Týdenní VOD tipy: Trojúhelník smutku, nejdelší film české kinematografie a Christian Bale na stopě sériového vraha

Týdenní VOD tipy: Trojúhelník smutku, nejdelší film české kinematografie a Christian Bale na stopě sériového vraha
Komunismus a síť (2018) | ČT

Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie (2018)

režie: Karel Vachek, KVIFF.TV
Karel Vachek
Karel Vachek v dokumentu Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie (2018) | Česká televize
Dva roky zesnulý Karel Vachek patřil mezi nejvlivnější české dokumentaristy porevoluční historie. Svérázný gnostik, myslitel a umělec ovlivnil svými díly a pedagogickou činností na FAMU více generací současných filmařů, jako jsou Vít Klusák, Martin Mareček nebo Jan Gogola ml. Již názvy jeho eklektických filmových esejí založených na konfrontaci režiséra se snímanými napovídají jejich nadstandardní délku, jmenujme Co dělat? (Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu) či Záviš – kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918–1992).
Vachkův poslední opus nese sice na počet znaků skromnější název, Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie, skrývá se však za ním více než pět a půl hodiny stopáže, která svou časovou náročností může konkurovat takovým mistrům slow cinema jako, jsou Béla Tarr či Lav Diaz.
Režisér do své sítě klasicky chytá bezpočet témat od filosofie českých dějin přes noetiku a ontologii až po současnou politiku či život důchodce. V nových i archivních záběrech pak zpovídá významné osobnosti české společnosti i náhodné kolemjdoucí. Vachek do značné míry spoléhá na všeobecný rozhled svého publika, v jeho myšlenkových pochodech a intertextuálních odkazech tak nemusí být snadné se orientovat. Zároveň neváhá diváky a divačkami manipulovat, takže se ke Komunismu hodí postavit stejně kriticky, jako se sám autor staví ke světu. Pokud máte chuť zažít o svátcích něco extrémního a s Vachkem jste dosud neměli tu čest, poskytne vám jeho poslední film jedinečný zážitek.

Svéráz českého rybolovu (2021)

režie: Ivana Pauerová Miloševičová, Voyo
Svéráz českého rybolovu
Svéráz českého rybolovu (2021) | Česká televize
Svéráz českého rybolovu představuje jednohubku mezi vtahujícím brázděním podmořského světa v Cameronově environmentálním velkofilmu Avatar: The Way of Water a k rybám trochu méně přátelské štědrovečerní tabuli.
Až do devadesátých let sahá tradice každoročních výjezdů za rybařením do Norska, jíž se účastní až 15 000 Čechů. Režisérka Ivana Pauerová Miloševičová, která má za sebou spolupráci na projektech jako Cestománie a Čtyři v tom, ve svém netradičním cestopisu sleduje šest z nich, skupinu až stereotypně „normálních“ českých mužů z jihlavské pivnice U Jízdárny.
Nejde však očekávat společensky kritickou a zároveň empatickou sondu do duše „obyčejného českého člověka“ v heteronormativním mužském kolektivu, jakou letos na poli fikčního filmu zavedl třeba Adam Koloman Rybanský v Kdyby radši hořelo. Dokument mapující přípravu na cestu, dvoutýdenní pobyt v Norsku i návrat domů nabídne spíše odpočinkovou zábavu, kterou si užijí zejména milovníci severu a rybaření.

Trojúhelník smutku (2022)

režie: Ruben Östlund, KVIFF.TV
Trojúhelník smutku
Trojúhelník smutku | SF Studios
Jen několika málo režisérům v dějinách kinematografie se podařilo získat více než jednu Zlatou palmu, hlavní cenu filmového festivalu v Cannes. Letos tento prestižní klub přijal dalšího člena, Rubena Östlunda. Porotu přitom zaujal podobným trikem, jaký mu před pěti lety vyšel u taktéž oceněného Čtverce: divácky (někdy až příliš) přístupnou, a přitom nemilosrdně satirickou kritikou vyšší společnosti. Tehdy se strefoval do vyprázdněného světa uměleckých snobů, tentokrát si bere na paškál spíše ekonomický kapitál.
Östlundův filmový trojúhelník má tři poměrně nesouměrné části, z nichž prostřední a zároveň nejdiskutovanější představuje bezesporu komediální vrchol tohoto roku. Po pozvolné expozici, v níž zkoumá povrchní vztah vrcholového modela a modelky, se totiž ocitáme na luxusní výletní jachtě. Zde se prostřednictvím interakce mezi posádkou a pasažéry postupně vyjevuje pravá podstata plujících zbohatlíků a role ponížených se s mistrnou gradací obrací.
Archetypální hádka mezi ruským kapitalistou a marxistickým kapitánem jachty přenášená za vypjatých okolností lodním rozhlasem by pak zasloužila kromě filmových ocenění také nominaci na podcast roku.

Kde je Anne Franková (2021)

režie: Ari Folman, Edisononline
Kde je Anne Frank?
Kde je Anne Frank? (2021) | Highly Spirited
Po mezinárodně uznávaném filmu Valčík s Bašírem nominovaném na Oscara se izraelský režisér Ari Folman, držitel Zlatého glóbu, vrací se svým dalším animovaným rodinným filmem Kde je Anne Franková, který navazuje na slavné dílo světové literatury 20. století s názvem Deník Anne Frankové.
Kitty, imaginární kamarádka Anny, se po 75 letech probouzí v současném Amsterdamu a je zděšená situací dnešních dětských uprchlíků. Zároveň se snaží najít svou kamarádku. Vydává se tak zpět do doby druhé světové války a opět prožívá události zachycené v deníku její slavné přítelkyně.
Folman odkaz Anne Frankové s citem aktualizuje a převádí do hřejivějších barev, zároveň ale odhaluje i původní příběh židovské dívky skrývající se před nacistickou perzekucí.

Kinolog: Atentát na Kennedyho už skoro rozluštili. Slavný filmař se vrátil na místo činu

Málokterý zločin v dějinách láká tolik pozornosti jako atentát na prezidenta JFK, jenž se odehrál 22. listopadu 1963. Režisér Oliver Stone o tom již v roce 1991 natočil hraný film. Od té doby přibylo mnoho nových informací…