O mě se neboj nakročilo k realismu, ale stále se utápí v romantice. Arichteva jako lidová hrdinka moc nefunguje

Veronika Arichteva hraje Evu Málkovou, třicátnici s nedokončeným středoškolským vzděláním, dvěma dcerkami na prvním stupni základní školy (přičemž každou má s jiným mužem, otec té první v jejich životě vůbec nefiguruje), co sice žije v jedné domácnosti se svým manželem Kryštofem (Lukáš Příkazký), ale zoufale se snaží rozvést. Kryštof totiž nejenže nevydělává, ale především se dívá na fotbal, žárlí a vůbec všem dost komplikuje každodenní situace. Evu navíc vyhodí z práce, protože prodává po telefonu předražené kuchyňské vybavení, o kterém lidem nechce lhát. Má totiž svědomí. Proto musí hledat nové zaměstnání...

Což o to, expozice by to nebyla špatná. Kdyby se O mě neboj víc zaměřilo na problémy, které mají ženy v České republice v podobné životní situaci (a že jich není málo), bylo by to jistě podnětnější a divácky vděčnější. Jenže příběh sociálnímu realismu hned zpočátku uhýbá. Evě se totiž k soudu nedostaví její právník Martin Kalina (Václav Matějovský), protože si po večírku vede k sobě domů milenku a zkrátka zapomene. Ve firmě, kde pracuje, přitom chodí s dcerou majitele Petrou Altmannovou (Veronika Lapková). Aby Evě vynahradil to, že ji u soudu nerozvedli (Kryštof si to totiž na poslední chvíli rozmyslel a s rozvodem nesouhlasil), dohodí jí práci uklízečky. Jenže jejich vzájemné setkávání se začíná měnit v pověstné jiskření...

Nova zatím odvysílala polovinu epizod, na platformě Voyo je k dispozici pět dílů ke zhlédnutí. A zatím vše nasvědčuje tomu, že se Evě podaří zbavit se manžela s tím, že Martinovo flirtování s ní začne nabírat na obrátkách. Právě jeho postava je přitom dost problematická. Hned v úvodním dílu podvádí svou přítelkyni, která pro něj představuje určitou trofej, jak přiznává svému kolegovi. Petra je totiž nejen dcerou majitele právnické firmy, ale navíc je dost atraktivní.

Jenže v seriálu máme uvěřit tomu, že právě čistota Evina charakteru, tedy její upřímnost, pravdomluvnost a ochota pomáhat, problematického právníka obrátí. Jde tedy o tradiční zápletku z romantických žánrů par excellence. Původní Martin Kalina je nepoužitelný záletník, ochotný obhajovat za peníze padouchy stejně jako hrdiny, ovšem Martin reformovaný láskou „té pravé ženy“ je někdo úplně jiný. A toho, že se muž začíná měnit, si už všímá i jeho okolí.

Ostatně zpodobnění právníků a právniček v tomto seriálu je samo o sobě poněkud tragikomické. Ženy vypadají, jako kdyby při přijímačkách na práva prošly kritérii výběru Dominika Feriho. Setkáváme se především s Petrou a konkurenční právničkou Laurou (Sára Rychlíková), které by dozajista udělaly kariéru i v modelingu. A další pohlednou hrdinkou v seriálu je Rézina (Patricie Pagáčová), Evina těhotná sousedka a kamarádka, která má stejně jako protagonistka utržit od života nejednu krutou ránu.

Jenže to je právě ten problém. Eva Málková je sice žena charakterní a pevných zásad, jenže nefunguje jako typická lidová hrdinka, zástupkyně své sociální třídy. Byť můžeme pozorovat její problémy s Kryštofem, který jako manžel a otec moc dobře nevystupuje, těžko jí uvěříme finanční a jiné problémy. Byt, na který splácí hypotéku (už to si může málokdo dovolit a je s podivem, jak ji mohla získat, když tak snadno mění zaměstnání) vypadá až moc hezky, Eva sice sem tam musí pro dcery do školy, protože manžel zapomene, ale jinak si dost rozhoduje o svém čase a kromě přípravy nějakého jednoduchého jídla pro děti a čtení pohádek na dobrou noc ji příliš v roli aktivní matky nevidíme.

