Nejdrsnější pochod kinematografie. Nová Kingova adaptace má být mistrovské dílo

Nadčasové téma King vymyslel ještě na škole a vydal pod pseudonymem Richard Bachman. Nynější král literárního hororu tím předběhl modernistickou vlnu výstražných alegorií, kterou zahájil mockumentární dystopický thriller Punishment Park Petera Watkinse. Příběh vychází z triviální a účinné představy alternativní americké reality 80. let, kdy vláda každoročně pořádá pochody smrti pro troufalé a rovněž nejubožejší teenagery. Pevný cíl neexistuje, nesmíte zpomalit pod čtyři kilometry v hodině (ve filmu to jsou na Kingovo přání tři kilometry), jinak vás doprovodná hlídka zastřelí, a kdo zůstane na nohou poslední, vyhrává loterii vedoucí k lepším životním vyhlídkám.

Spisovatel takto kritizoval hromadné odvody mladíků do Vietnamu, přičemž pro dobro satiry vykreslil Ameriku jako mnohem zdevastovanější druhou světovou válkou, než tomu bylo ve skutečnosti (popřípadě jen trochu jinak, neboť Johnson a později Nixon posílali mladé na smrt tak jako tak). Filmová verze v režii Francise Lawrence, jenž na vlnu „smrtelných her“ naskočil minulou dekádu díky Hunger Games, si ale dle kritiků zachovává aktuálnost, zejména pak důrazem na psychologii a osobní existenci postav, z nichž většina z principu nemůže přežít.

Na Rotten Tomatoes se dosud sešlo 34 recenzí, které jsou pozitivní z 94 %. Zatímco pár kladných ohlasů se ve prospěch filmu vyjadřuje zdrženlivě a chválí především herecké výkony, většina kritiků a kritiček píše v superlativech a nezastírá, že Lawrence a scenárista JT Mollner (Strange Darling) proměnili nevysoká očekávání v jeden z nejsilnějších filmových zážitků roku. „Dlouhý pochod je jednou z nejsilnějších filmových adaptací Stephena Kinga za poslední roky, ukotvená srdcervoucími hereckými výkony Coopera Hoffmanaa Davida Jonssona. Jejich cesta ke slávě dosáhla nového milníku, protože diváci budou odcházet z kina naprosto zničení,“ přenáší Andrew J. Salazar z Discussing Film chválu z titulních herců také na celkový materiál, který má být hororově brutální i neskrývaně dojemný.

To zdůrazňuje Giovanni Lago z Next Best Picture: „…brutální, a přesto zvláštně dojemná připomínka toho, že někdy vůbec nejde o cíl, ale o vyčerpávající cestu, která nás k němu dovede.“ Prameny děsivých elementů jsou snadno vystopovatelné už v trailerech, v nichž Mark Hamillburcuje mladé odvážlivce, kteří sní o světlejším zítřku a následně padají jako mouchy s rozdrcenými kotníky, bez dechu a neodvratně s kulkou v hlavě. Lawrence, jenž se v počátcích kariéry blýskl kultovními díly Constantine a Já, legenda, ale s pomocí autora nevyzpytatelné hříčky Strange Darling diriguje mnohem komplexnější strukturu.

„Neochvějné soustředění filmu na životy a emoce samotných chodců je výjimečná volba, která umožňuje snímku být napjatý, dojemný a komplexní. Je to jeden z nejlepších hororů roku,“ nešetří uznáním Jeff Ewing z webu Collider, jenž udělil známku 9 z 10. „Jsem v naprostém úžasu z odvahy a provedení toho filmu. Je to moderní kinematografie ve své nejtvrdší podobě,“ přitakává v narážce na formu, která zjevně kombinuje eklektismus se soudobým stylem, Eric Eisenberg ze CinemaBlend. Nejnadšenější je nicméně Jonathan Sim, píšící za ComingSoon, jenž použil takřka nepoužitelný přívlastek: „Dlouhý pochod je dokonalý film. O nových filmech to neříkám moc často, ale když jsem se na tento díval, uvědomil jsem si, že na něm není jediná věc, kterou bych chtěl změnit.“

Dlouhý pochod tak dle prozatímního přijetí míří do společnosti těch nejzdařilejších „kingovek“, jimž z cinefilního hlediska vévodí Osvícení, Shawshank či Stůj při mně. Ač ne všichni akceptují zvolené pěší tempo a kdekomu prý může přijít, že sleduje jen prestižně se tvářící béčko, tenhle projekt bychom v kinech podle všeho neměli minout. „Emocionálně drtivá a zároveň jedna z nejlepších adaptací Stephena Kinga vůbec – a bezpochyby jeden z nejlepších filmů roku 2025,“ uzavírá nadšená desítková recenze od SlashFilm.

Podívejte se na žebříček nejlepších hororů podle databáze Kinoboxu.

Zdroj: Rotten Tomatoes