Recenze: Flowers of War “kupodivu” kraluje oscarový Bale

13. prosince 1937 dobyla japonská kavalérie Nanking a začala důkladně vyhlazovat všechny čínské civilisty. V tu dobu se v městě nachází i hrobař se závislostí na alkoholu John (Christian Bale), který má za úkol pohřbít kněze místního kláštera. Shodou okolností se ale ocitá v nepřátelské palbě a je nucen ukrýt se spolu s mladými děvčaty a skupinou žen z nedalekého nevěstince do kláštera. Poté, co se Japonci zmocní i kostela, se rozhodne obléct si šat mrtvého.

V první řadě byste asi měli vědět, že asijskou tvorbu prostě nemám rád, nebaví mě a hrozně se mi nelíbí jejich jazyk. Na The Flowers of War jsem se, ale přesto těšil a již první trailer mi navodil to příjemné mrazení na zádech, které napovídalo, že by to tentokrát mohlo vyjít. Přítomnost mého oblíbence Balea pak byla již jen příjemným nadstandardem. No, neřekl bych, že jsem se úplně spletl, ale rozhodně z této potenciálem nabité látky šlo vytřískat více.

Největším trnem v patě je, že příběh postrádá klíčovou postavu, s kterou by divák soucítil, kterou by litoval. Jedinou sympatickou osobou je v celém filmu charakter tradičně skvělého Balea. Ostatní herci si k divákovi nevybudují tak pevný vztah a nedokáží ty emoce, o které tu jde především, tak silně dolovat. Prostitutky působí nevěrohodně.

Nicméně scénář krásně vykrasluje Christianovu přeměnu z opilého vandráka na opravdového hrdinu, jež je ochoten pomoci nevinným dívkám i kdyby měl riskovat svůj vlastní život.

Dalším problémem je přespříliš dlouhá stopáž. Snímek si nedokáže udržet tak silnou míru atmosféry a napětí dvě a půl hodiny v kuse. Film sice nabízí dvě excelentní akční scény, ale i to je málo. Ona úvodní čtvrthodinová válečná epizoda je natočena s detailní přesností a bezchybnou vizuální  stránkou. Jednou z nejlepších scén celého filmu je poté odvážný voják snažící se odrážet celou četu Japonců a to zcela sám, pouze za pomoci vychytralých triků a momentů překvapení.

Yimou Zhang má tyhle věci v malíku a režii netřeba nic vytýkat. Ani ty občasné zpomalovačky alá Max Payne nevyznívají tak kýčovitě jako jinde (známe to).

The Flowers of War je prakticky nejdražším filmem, jaký byl kdy natočený v Číně a ty peníze jsou tu opravdu vidět. Všechno se hroutí, všude se střílí, tanky explodují, granáty vyhazují budovy do vzduchu. Akční sekvence jsou díky precizní režii a dokonalé spolupraci kameramana s herci a prostorem na jedničku s hvězdičkou (podtrženou).

Pochvalu si zaslouží i často masky. Zejména skvěle nalíčené prostitutky a vojáci.

Navzdory tomu všemu ale The Flowers of War zůstává pouze efektně natočenou ždímačkou emocí. Je to škoda, zrovna tohle téma by si zasloužilo lepší pojetí. Takhle Vám v hlavě zůstane tak maximálně vzpomínka na Balea a vynikající scénu s vojákem, jež se snaží uchránit kostel před bandou rozzuřených Japonců.

Hodnocení: 65 %

P.S: Když se Japonka uprostřed války vydá přes celé město pro bezcenný šperk, nesmí se pak divit, když se najednou ocitne přivázaná k posteli ve společnosti několika vojáků.