Recenze: Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil obtížně hledá suverenitu svého předchůdce

A během devíti let se toho hodně změnilo. Komiksovou scénu, jíž zpočátku definovala béčkovost, krvavost a nekompromisní styl, nahradila nekomplikovaná zábava pro celou rodinu, v níž temnotu vystřídala pestrá paleta barev. Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil díky tomu dnes působí mnohem exotitěji, než první díl v době svého vzniku, neboť podobných komiksových adaptací pro odsrostlejší publikum vzniká poskrovnu (jednička byla revoluční hlavně grafickým pojetím).

Znovu jde o propojení několika příběhů: Dwight (Josh Brolin) se nečekaně setká s bývalou milenkou Avou Lordovou (Eva Green), která ho prosí o pomoc. Marv (Mickey Rourke) se probouzí na dálnici obklopený mrtvolami a netuší, co tam dělá. Dále je tu Nancy (Jessica Alba), zdrcená Hartiganovou (Bruce Willis) smrtí a sebevědomý gambler Johnny (Joseph Gordon-Levitt), který se rozhodne v kartách obrat nejmocnějšího muže v městě hříchu.

První díl měl jedno nezanedbatelnou výhodu - v dobrém slova smyslu připomínal kultovní Pulp Fiction: Historky z podsvětí od Quentina Tarantina. Hvězdné obsazení, propojení několika příběhů, jasně oddělené kapitoly a chytlavé hlášky. Asi není náhodou, že se sám Quentin na jedničce lehce podílel a dost možná (z kamarádství) hodil oko i na celý scénář. Jak si jinak vysvětlit, že je dvojka v rámci scenáře naprosto selhává. Více příběhů je spíše propagační berlička. Skutečný prostor má jen epizoda s Dwightem a Avou, do níž zasáhne Marv. Johnny a Nancy jsou tu spíše okrajově "aby se neřeklo", přičemž jejich vliv na na hlavní linii je prakticky nulový (kdyby byly obě povídky vystřiženy, nijak by tím snímek v zásadě neutrpěl).

S tím se pojí další neduh, který si Robert Rodriguez v posledních letech osvojil. Druhé Sin City má hvězd, že by to vystačilo na pět běžných filmů, většina se ale filmem pouze mihne a málokdo má skutečně co hrát. Ray Liotta, Christopher Lloyd, Bruce Willis, Jeremy Piven, Lady GaGa, Rosario Dawson, Christopher Meloni, Juno Temple, Alexa Vega, ti všichni jsou ve filmu víceméně jen proto, aby mohli mít své jméno uvedené v titulcích.

Nepříliš šťastným rozhodnutím je i skloubení prequelu a sequelu do jednoho celku (tedy kombinace, v níž se vypráví události před i po jedničce). Z filmu není dost často patrné, v jaké časové rovině se zrovna nacházíme, což působí slušný zmatek. Je proto lepší nad návazností na první díl příliš nepřemýšlet a brát dvojku jako samostatné dílo.

Nejhorší každopádně je, že snímek příliš nebaví. Najde se pár světlejších momentů, ale nic hodného zapamatování. Snad jen lascivní taneček Jessicy Alby v druhé polovině dokáže divákům rozpumpovat krev v žilách.

Na dvojku Sin City čekali fanoušci dlouho. A čekali zbytečně. Ano, není to žádný filmový odpad, který by na odkaz předchůdce plival. Kvalitativní odskok je tu podobný, jako v případě série Kick-Ass: Druhý díl ctí nastavená pravidla, svěží hravost se ale vytratila. Zůstal nuceně působící produkt, který si oblíbí jen nejskalnější příznivci prvního dílu. A to je rozhodně škoda.

Hodnocení: 50%

P.S. Jedno pozitivum nicméně z filmu plyne - Eva Green bude pravděpodobně odteď hrát ve všech filmech převážně nahá.