Kyberpunková akční série se vyznačuje nejen akcí, revolučními efekty a drsným Arnoldem, druhý díl s podtitulem Den zúčtování je také rodinným filmem. Jedná se o velký skok od sci-fi slasheru, jenž je zároveň romancí, ale také nutným základem k vytvoření jedné z nejpamátnějších mateřských figur popkultury. Jako matka budoucího spasitele lidstva se z obyčejné servírky přetavila v bojovnici tak drsnou, až se to stalo důležitým dějovým motivem dvojky. Sbližování Johna (Edward Furlong) a Sarah (Linda Hamilton) je zásadním prvkem pro růst postav a jedním z hlavních důvodů, proč je druhý Terminátor nejlepším filmem série.
Populární rodina jako z nočních můr sice vyznává sadismus, ponurost a morbidní humor, v zásadě jde všako milující rodinu. Tu drží pohromadě Morticia (Anjelica Huston), jejíž prozíravost a chladná rozvaha drží rodinu v dobách největší krize. V klimaxu prvního filmu navíc projeví i obětavost, když se v zájmu své rodiny nechá mučit. I když pro někoho jako Morticia není mučení žhavým pohrabáčem nijak velkým utrpením.
Anjelica Houston – Addamsova rodina (1991) | Paramount
Satanské horory sice pořádně nakopl až Vymítač ďábla v roce 1973, nicméně horor Romana Polanského je už v roce 1968 pozdvihl na vyšší úroveň. Film adaptoval stejnojmenný román Iry Levina, který spojil hororovou poetiku s výpovědí o těžkých psychických stavech během těhotenství a vytvořil intenzivní paranoidní horor, v němž se nedá věřit absolutně nikomu. Obyčejná nastávající matka Rosemary (Mia Farrow) udělá cokoli, aby své dítě ochránila před zlovolnými satanisty s maskami vřelých sousedů i manželem, jenž se k nim zjevně přidal. Jakmile se jim podaří hrdinku psychicky zlomit, stane se ochotnou matkou budoucího vládce světa.
Quentin Tarantino si při svém věhlasu mohl dovolit nějakou tu výstřednost, a tak v dobách, kdy se rodily plánované franšízy jako Matrix či Pán prstenů a rozvíjely se opulentní digitální triky, natočil staromilskou poctu westernům, jidaigeki, gangsterkám, kung-fu filmům či anime. Přitom se soustředil na co nejmenší využití CGI. Hrdinkou filmu je bývalá nájemná vražedkyně Beatrix (Uma Thurman), již na nácviku svatby nepříjemně zaskočí někdejší zaměstnavatel a milenec Bill (David Carradine) a na pět let ji pošle do kómatu. Když se hrdinka probudí a zjistí, že incident přerušil její těhotenství, rozhodne se Billovi i všem bývalým kolegům ukázat, co rozzuřená matka dokáže. Pokud má totiž rozzuřená žena výcvik s palnými i chladnými zbraněmi a ovládá východní bojová umění, dokáže zanechat přes půl světa pořádnou krvavou stopu. Právě mateřství film používá jako prostředek, jak dodat poměrně ploché postavě lidský rozměr.
Ne všechny filmové matky musí být pozitivní vzory, některé vešly do dějin tím, že zabily pár teenagerů včetně Kevina Bacona. Kill Bill ukázal, jak odhodlaně umí matka zabíjet, přijde-li o dítě, a vykreslil ji v hrdinském světle. Pamela Voorhees (Betsy Palmer) se ocitla ve stejné situaci, místo spravedlivé odplaty ji ale žene čiré šílenství a chuť zabíjet. Nápadité vraždy teenagerů a expresivní projev vytvářejí ikonickou postavu, jedinečným způsobem spojující zármutek, šílenství a sadismus. Až je trochu škoda, že další díly série se zhlédly ve vzorcích nastavených Texaským masakrem motorovou pilou či Halloweenem a šílenou Pamelu vyměnily za jejího nezničitelného syna Jasona.
Těhotenství je jedno z nejnáročnějších životních období, tím spíš, pokud se týká svobodné matky. Mollie (Kirstie Alley) se marně snaží najít rytmus mezi péčí o dítě s hlasem Bruce Willise, prací a nájezdy dotěrné matky. Dá si za životní cíl najít ideálního partnera pro sebe a svého syna, zatímco energický taxikář James (John Travolta) má zase v plánu dokázat, že tím pravým mužem je on sám. Na úspěch romantické komedie navázaly další dva filmy.
Útrapy mateřství rozhodně nekončí pubertou dětí. Nejhorší příklad o tom, jak se to může zvrtnout, pojednává snímek z roku 2011. Eva (Tilda Swinton) žije sama s traumatem a snáší odpor svých sousedů. Ve vzpomínkách se přitom vrací do doby, kdy měla manžela, dceru a syna Kevina (Ezra Miller), psychopata, který pomalu naplánoval tu nejhorší představitelnou věc. Introspektivní snímek se zabývá psychologickými dopady těch nejstrašnějších rodičovských chyb a působivě ilustruje vyrovnávání se s traumatem a hledání odpovědí, jež možná ani nelze dostat.
Musíme si promluvit o Kevinovi | Oscilloscope Laboratories
Kate McCallister (Sám doma, Sám doma 2: Ztracen v New Yorku)
Otázku, zda je svému synovi Kevinovi (Maculay Culkin) dobrou matkou, si klade i Kate (Catherine O’Hara), která si ve slavné scéně až v letadle uvědomí, že doma zapomněla něco důležitého. Kevin roste jako postava během svého osamělého pobytu ve velkém rodinném domě a prochází dospíváním ve chvíli, kdy jej brání proti invazi dvou zlodějů. Kate mezitím podniká dlouhou cestu napříč státy, aby se shledala se svým synem, a paralelně si k sobě podvědomě hledají cestu. Tentýž model se tvůrcům povedlo replikovat i v druhém díle.
Jeanine Stifler (Jennifer Coolidge) je jednou z nejikoničtějších postav 90. let. Žena dobrého vkusu a vystupování, která se v přítomnosti školáka Finche (Eddie Kaye Thomas) mění v sexuální bohyni a jež proslavila pojem MILF. Zároveň dostala role Stiflerovy mámy herečku Jennifer Coolidge na komediální mapu. Následné díly její náturu i náklonnost k Finchovi samozřejmě využívaly čím dál více.
Jednou z ikonických mateřských figur devadesátek je také nejmenovaná matka titulního hrdiny Forresta (Tom Hanks). Sally Field se snaží svému omezenému synovi poskytnout co nejlepší možný start do života a právě její podpora a jí vštípené zásady pomohou Forrestovi na jeho nelehké cestě životem, lemované vyznamenáním prezidenta za službu ve Vietnamu, krátkou kariérou televizní hvězdy, pohádkovým jměním díky investici do „ovocnářské společnosti” a stejně příkladnou výchovou syna (Haley Joel Osment).
Skoro zrcadlový odraz představuje k Forrestu Gumpovi snímek Jodie Foster Človíček Tate. Herečka hraje matku titulního hrdiny, jež má do Gumpovy spořádané matky daleko. Je nedospělá, impulzivní a nestálá, zatímco její sedmiletý syn Fred (Adam Hann-Byrd) je matematický génius s kultivovaným a dospělým vystupováním. Dede svolí, aby byl Fred umístěn do školy pro geniální děti, je zde ale nejmladší a opakuje se totéž. Se svými vrstevníky nemůže Fred společensky zapadnout. Je na Dede, aby konečně dospěla a pomohla svému synovi najít životní rovnováhu.