V pražském Ponrepu se uskuteční retrospektiva filmů Františka Čápa, zapomenuté československé legendy

V pražském Ponrepu se uskuteční retrospektiva filmů Františka Čápa, zapomenuté československé legendy
Čápův snímek Noční motýl byl v roce 1941 oceněn porotou filmového festivalu v Benátkách.
František Čáp patří v historii československého filmu k největším talentům, oceňovaným nejen doma, ale i v zahraničí. Řadu svých významných filmů natočil na Barrandově během protektorátu a těsně po osvobození. Známé jsou zejména jeho adaptace literárních předloh jako například Babička (1940) nebo Mlhy na Blatech (1943).
Marie Glázrová, Nora Cifková, Terezie Brzková
Babičku Františka Čápa zná nejedna generace...
Čáp taktéž točil ženská melodramata s filmovými hvězdami té doby, s Adinou Mandlovou, Hanou Vítovou a Marií Glázrovou. Snímky Noční motýl (1941), Tanečnice (1943) a Znamení kotvy (1947) mu už tehdy přinášely úspěch v zahraničí: za Nočního Motýla získal Čáp v roce 1941 na festivalu v Benátkách ocenění poroty. Za film Muži bez křídel (1946) autor obdržel Zlatou palmu na festivalu v Cannes.
František Čáp
František Čáp zamlada.
Doma však kariéra, jakou dosáhl za protektorátu, a neoprávněné obviňování z kolaborace a antisemitizmu, vzbuzovaly kontroverzi. Čápovu pozici znesnadňovala i homosexuální orientace, kterou nijak neskrýval. Od roku 1948, kdy bylo Čápovi z politických důvodů zamezeno další působení v českém filmovém průmyslu, žil a pracoval v exilu, kde se mu, navzdory tržně zaměřeným produkčním podmínkám, dařilo nadále prosazovat do výroby vlastní scénáře. V Německu natočil pod jménem Franz Cap šest celovečerních filmů, mezi jinými i německo-italský koprodukční film s Marcellem Mastroiannim. Později se Čáp natrvalo usadil ve Slovinsku, kde byl jeho talent oceňovaný více než doma a dokonce je dodnes považován za „otce“ moderní slovinské kinematografie.
František Čáp
František Čáp ve svém slovinském azylu.
Rozsáhlá retrospektiva, kterou Národní filmový archiv připravil ke 100. výročí narození Františka Čápa, je tak určitým symbolickým „splacením dluhu“ tomuto tvůrci, kterému se bohužel ani po listopadu 1989 nedostalo zasloužené pozornosti. Jan Křipač, dramaturg NFA, který se na programu podílel, k retrospektivě říká: „Retrospektiva filmů Františka Čápa je jedinečná svým rozsahem. Vůbec poprvé bude veřejnosti představena nejen kompletní česká tvorba, ale i snímky, které Čáp natočil po své emigraci do Západního Německa a Jugoslávie. Za tímto účelem se nám podařilo získat původní vzácné kopie, uložené ve filmových archivech v Berlíně, Lublani a Bělehradě."
Noční motýl
Z českého období uvidí diváci například slavný film Noční motýl – o společenském pádu láskou zklamané dívky, odehrávající se počátkem století – s Hanou Vítovou a Adinou Mandlovou nebo komedii Panna (1940) s Věrou Ferbasovou a Sašou Rašilovem. Společný filmový debut Františka Čápa a Václava Kršky Ohnivé léto (1939) s Lídou Baarovou, který bude také na programu retrospektivy, patří k vrcholům československého lyrického filmu 30. let.
Z jugoslávských filmů mohou diváci vidět například nevšední partyzánské drama natočené podle románu chorvatského prozaika a filmaře Branka Belana Chvíle rozhodnutí (Trenutki odločitve) z roku 1955, první slovinský film, do něhož zasáhla cenzura. Na programu retrospektivy je celkem 23 filmů z různých období tvorby režiséra, které jsou podrobněji popsány a zasazeny do širšího kontextu v doprovodném katalogu, který NFA vydává. Je to vůbec první publikace o Františku Čápovi, která v České republice vychází.
Noční motýl
Čápův snímek Noční motýl byl v roce 1941 oceněn porotou filmového festivalu v Benátkách.
V kině Ponrepo se v rámci doprovodného programu retrospektivy uskuteční též výstava, která představí kolekci unikátních fotografií Františka Čápa, sestávající ze stylizovaných portrétů i momentek z natáčení. 27. listopadu v 17:30 proběhne přednáška filmové historičky a kurátorky Marie Barešové o působení Františka Čápa v jugoslávské emigraci, po níž bude následovat projekce dokumentu Piran, který je poctou Čápovu druhému domovu, slovinskému přímořskému městečku, kde žil a kde je i pohřben.