From Dusk Till Dawn: The Series aneb recenze televizního Od soumraku do úsvitu
Protože to má smysl a já se pokusím na základe odvysílaných prvních dvou epizod vysvětlit proč. Předně upozorním, že článek bude obsahovat určité spoilery, protože počítám s tím, že jste původní film z roku 1997 viděli a recenzi čtete hlavně ze zvědavosti, s čím přišel televizní seriál.
Příběh se v mantinelech nemění. Bratři Geckovi (tentokrát D.J. Cotrona a Zane Holt) uhání směr Mexiko. Mají k tomu pádný důvod. Právě vykradli banku, po cestě postříleli pár policajtů, k tomu zavraždili i několik civilistů a jejich kontakt, který jim má zařídit "nový život", se nachází za hranicemi. Míří do baru Titty Twister, který skrývá nečekané tajemství - je plný upírů. Tam se ale v prvních dvou epizodách nepodíváme. Budeme svědky rozvětvení příběhu rangera, který to od bratrů schytá na jedné ze zastávek, podíváme se do zmíněné banky a přirozeně nemůže chybět rodina Jacoba Fullera (Robert Patrick, jenž shodou okolností hrál v pokračování Od soumraku do úsvitu 2: Krvavé peníze), která nakonec Geckovi přes hranice dostane.
Jsou příběhy, kdy už není co vyprávět. Původní snímek Od soumraku do úsvitu, napsaný Quentinem Tarantinem, měl ale hodně mezer. Lépe řečeno v něm s oblibou postavy mluvily o událostech, které nebyly ve filmu ukázány. Současně byl příběh poměrně svižný, takže neměli scenáristé seriálové verze (kam se počítá i Rodriguez a Tarantino) problém s tím doplnit bílá místa, případně jednotlivé linie rozvětvit. Ba co víc - pro zatraktivnění celé podívané je hlavní linie neustále doplňována skoky v čase, které jsou navíc podávány z různých úhlů pohledu. Díky tomu i natolik provařený moment, jako úvodní zabití rangera (jde o scénu s legendární hláškou pokladního "Měl bych dostat posranýho Oscara za to, jak přirozeně jsem se choval!"), může být využit ve více epizodách a přestože to ranger v podání Dona Johsona odnese v seriálu jako úplně první, seriál se k němu opakovaně vrací.
Trailer:
Tím to ale nekončí. Tvůrci se rozhodli nejen obrazem vyprávět to, co původní film jen zmínil, případně rozvést známé scény, ale dokonce přijít i s úplně novou linií. Ta současně vyvolá největší vlnu kontroverze a pravděpodobně rozdělí fanoušky původního filmu na dva tábory. Fakt, že jsou nyní upíři víceméně všude, nejspíš málokoho překvapí. Hlavní změna přichází s charakterizací pošahaného bratra Ritchieho, který v původním filmu působil jako sexuálním socipat s vražednými sklony. Seriál k němu přistupuje jinak. Pořád má tendenci vraždit lidi na potkání a dívat se úchylně na každou sukni, vše je ale tentokrát vysvětleno skutečností, že slyší hlasy. A ne ledajaké. Podle všeho (a tady již spekuluji) je Ritchie mentálně propojený s nějakým démonem, který mu našeptává, že svět je plný stvůr (v čemž má pravdu) a vždy, když Ritchie někoho zabije, je to vlastně přání onoho démona.
Druhá epizoda též naznačuje, že setkání Geckových a Fullerových není žádná náhoda. Tady upřímně doufám, že seriál nesklouzne k nějakým divokým scenáristickým veletočům, v nichž je vše"součástí velkého plánu".
Podobné změny musí zákonitě vyvolat u fanoušků originálu obavy a tvůrci seriálu jsou si toho nepochybně vědomi. Start nicméně bez debat ustáli, dokázali známý příběh představit způsobem, aby chtěl divák vědět víc a obsazení se nakonec ukazuje překvapivě funkční (Cotrona i Holt přirozeně nemají tah Clooneyho a Tarantina, rozhodně ale v rolích nepůsobí nepatřičně). Pokud se povede udržet nastavenou laťku, je na co se těšit.
Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE
P.S. Již po pár odvysílaných dílech si televize objednala druhou sezónu.
Související články:
