i manžela

Rodina a přátelé se Katje (Diane Kruger) snaží být v těžkých chvílích oporou, ona ovšem nemůže jít dál s vědomím, že vrazi její rodiny chodí beztrestně na svobodě. Zoufalá žena se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou, aby pomstila své milované.

Režisér Fatih Akin se i v novince Odnikud zabývá poválečným Německem, jeho proměnami a pohnutkami lidí s rozdílnými kořeny. Tentokrát se stane obětí teroristického útoku turecký manžel německé ženy a jejich syn. První tuzemské recenze uvádějí, že snímek je silnou emocionální výpovědí s jasným poselstvím, jistou režií a s výbornou Dianou Kruger, která měla možnost hrát v rodném jazyce. Režisér Fatih Akin v následujícím rozhovoru přibližuje motivaci věnovat se právě tomuto složitému tématu.

Jak celý projekt vlastně vzniknul?
Inspirovala mě aféra z roku 2011, kdy byly odhaleny vraždy spáchané NSU (Nationalsozialistischer Untergrund). Německá neonacistická skupina NSU (Národněsocialistické podzemí) se v letech 2000 až 2007 dopustila série rasově motivovaných vražd po celém Německu. Protože jsem tureckého původu, naprosto mě to šokovalo. Můj bratr se znal s jednou z obětí zabitých v Hamburku. Nejskandálnější na tom bylo, že se policie celou dobu soustředila na osoby z okolí obětí a pachatele hledala v drogovém či hráčském prostředí. Nátlak policie byl tak velký, že toto podezření začal nakonec sdílet i tisk a dokonce i samotné přistěhovalecké kruhy.

Co je u hlavní postavy Katji spouštěčem pomsty?
Začal jsem si studovat koncept pomsty. Opravdu existuje? Kdo by se chtěl skutečně pomstít? Pomstil bych se já? Katja má svou vlastní morálku, vlastní pojetí spravedlnosti. V tomhle ohledu představuje něco latentního v každém z nás, něco, co by v nás mělo zůstat skryto a nevyplout na povrch. Nezajímala mě perspektiva vrahů. Nebylo pochyb, s kým mám soucítit, na koho se mám soustředit. Odnikud mi hodně přirostl k srdci. I když je Katja světlovlasá modrooká Němka, je to vlastně mé alter ego. Tento snímek pojednává o univerzálním pocitu smutku a jeho mnoha vrstvách.

Proč jste do hlavní role obsadil právě Diane Kruger?
S Diane Kruger jsem se poprvé setkal v roce 2012 v Cannes. Přivezl jsem tam svůj dokument a uspořádali jsme při té příležitosti takovou malou beach party. Diane se tam objevila a začala na mě mluvit německy. Řekla mi, že kdyby se naskytla příležitost, ráda by se mnou někdy točila. Rád jsem jí to přislíbil a o čtyři roky později se ta příležitost naskytla: hledal jsem herečku do hlavní role pro snímek Odnikud. Vzpomněl jsem si na ni a poslal jí scénář. Diane se pro roli Katji úplně nadchla. A já nikdy nezalitoval, že jsem ji obsadil. Role se zhostila naprosto skvěle.

Jsem si také jistý, že Diane předvedla tak unikátní výkon i proto, že jako hvězda mezinárodních rozměrů už dlouho čekala na velkou roli v německy mluveném filmu. Vyrůstala totiž v Hannoveru a považuje se za Němku. Moc si užívala, že může hrát v mateřském jazyce, protože na rozdíl od anglických či francouzských rolí se mohla v jazyce svého dětství vyjadřovat mnohem svobodněji. Všiml jsem si, že má velký smysl pro detail a okamžitě vycítí, když v nějaké scéně něco tak úplně nesedí. Proto jsem dal na radu, abych ji v takových případech poslouchal.