Suše o pirátství a trestech... přežijeme?

Suše o pirátství a trestech... přežijeme?
Pirátstvím rozumíme jakékoliv neoprávněné užití autorského díla a ostatních předmětů ochrany podle práv souvisejících s právem autorským takovým způsobem, který přísluší pouze nositelům práv k těmto dílům a ostatním předmětům. Pirátství je parazitování na duševním vlastnictví někoho jiného. Název pirátství vznikl původně podle pojmenování černých rozhlasových stanic umístěných na lodích kotvících v mezinárodních vodách, které neoprávněně vysílaly hudbu, tedy autorská díla. Postupně se tento název rozšířil na celou oblast porušování práv k duševnímu vlastnictví a tím jí dává zbytečně romantický nádech. Faktem je, že tzv. pirátství je obyčejná krádež.

Pirát často těží více než investor
V České republice se často se setkáváme s názorem veřejnosti, že pirátství je problém pouze úzké skupiny subjektů - nositelů práv k dílům, které jsou neoprávněně užívány. Tento názor však značně nepřesný a nezohledňuje většinu aspektů pirátství. Poškozeným je nejen přímý nositel práva k předmětnému dílu či jinému předmětu, ale také další subjekty. Zřejmým je poškozování všech subjektů v určitém odvětví, neboť pirát je pro ně nekalou konkurencí, která nabízí stejné nebo podobné zboží za nižší cenu, neboť nemá náklady na pořízení práv k užití. Přesto však má pirát z každého případu větší zisky než legální podnikatel.

Nekvalitní kopie
Pirátskými aktivitami je poškozována celá společnost. Černý trh snižuje legální zisky, ze kterých jsou odváděny daně, přitom zisky z tohoto nelegálního podnikání jsou nemalé. Vysoké zisky z pirátství a ve srovnání s ostatními výnosnými nelegálními aktivitami jako je obchodování s drogami, bílým masem či zakázanými zbraněmi nízké tresty lákají také organizovaný zločin, který prostřednictvím těchto příjmů financuje své další nekalé aktivity. Poškozeným je samozřejmě i spotřebitel, který dostává za cenu podobnou originálnímu výrobku nekvalitní produkt bez možnosti reklamace.

Omezení natáčení nových snímků
V oblasti filmového průmyslu má pirátství i další negativní dopady. Komerční pirátství totiž poškozuje nejen nositele práv a subjekty, které se podílejí na exploataci filmů, ale také film samotný. Pirátství narušuje trh jako takový; piráti se soustředí zejména na tituly, které si najdou širokou diváckou obec, a tyto potom nabízejí za cenu, které nemůže legální distributor dosáhnout. Cena je však pro mnoho diváků určující; menšinové žánry a tituly jsou pak ještě méně komerčně úspěšné, než by tomu bylo na nezdeformovaném trhu. To má zpětně vliv na politiku filmových producentů, kteří ještě neochotněji uvolňují prostředky na financování méně komerčních či uměleckých projektů. Nabídka "levných" nelegálních kopií komerčních titulů působí i na vkus diváků a snižuje šance českých a evropských titulů. Nedostatečné zisky či dokonce ztráty z distribuce domácích snímků pak výrazně omezují příliv kapitálu do domácího filmového průmyslu a tím omezují i samotný vznik nových snímků.

Bezdůvodné obohacování za práci druhých
Užití díla či jiného předmětu ochrany podle práv souvisejících s právem autorským bez souhlasu vykonavatelů práv k nim je porušením práva autorského resp. práv souvisejících s právem autorským a zakládá občanskoprávní i trestněprávní resp. přestupkovou či správní odpovědnost. Kdo svévolně, tedy bez souhlasu nositelů autorských práv a práv souvisejících s právem autorským, užívá předmět ochrany podle těchto práv, dopouští se neoprávněného zásahu do autorského práva a práv souvisejících s právem autorským a měl by si být vědom nepříznivých důsledků, které pro něho z jeho jednání vyplývají. Především mohou oprávněné osoby žádat, aby se protiprávního jednání zdržel a závadný stav napravil. Dále pak mohou žádat vydání bezdůvodného obohacení, a to podle § 40 odst. 3 aut. zák. ve výši dvojnásobku odměny, která byla na získání příslušné licence k užití obvyklá v době neoprávněného nakládání s předmětem ochrany, a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a to i finančního. Ceny licence k šíření filmových děl jsou velmi vysoké; pohybují se od tisíců až desetitisíců amerických dolarů. Vznikla-li škoda, mohou oprávněné osoby požadovat její náhradu. Škodou může být například snížení zisku vysílatele z poskytování licencí k užití vysílání přenosem třetím subjektům, především kabelovým televizím.

Trest ? Až pět let vězení
Zároveň se však porušovatel autorského práva a práv souvisejících s právem autorským nemůže zříci ani trestní či přestupkové a správní odpovědnosti. Svým jednáním může naplnit trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 trestního zákona, za což mu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, peněžitý trest až do výše 5 miliónů Kč a propadnutí věci. Dopustí-li se pirátství ve značném rozsahu nebo získal-li jím značný prospěch hrozí mu kromě pokuty a propadnutí věci (tj. např. zařízení, kterým k porušování předmětných práv došlo) i trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let. K výkladu § 152 tr. zák. Vás upozorňujeme na usnesení Nejvyššího soudu ČR k výkladu znaků trestného činu podle § 152 tr. zák., sp. zn. 2 Tzn 46/96 ze dne 17.7.1996, v jehož odůvodnění se konstatuje, že "ustanovení § 152 tr. zák. je tzv. normou blanketní, která odkazuje předpisy o právu autorském. Z hlediska posuzování subjektivní stránky jednání pachatele tohoto trestného činu proto platí, že neznalost autorského zákona se posuzuje stejně, jako neznalost normy trestní a pachatele proto nevyviňuje."

Pokuta není náhrada škody
Za spáchání přestupku hrozí fyzické osobě pokuta do výše 50.000,-Kč, 100.000,- Kč nebo 150.000,- Kč podle typu přestupku a pokuty ve stejné výši hrozí i právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě za spáchání správního deliktu (přestupky a správní delikty jsou nově vymezeny přímo v autorském zákoně v hlavě VI). Ani uložením trestu či pokuty však nezaniká povinnost porušovatele vydat bezdůvodné obohacení a nahradit vzniklou škodu.

I u nás policie piráty sleduje, dříve či později neuniknou soudu
V červnu 2011 například Ústavní soud potvrdil brněnskému poskytovateli kradených, zkopírovaných, filmů, čtyři měsíce podmíněného vězení. Ten musí navíc zaplatit přes 350 tisíc korun škody, kterou způsobil producentům a distributorům.  To vše jen za půl roku jeho nelegální půjčovny, kde měl "pouhých" 315 filmů.

Potencionál budoucnosti českého filmu chřadne
Jednoduchá otázka je, zda-li čeští filmaři mají šanci mezi dravci a "zloději" přežít, nebo raději budou natáčet reklamy a jiné klamy. Zamysleme se, jestli by vás potěšilo, kdybyste na něčem dva-tři roky pracovali a pak vám to někdo jednoduše ukradl. Piráty asi nadále volit nebudu..., i když nikoho tím neodsuzuji, jen chci říci, že pozice filmařů a producentů je čím dál tím těžší.

Rozumím pokušení všech diváků ze sledování pirátských kopií na internetu, či DVD. Možná ani nevědí, že jsou kradené. Nerozumím ale lidem, kteří filmy kradou, zřizují portály a zdarma nabízejí jen za reklamu, kterou nabízejí na stránkách. Nerozumím inzerentům, kteří si tam reklamu dávají.

Možná tímto suchým, výše uvedeným, textem převzatým z ČPU ( Česká Protipirátská Unie ) mnohé nepotěším, ani obsahem nenadchnu, nic méně jsem rád, že se tento text objevil na stránkách kinobox.cz. Nejen pro mě je to jeden z důvodů, proč netočím další film. Ono se to ale bezprostředně týká všech filmových producentů, režisérů a lidí, kteří se filmařinou živí.

Nic tím možná nezměním, ale někdo se zamyslí, že za každým filmem je normální práce, peníze a potencionál budoucnosti.

Ankety
Ocenili byste čtvrtý díl Návratu do budoucnosti?
Ano
Ne
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist