Recenze25. 4. 2024
Lesní vrah je důmyslně vyprázdněným pohledem do hlavy osamělých střelců. Potřebujeme ho?Nový celovečerní snímek nazývají jeho režiséři Vít Klusák a Filip Remunda dokumentární komedií, která sleduje dění okolo plánu na výstavbu amerického radaru v Brdech.
"Český mír zblízka s nadsázkou a humorem ukazuje zákulisí všech těch absurdních válek okolo něj. Všichni o radaru četli nebo slyšeli, my jsme ale u toho byli a s kamerou zaznamenali nevídané," vysvětlují tvůrci.
Přesto nebo právě proto, že americká vláda svůj plán odvolala, film je stále aktuální. "Podle nás je to komedie o povaze a kvalitě české demokracie dvacet let od revoluce. Radar představuje fenomén, který rozdělil českou společnost. Vedle sebe ve filmu vystupují vrcholní politici a normální lidé. Ti první se obvykle zapisují do dějin, bez těch druhých by žádných dějin nebylo," říkají.
Ve filmu uvidíme Baracka Obamu, George Bushe, Mirka Topolánka i Tomáše Klvaňu, Jana Neorala, Ivana M. Jirouse, mírové aktivisty, obyvatele Brd a také ochočeného divočáka Jonáše. Koná se rovněž návštěva Oválné pracovny Bílého domu, Pentagonu a pasek v okolí brdské kóty 718. "Je úlevné se zasmát sebezahleděným politikům i sám sobě," podotýkají Vít Klusák a Filip Remunda.
Český mír s Českým snem nespojuje pouze slovo v názvu. "V Českém snu se dav hnal k plachtě v domnění, že se za ní skrývá nákupní ráj. A v Českém míru se oba dva tábory vášnivě hádaly o něco, co Obama v kratičkém půlnočním telefonátu jako mávnutím prezidentského proutku zrušil. Kafka i Hašek by se podle nás náramně bavili, kdyby to mohli zažít," míní tvůrci.
"Český mír zblízka s nadsázkou a humorem ukazuje zákulisí všech těch absurdních válek okolo něj. Všichni o radaru četli nebo slyšeli, my jsme ale u toho byli a s kamerou zaznamenali nevídané," vysvětlují tvůrci.
Přesto nebo právě proto, že americká vláda svůj plán odvolala, film je stále aktuální. "Podle nás je to komedie o povaze a kvalitě české demokracie dvacet let od revoluce. Radar představuje fenomén, který rozdělil českou společnost. Vedle sebe ve filmu vystupují vrcholní politici a normální lidé. Ti první se obvykle zapisují do dějin, bez těch druhých by žádných dějin nebylo," říkají.
Ve filmu uvidíme Baracka Obamu, George Bushe, Mirka Topolánka i Tomáše Klvaňu, Jana Neorala, Ivana M. Jirouse, mírové aktivisty, obyvatele Brd a také ochočeného divočáka Jonáše. Koná se rovněž návštěva Oválné pracovny Bílého domu, Pentagonu a pasek v okolí brdské kóty 718. "Je úlevné se zasmát sebezahleděným politikům i sám sobě," podotýkají Vít Klusák a Filip Remunda.
Český mír s Českým snem nespojuje pouze slovo v názvu. "V Českém snu se dav hnal k plachtě v domnění, že se za ní skrývá nákupní ráj. A v Českém míru se oba dva tábory vášnivě hádaly o něco, co Obama v kratičkém půlnočním telefonátu jako mávnutím prezidentského proutku zrušil. Kafka i Hašek by se podle nás náramně bavili, kdyby to mohli zažít," míní tvůrci.
"Nevydrželi jsme!"
Základním popudem ke vzniku filmu bylo sledování nečekaně vyhraněných vášní, které propukly v lednu 2007, když Američané s radarem oficiálně oslovili českou vládu.
"Okolo prázdnin už jsme to nevydrželi a začali točit. Paradoxně obě strany sporu velice přesvědčivě vyhrožovaly terorismem, či dokonce válkou, která zničí Česko - to je přeci téma jak hrom. Zalíbilo se nám to jako ideální námět na grotesku o demokracii," vysvětlují Vít a Filip.
Film točili bezmála tři roky a střihali další rok. Celkem vzniklo 124 hodin hrubého materiálu.
"Natočili jsme například pana Topolánka, jak se pýří v Oválné pracovně, nebo napínavou partyzánskou válku o brdskou kótu 718 mezi policií a mírovými aktivisty, která vypadá jak boje ve Vietnamu. Nebo Ivana Martina Jirouse, jak se na jihlavském náměstí pere s aktivisty Ne základnám. Tohle vše v televizi nebylo," popisují konkrétní situace, ve kterých se ocitli.
O nečekané situace opravdu nebyla nouze: "Mrzí nás, že nás Vláda ČR vyhodila z vládního letadla, když pan premiér Topolánek letěl za prezidentem Bushem. Na palubě prý byla velká legrace, letušky pištěly hrůzou, když viděly, že si premiér hraje s darem, který vezl do Washingtonu. A jednou nám kdosi volal ze skrytého čísla, představil se jako novinář z Nového Zélandu a ptal se, jestli plánujeme naším filmem ovlivnit hlasování sněmovny o česko-americké smlouvě," vyjmenovávají režiséři.
Český mír vznikl v koprodukci společnosti Hypermarket Film, České televize a Taskovski Films. Hudbu složila a nahrála kapela MIDI LIDI, která je čerstvým držitelem Českého lva za hudbu k filmu Protektor.
Základním popudem ke vzniku filmu bylo sledování nečekaně vyhraněných vášní, které propukly v lednu 2007, když Američané s radarem oficiálně oslovili českou vládu.
"Okolo prázdnin už jsme to nevydrželi a začali točit. Paradoxně obě strany sporu velice přesvědčivě vyhrožovaly terorismem, či dokonce válkou, která zničí Česko - to je přeci téma jak hrom. Zalíbilo se nám to jako ideální námět na grotesku o demokracii," vysvětlují Vít a Filip.
Film točili bezmála tři roky a střihali další rok. Celkem vzniklo 124 hodin hrubého materiálu.
"Natočili jsme například pana Topolánka, jak se pýří v Oválné pracovně, nebo napínavou partyzánskou válku o brdskou kótu 718 mezi policií a mírovými aktivisty, která vypadá jak boje ve Vietnamu. Nebo Ivana Martina Jirouse, jak se na jihlavském náměstí pere s aktivisty Ne základnám. Tohle vše v televizi nebylo," popisují konkrétní situace, ve kterých se ocitli.
O nečekané situace opravdu nebyla nouze: "Mrzí nás, že nás Vláda ČR vyhodila z vládního letadla, když pan premiér Topolánek letěl za prezidentem Bushem. Na palubě prý byla velká legrace, letušky pištěly hrůzou, když viděly, že si premiér hraje s darem, který vezl do Washingtonu. A jednou nám kdosi volal ze skrytého čísla, představil se jako novinář z Nového Zélandu a ptal se, jestli plánujeme naším filmem ovlivnit hlasování sněmovny o česko-americké smlouvě," vyjmenovávají režiséři.
Český mír vznikl v koprodukci společnosti Hypermarket Film, České televize a Taskovski Films. Hudbu složila a nahrála kapela MIDI LIDI, která je čerstvým držitelem Českého lva za hudbu k filmu Protektor.
