Ozvěny z Uherského Hradiště: Landovský jako řemen!

Pár desítek minut po nedělní jedné se v Klubu kultury zhmotnila legenda jménem Pavel Landovský. Do Hradiště dorazil uvést nejen dokument Hoteliér, ale uvedl i Svatbu jako řemen (1967), po jejímž skončení následovala diskuse jako... však víte. Jak známo, divoce prožitá léta jsou na panu Landovském svým způsobem znát, pročež si dovolujeme předložit jen zkrácený a upravený úryvek z hodinové debaty, heroicky moderované Jaroslavem Sedláčkem.

Jaroslav Sedláček: „Jakou vzpomínku máte na Vladimíra Pucholta, se kterým teď budete viděný v Hoteliérovi?“ - „Náčelníku, proč nás lidi nemaj' rádi?“ - „Vy jste ten film viděl, že jo?“ - „Asi dvakrát. Nemáte někdo něco k jídlu?“ (přibíhá pán z publika) „A co to je?“ - „Koláč s meruňkama, ze zahrádky. Snězte to klidně všechno.“

Když herec vyjádřil přání vzít si dárek na cestu, vstoupila do hry jeho dcera Andrea: „Nenene, teď jsme obědvali" - „Andreo, nebuď vzpurná!" Sedláček:  „Vypadá to, že dcera je po vás." - Landovský: „Chceš přes držku?" - Sedláček:  „Já už to neudělám!" - Landovský: „Tak na co ses ptal, ty reportére?“ - Sedláček: „Na Váš vztah Vladimírem Pucholtem“ - Landovský: „No, milostnej nemáme... protože nejsem buzna... ale kdybych byl, tak bych ho měl.“

Ať to zní v písmenkové podobě jakkoli, vězte, že sál v Klubu panu Landovskému evidentně držel palce a závěrečný potlesk nebyl jen povinný.