Absurdní pokračování filmových hitů, která naštěstí nikdy nevznikla

Sedmička Davida Finchera vzbudila ohromný ohlas a i když šlo o extrémně dobře uzavřený příběh, v němž jedna postava dostala kulku do hlavy, druhá (pravděpodobně) zešílela a hlava té třetí putovala do krabice, v New Line Cinema pořád měli pocit, že by se dalo nějakým způsobem navázat.

V roce 2002 proto studio vzalo scénář autora Dannyho parťáků, v němž bývalý doktor s jasnovideckými schopnostmi pomáhal FBI chytit sériového vraha. Nechali ho přepsat na Osmičku s tím, že byla hlavní role lehce upravena pro Morgana Freemana (což znamená, že by nově disponoval jistými speciálními schopnostmi, neboť by "vnímal, co jiní ne" atd.). Scénář byl dokonce poslán Fincherovi, který o něm řekl, že vůbec nedával smysl a později dodal, že by si raději strčil hořící cigaretu do oka, než aby Osmičku točil. Otázkou navíc je, co vše mysteriózního tvůrci přidali. Ducha Johna Doe? Mluvící hlavu Gwyneth Paltrow? Asi dobře, že to nikdy nezjistíme.

Scénář nicméně neskončil v koši, ale vznikl podle něj thriller V mysli vraha, v němž Anthony Hopkins nahání Colina Farrella. A ano, nedává smysl.

Natáčet pokračování jednoho z nejmilovanějších rodinných filmů, to je samo o sobě zrůdnost. V tomhle měl ale prsty samotný Steven Spielberg a vzal to za dost podivný konec. Druhý díl E.T.ho měl začínat stejně jako jednička, tedy přistáním mimozemské lodi. Z té by vyšlo několik mimozemšťanů, vypadajících jako E.T., ale byli by albíni. Ukázalo by se, že albíni jsou padouši terorizující lidi (!), opálenější zástupce své rasy nesnáší (!!) a jejich cílem je E.T.ho za každou cenu najít, přičemž jeho skutečné jméno je Zrek (!!!).

A teď to nejlepší - zlí mimozemšťané by unesli děti na svou loď a tam je mučili, aby z nich dostali, kde se Zrek právě nachází. Samotný E.T. by se ukázal až na konci filmu, děti zachránil a padouchy poslal pryč. Ano, zní to neuvěřitelně, ale tenhle nástřel dal skutečně dohromady sám Spileberg s Melissou Mathison. Těžko říct, proč se rozhodli udělat z rodinného filmu podívanou, u níž by (pravděpodobně) děti křičely hrůzou. Možná drogy?

Říkají mu Forrest Gump a v roce 1994 si ho zamiloval celý svět. Logicky tak studio začala pálit myšlenka, že by přišlo pokračování. Mustr byl jednoduchý - v zásadě by se opakovalo to, že by Forrest formou naklíčovaných záběrů vstupoval do dalších klíčových historických událostí a bojoval v další válce. Také by potkal řadu významných celebrit, mimo jiné princeznu Dianu.

Z nějakého důvodu chtěli tvůrci do příběhu zapojit i O.J. Simpsona, což byl napřed úspěšný hráč amerického fotbalu, poté moderátor a herec (detektiv Nordberg v Bláznivé střele), v roce 1994 čelil obvinění z vraždy své manželky (rozsudek zněl nevinný) a o pár let později stejně mazal do vězení za další zločiny včetně loupeže a únosu. Forrest by skončil na zadní sedačce Bronca ve chvíli, kdy jím O.J. ujížděl před policií a vznikla z toho slavná honička.

Eric Roth, scenárista původního filmu i autor dvojky uvedl, že se mělo pokračovat pět minut po skončení jedničky - Forrest by seděl na lavičce a čekal na syna, až se vrátí ze školy. Protože by jeho firma měla problémy a on byl vdovec, začal by tančit, aby měl peníze pro syna. Tanec měl sloužit jako oslí můstek ke scéně, v níž by si Forrest zatančil s princeznou Dianou.

