Vykolejení a psychicky narušení hrdinové ve filmu podle povídky kultovního hororového autora

Vykolejení a psychicky narušení hrdinové ve filmu podle povídky kultovního hororového autora
Film je inspirován mou oblíbenou povídkou E.A. Poea "Metoda doktora Téra a profesora Péra".
E.A. Poe: Podivný experiment
E.A. Poe: Podivný experiment
A nejdříve si krátce vysvětleme, proč jako adaptace povídky tento film zcela a totálně selhává. Původní povídka je opravdu kratičká, celá se odehrává během jedné večeře a především je absurdní a vtipná (obojí záměrně). Je to spíše taková delší anekdota, vrcholící jistým (poměrně předvídatelným) zásadním zvratem.
Ve filmu ale není ani stopa humoru a k onomu "překvapivému zvratu" dojde už někdy po 30 minutách - a pak následuje 90 minut zcela vycucaných z prstu. Film se snaží být zcela vážný, plný překvapení, nejistoty a tísnivé atmosféry. Něco jako třeba Scorseseho film Prokletý ostrov (ve kterém Ben Kingsley shodou okolností hraje velmi podobnou postavu).
A to všechno je v naprostém rozporu s atmosférou původní povídky.
To ale píšu spíše pro zajímavost, protože většinou nepokládám za důležité, zda se film přesně drží své literární předlohy, či nikoliv.

Trailer:

A teď už tedy k samotnému filmu, bez odkazů na původní předlohu:
Objevuje se v něm mnoho poměrně slavných herců, ale pouze Kingsley, Sturgess a Beckinsaleová (jako jedna z pacientek) mají podstatné role. Všichni ostatní jsou nedůležití a moc se na plátně neohřejí (včetně Michaela Cainea).
Velmi záhy (dlouho před 30. minutou) musí být divákovi jasné, že úplně všichni ve filmu jsou nějakým způsobem nenormální, psychicky narušení, vykolejení, nebo aspoň prožili nějaké zásadní trauma, které bude zúročeno. Včetně pana ředitele a včetně hlavního hrdiny.
Následně pak poněkud ztrácí smysl celá složitá zápletka, protože od nikoho ve filmu nemůžeme očekávat logické jednání. A skutečně: Čím více překvapení tvůrci odhalují a čím více se snaží vše vysvětlit, tím trapněji, nudněji a nesmyslněji to celé působí.
Bohužel, film ani dostatečně nevyužívá atraktivní prostředí a přirozenou strašidelnost rozpadajícího se blázince na konci 19. století. Kamera, hudba, střih, kulisy, osvětlení... nic z toho není nijak zajímavé. S přibývajícími minutami mi všechny ty absurdní zvraty začaly připomínat hradní dovádění v Rocky Horror Picture Show, ale bez humoru a bez písniček.
Nejlepší nakonec na celém filmu jsou ty okamžiky, kdy nějaký dobrý herec může předvést "total 100% magora". Ale ani těch moc není.
Hodnocení: 40%
Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE