Recenze: Machete – krev jak víno

Recenze: Machete – krev jak víno
recenze-machete-krev-jak-vino-7
Machete (Danny Trejo) býval federál, ale pak se připletl do cesty drogovému bossovi (Steven Seagal) a ten pohřbil celou jeho rodinu. Machete náhodou přežil a o několik let později se v Americe coby ilegální přistěhovalec pokouší uživit nejrůznější nádeničinou. Jednoho dne dostává nabídku, která se neodmítá – za 150 tisíc dolarů má zastřelit senátora (Robert De Niro), který horlivě zbrojí proti přistěhovalcům. Jde však o past, díky které skončí ve špitále sám Machete… a cesta za krvavou pomstou může začít. Po cestě mimo jiné potká Jessicu Albu, Michelle Rodriguez, Jeffa Faheyho, Dona Johnsona a Lindsay Lohan.

Než vůbec budete číst další řádky, udělejme si malý vyřazovací test, jestli je Machete určený vám:

1)    Mám slabost pro 80týs éru a nenechal jsem si proto letos v kinech ujít Predátory a Expendables
2)    Líbily se mi filmy Od soumraku do úsvitu a Desperado
3)    Nevadí mi amputované končetiny a falešné bradavky Lindsay Lohan
4)    Na těchto trailerech neshledávám nic nepatřičného, či pobuřujícího

Pokud jste ve všech bodech hlasitě zaveleli ano, pak pro vás bude Machete jedním z nejlepších filmů roku. V opačném případě pokračujte dále do vozu.

Machete sice vychází z fiktivního traileru k projektu Grindhouse, s jeho brakovostí se ale neztotožňuje. Není tu onen „poškrábaný filmový pás“ filtr a celkově to není zdaleka tak béčkové, jako výše zmíněný projekt. Tím nechci říci, že by snad zmizela ona rozkošně ujetá nadsázka, ve které mohou z dodávky vyskočit dvě zdravotní sestřičky se samopalem, aniž by to vypadalo směšně.  Jde o to, že se Machete spíše hlásí k nahláškované akční osmdesátkové zábavě, nežli k filmovému undergroundu. Díky tomu je Machete výrazně přístupnější běžnému publiku a dají se očekávat příznivější reakce. Robert Rodriguez tu za režijní pomoci debutujícího Ethana Maniquise tradičně odkazuje ke svým oblíbeným filmařským hříčkám, které stojí na vršení nápadů, absurdních situací a cool momentů. Ve scénáři tentokrát Rodriguez nijak nešetří a díky tomu baví stejnou měrou po celou dobu (přestože má film nemalých 105 minut).

Rodriguez to už má léty v ruce a tak přesně ví, jak dávkovat typické heroické pózy, aniž by se zajedly, kdy vytáhnout béčkové (ale přesto kulervoucí) hlášky a kdy akci přeřadit do téměř cartoonovské polohy, aby nebyla brutalita nesnesitelná, ale naopak (úmyslně) komická. Ladné přechody drží herci, které si Rodriguez vždy uměl pohlídat. Vedle tradičně „stylově kamenného“ Treja vyniká překvapivě silná a současně velmi svůdná Jessica Alba, o nic méně sexy drsňačka Michelle Rodriguez a hříšná Lindsay Lohan (ano, ukáže toho dost, ale ne všechno je její). Jako třešnička na dortu Rodriguezovi oblíbenci (Cheech Marin, Tom Savini) a Steven Seagal, u něhož jsem upřímně nevěřil, že se s ním kdy ještě setkám v přítmí kinosálu.

Jistou nadstavbou popcornové podívané je samotné téma imigrantů, které je zpracováno možná až nečekaně věrně a bez příkras. Menším pomrknutím je i využití herců pro určité role – Lohan, která se z internetové běhny stane andělem pomsty, Steven Seagal jako záporák, který je sice odsouzen k likvidaci, ale je to přece „sakra Seagal a toho nikdo zabít nedokáže“ a podobně.

Machete je svižnou a chytře natočenou žánrovou hříčkou, která baví neutuchajícím tempem, pravidelným přísunem hlášek, nekompromisní akcí a perfektním obsazením všech rolí. Jediné výraznější zaváhání vidím v závěrečném souboji Trejo vs. Seagal, ze kterého šlo filmařsky určitě vytěžit více. Jinak nemám proč remcat a osobně doufám, že ten závěrečný vtip v podobě titulku slibujícího další dvě pokračování dojde naplnění. Tahle mačeta je dostatečně ostrá, aby utáhla vlastní sérii. Ruku na to!
Hodnocení: 85%