Ve Varu 3: Popáleni sluncem, unaveni délkou

Ve Varu 3: Popáleni sluncem, unaveni délkou
Český film je v krizi!
Krize ve všech pádech (kromě toho druhého, samozřejmě) už pronikla i do české kinematografie! Ráno Asociace producentů v audiovizi oznámila, že podíl českých filmů na celkové návštevnosti kin klesl z předloňských 39,7 % na loňských 25,6 %, České filmové centrum navíc rozeslalo zprávu o slabém prodeji nejnovějších tuzemských titulů a - už jsem večer seděl ve studiu Radiožurnálu, abych dvacet minut zcela vážně debatoval na téma, že s českým filmem to jde zatraceně z kopce.
A jitra zde (ne)jsou tichá
Je 4:37 a aniž bych stihl ulehnout, už svítá. No, nevadí, dál...
Zahraniční filmaři se k nám jen hrnou
Ačkoliv je to teprve čtrnáct dnů, co dopadlo bruselské razítko na finanční pobídky filmařům natáčejícím u nás, čímž jsme po letech trestuhodného váhání konečně srovnali krok s Německem, Rumunskem či Maďarskem, žádosti se už jen hrnou. Chtějí u nás točit Američané, Rusové, Francouzi i Dánové! "Fiskální stimuly nejsou dotace, takže daňového poplatníka nestojí ani korunu," důrazně opakoval předseda představenstva Asociace producentů v audiovizi (APA) Pavel Strnad.
Pro úplnost jen dodávám, že zatímco ještě v roce 2003 u nás zahraniční štáby utratily více než 5 miliard korun, loni to už bylo jen 744 milionů.
Více, více, více
Tvůrci thrilleru Kajínek zvyšují frekvenci svých tiskových konferencí. Už zvládají dvě za týden! Dnes nebylo celkem o čem mluvit (jedna ze slíbených dam nedorazila, na původně ohlášenou patnáctiminutovou ukázku bylo uvaleno embargo), takže si scenárista filmu Marek Dobeš mohl v klidu přihřát polívčičku s vlastním projektem. Chystá výpravné historické drama Jan Žižka z Trocnova, psanec a škůdce zemský.
Poněkud v nedbalkách se představil i Gepard, slavný to film Luchina Viscontiho z roku 1963 s Burtem Lancasterem, Alainem Delonem a Claudií Cardinale v hlavních rolích. Herecky, režijně i obrazově bezpochyby skvostný snímek je při vší úctě k tvůrcům prostě neúnosně dlouhý! Ačkoliv jsem dobrých čtyřicet minut z celkových více než tří hodin strávil u rozhlasového mikrofonu již zmíněnou debatou o stopadeásté krizi českého filmu za posledních dvacet let, i já se na konci nenápadně díval na hodinky, kdy už bude konečně konec!
Titanic, Nepřítel před branami a Trhák v jednom!
To jsem ale ještě netušil, co mě čeká večer! Nikita Michalkov přivezl do Varů první část dvoudílného pokračování svého šestnáct let starého oscarového snímku Unaveni sluncem, film Unaveni sluncem 2: Exodus. Že na sebe vzácný host nechá více než tisícovku diváků přes půl hodiny čekat, budiž, Jude Law není jiný. Že kopie filmu běžela čtyřicet minut s podivným šedo-bílým přelivem, aniž by promítač pochopil, že se nejedná o umělecký záměr, ale jeho do nebe volající chybu, budiž, takové věci se prostě stávají i v lepších rodinách. Co mi ale rozum nebere, je film samotný. 152 minut (ještě že tvůrce dovezl zkrácenou a nikoliv původní verzi!!!), které jsou nevídanou kombinací Zachraňte vojína Ryana, Titanicu, Pearl Harboru, Nepřítele před branami a Trháku ("Až takhle mávnu...")
Šlo o natolik neuvěřitelný zážitek, že na pozdně noční párty v Grandhotelu Pupp se nemluvilo takřka o ničem jiném. Šťastní (spíš nešťastní) vyprávěli méně šťastným (spíš nevěřícím) scény z filmu, který je podle režiséra "o filozofii války, o psychologii války a roli Boha ve válce" a všichni svorně doufali, že se z toho ošklivého snu ráno probudí.
Spolu s posledními flamendry na kolonádě jdu taky doufat.