Některé prvky přitom dost zarážejí. Například proč fotbalový fanoušek, který se ponejvíce válí u televize, a žena s nedokončenou střední školou, již vidíme číst jenom jednou, mají v bytě tak velikou a naplněnou knihovnu. Zvláštní je i to, že oba manželé pořád nosí nákupy a jídlo ukládají do vcelku přeplněné ledničky, což opět neodpovídá jejich proklamované finanční tísni. Rézina zase řeší problém, kdy by kvůli půjčce mohla přijít o byt, což ovšem není evidentně tak tragické vzhledem k tomu, že jde o částku, kterou by mohla snadno splácet, navíc když vlastní mnohonásobně cennější majetek.

Tvůrci nepochopitelně pomíjejí jiné potíže, jež by ženy v podobné situaci trápily mnohem víc. Tady by právě mohly vycházet z reálných situací matek samoživitelek (což Eva v zásadě je, byť žije s manželem, který přispívá ponejvíce kapesným od své matky, ztvárněné Naďou Konvalinkovou). Nedostatek peněz a způsobů uživit sebe a své děti, problematická bytová situace, nejrůznější předsudky a selhávající státní aparát tak zůstávají stranou, byť by se přímo nabízely.

Jednotlivé soudní kauzy, které provázejí každý díl, se sice snaží upozornit na různé aktuální problémy, související dost často s postavením žen ve společnosti, ale ani jejich pojetí není neproblematické. Populární a uznávaný herec (Jan Šťastný) se chce soudit o dva miliony s herečkou, kterou zneužíval, ale díky zásahu Evy prohraje (byť jde o Martinova klienta). V dětství týraná žena (Lucie Vondráčková) vyhraje soud o vyplácení peněz svému násilnickému otci, vypočítavý bratr (Robert Nebřenský) nezíská dědictví po rodičích, když žaluje svou nevidomou sestru, ale Eva pro ně najde řešení, které sourozence smíří.

Potud v pořádku, byť jsou některé kauzy poněkud karikované a například „tajemství" týrané ženy by muselo napadnout každého s trochou zdravého rozumu a empatie, Eva a Martin se k němu musí dopídit pomocí pracné investigativy. Tvůrci (scenář napsali Jan Coufal, Hana Roguljič a Magda Wdowyczynová, režíroval Biser A. Arichtev) předkládají a propagují určité dobré hodnoty, které vycházejí z toho, jak ve společnosti vnímáme jednotlivé koncepty ovlivněné historickou kontinuitou, aktuálními preferencemi či tím, co v rámci sociálního cítění, demokratických principů a křesťanských zásad považujeme za správné, nebo naopak za špatné.

Nicméně, co je evidentní, je určitá romantická linka, kdy se publikum nutně zaměřuje převážně na rozvíjení sympatií a náklonností mezi Martinem a Evou (byť to vypadá, že do hry ještě vstoupí pokušitel v podobě Romana Vojtka, který se seriálem zatím jenom mihnul). A byť tedy tvůrčí tým nabízí jako správné určité nezpochybnitelně důležité zásady a hodnoty, mimoděk znovu prodává určitou patriarchální ideologii, související s heteronormativitou, podporou tradiční rodiny a dalšími převažujícími aspekty. A ve výsledku je pak jedno, jestli šlo o záměr, nebo nikoli.

Eva Málková mohla mnohem důrazněji upozornit na životy současných českých žen, které se potýkají s každodenní nutností postarat se o sebe a o své děti. Existují totiž samoživitelky, které nejsou tak mladé, krásné a za nimiž nestojí několik kavalírů, kteří se jim sice hlavně snaží dostat pod sukni, ale aspoň při tom projeví tolik soudnosti, aby jim nabídli pomocnou ruku. Tento úkol tak znovu zůstává na někom jiném. Důstojnou reprezentaci sociálních skupin, jež opravdu bojují o přežití (a také se zamilovávají, tady by nikdo z publika netratil), totiž potřebujeme jako sůl.

Česká televize ukrývá jeden ze svých nejlepších dokumentárně vzdělávacích pořadů jen na webu a nevysílá ho celoplošně. Osmidílná Kronika orgasmu o dějinách sexuologie v Československu bude bavit mladší i starší publikum.