Film měl končit bombovým útokem v Oklahoma City, čehož by byl Forrest přítomen a komentoval by to svým tradičně jemným způsobem. Ke smůle Rotha svůj scénář odevzdal 10. září 2001 a o den později přestalo být vše s teroristickými útoky žádoucí. Z pokračování proto ze dne na den sešlo.

Casablanca u nás zas tak velké slovo nemá, faktem ale je, že jde o klasiku, na níž se nešahá (dvakrát proto, že vše podstatné již bylo řečeno).

Konec, v němž Rick pronese legendární hlášku "Louisi, myslím, že tohle je začátek krásného přátelství" a poté oba společně odejdou ze záběru, je nejen jedním z nejikoničtějších filmových momentů, ale jde i ukázku dokonalého finále. Jakmile si ve Warner Bros. uvědomili, jak silný materiál natočili, začala je lákat myšlenka přímého pokračování, v němž by Rick a Louise společně nakopávali zadky nacistům napříč Evropou. Což možná samo o sobě nezní úplně blbě, ale k tomu blbému se teprve dostaneme.

Dvojka by totiž naprosto změnila vyznění prvního dílu. Ukázalo by se, že Rick byl ve skutečnosti tajným špionem U.S.. Alkoholismus, gamblerství a temná minulost, to vše bylo jen součástí jeho krytí. Tajným agentem byl i Louis.

Na začátku pokračování měl Victor Laszlo zemřít a Ilsa by většinu času naháněla Ricka, který dostal za úkol infiltrovat německé špiony. Aby se k nim dostal, navázal by blízký vztah se španělskou femme fatale, jež by pro ně pracovala. Ve vytvořeném milostném trojúhelníku by Rick nemohl říct Ilse pravdu kvůli misi a Ilsa by sice Ricka milovala, ale nedala to najevo, aby mu dopřála stejnou svobodu, jakou on jí na konci předchozího dílu. Během finální akce s němci měla španělská kráska zemřít, Rick s Ilsou by konečně oba byli volní a na lodi se vydali bok po boku do Ameriky. Happy End jak vyšitý, který by svým pozitivním přístupem udělal z druhého dílu de facto anti-Casablancu.

Nejděsivější na tom je, že Humphrey Bogart se pokračování v roce 1943 upsal. Naštěstí nakonec studiu došlo k názoru, že dvojku raději nenatočí.

Jak natočíte pokračování filmu, kde Vám hlavní hrdina zemřel? Těžko. Leda najmete rockovou hvězdu, aby dala dohromady nejbizarnější příběh, jaký sandálový žánr pamatuje. Je třeba předem říct, že následující popis děje vychází z oficiálního scénáře, na který dohlíželi Russell Crowe a Ridley Scott.

Poté, co měl Gladiátor ohromný úspěch, nikdo tak nějak netušil, jak toho správně využít. Vyjma Crowea - ten zapřáhl legendárního Nicka Cavea, aby přišel s "kreativním řešením". A přišel. Dvojku mělo otevřít setkání Maxima s římskými bohy, které by oblíbený hrdina přesvědčil, aby ho vrátili mezi živé. Znovuzrozený Maximus by nějaký čas v Říme bránil křesťany před pronásledovateli, pak by se - nějak - stal nesmrtelný a následně bychom Maxima sledovali, jak se probojuje každou významnější bitvou historie, od Křížových výprav až po Vietnam. Na konci scénáře skončil Maximus v Pentagonu, což měla být zřejmě paralela, že jde o "moderní bitevní pole".

Crowe si scénář zamiloval, Scott se ho zcela vážně snažil prosadit. Studio ale mělo oprávněný pocit, že "už je to moc" a Gladiátor 2 nikdy nevznikl. Je to skoro škoda. Podobná šílenost s dobrým rozpočtem mohla být opravdovou lahůdkou pro milovníky špatných pokračování (něco jako Highlander 2).