Portrét Michaela Kocába láká na rozpor, který neexistuje. Hudebního i politického revolucionáře známá filmařka nekriticky oslavuje

Portrét Michaela Kocába láká na rozpor, který neexistuje. Hudebního i politického revolucionáře známá filmařka nekriticky oslavuje 11 obrázků v galerii
Michael Kocáb – rocker versus politik | Foto: Cinemart
Michael Kocáb dle vlastních slov odchází od problémů a nedořešuje konflikty. Přesto se dokázal výrazně prosadit ve sféře populární hudby i mnohem méně populární politiky, k čemuž nový dokument Olgy Sommerové obdivně vzhlíží. O nic moc jiného se však film s názvem Michael Kocáb – rocker versus politik bohužel nepokouší.

Zkušená dokumentaristka Olga Sommerová sice stále natáčí i kratší televizní formáty, na poli celovečerních filmů se však už dlouho specializuje na vycizelované profily výrazných osobností. Snímky Věra 68, Magický hlas rebelky a Červená pojednávaly o třech odvážných ženách (Věře Čáslavské, Martě Kubišové a Soně Červené), do jejichž životů se zásadně zapsaly společenské a politické proměny 20. století.

Následně přesunula svou pozornost na muže. V roce 2019 si z Karlových Varů odvezl diváckou cenu dokument o nenápadné, avšak podstatné figuře české kultury 20. století. A na snímek Jiří Suchý – Lehce s životem se prát nyní Sommerová navazuje portrétem další kulturní osobnosti, jejíž vliv dalece přesáhl hudební sféru, z níž vzešla. Nyní osmašedesátiletý Michael Kocáb je podle Sommerové hodný a čestný člověk, který se navíc dokázal vzepřít komunistickému režimu a navzdory omezením dál tvořil. Stejně jako v případě Suchého se však vkrádá otázka, zdali podobně mramorizační a nekonfliktní dokumenty nejsou přece jen trochu přežitek.

Zbytečná kašírovanost

V úvodu filmu se dostavuje pocit, který vyjadřuje nepěkné anglické slovíčko „cringe“. Sommerová se členy štábu v bolestně zahrané scénce zvoní u Kocábova domu a otevírá jim Artur Ropotámo – fiktivní člen kapely se známou maskou sešlého starce, pod níž se obvykle nachází novinář Richard Šíma. Vede šokovaný štáb do útrob domu, kde v drákulovském duchu vstane z rakve Kocáb. Podobně zinscenovaných momentů je ve snímku s podtitulem Rocker versus politik víc, ale povětšinou se jedná o nepříliš zdařilé pokusy o humor, jež nepřínosně rozmělňují výpovědní hodnotu portrétu.

Michael Kocáb – rocker versus politik | Foto: Cinemart

Kocáb následně vzpomíná na své studium na konzervatoři, po němž mu byla předurčena dráha varhaníka. Hudební vzdělání ve své tvorbě následně bohatě zužitkoval, přestože se od klasiky odvrátil směrem k avantgardě a experimentování. V roce 1976 založil jazz-rockové uskupení Pražský výběr, jež se během dalších let (hlavně s příchodem Michala Pavlíčka) přeorientovalo směrem k žánru new wave, populárnímu především ve Velké Británii.

Letos se Kocáb připomněl hudebním dokumentem Pražský výběr: Symphony Bizarre, který zaznamenal nejen velkolepý koncert kapely z roku 2016, ale i její čtyřicetiletou historii. Vedle toho Kocáb především v 80. letech skládal i hudbu k množství filmů, Sommerová se však věnuje pouze experimentálnímu muzikálu Pražákům, těm je hej zaměřenému samozřejmě na tvorbu Pražského výběru. A nostalgické ohlédnutí si vyslouží i velkolepý projekt Odysseus pro Laternu magiku. Dílo z roku 1986, na němž se vedle Kocába podílel i Michal Horáček, totiž originálně kombinovalo balet s audiovizuálními prvky.

Neexistující protiklady

Propagační materiály (a koneckonců i název) lákají na Kocábův rozpor mezi hudebníkem a politikem. Kocáb byl od založení Pražského výběru trnem v oku socialistického dohledu, přestože kapela nevystupovala proti režimu tak otevřeně, aby čelila silným perzekucím. V první polovině 80. let měl však Pražský výběr (tedy vedle Kocába a Pavlíčka ještě Vilém Čok a Jiří Hrubeš) několikaletý zákaz hraní, než mu postupně se rozvolňující komunistický režim opět umožnil vytupovat. Prostřednictvím těchto sporů s režimem se tedy především Kocáb etabloval jako antiestablishmentová figura, z čehož však po sametové revoluci jednoznačně těžil.

Michael Kocáb – rocker versus politik | Foto: Cinemart

Jako poslanec Federálního shromáždění se zasadil o odsun sovětských vojsk z československého území, což je dodnes připomínané jako jeden z nejvýraznějších kroků v odstřižení od komunistické minulosti. Tento úspěch netřeba umenšovat, přesto na základě předkládaného snímku rozhodně nelze říct, že by rocková minulost či současnost Kocábovi jakkoli komplikovaly jeho politický a občanský aktivismus. „Z komunistů jsou podnikatelé a my se stáváme odpovědní za ten guláš, který si uvaříme. A budeme si ho muset taky sníst,“ hlásal za nadšeného ryku fanoušků a fanynek na jednom z koncertů Pražského výběru počátkem 90. let.

Kde je tedy onen slibovaný konflikt? Spíše se zdá, že se Kocábovi podařilo obě kariéry efektivně skloubit a v obou zaznamenávat úspěchy. Potvrzením toho může být i fakt, že finalizaci odsunu vojsk v roce 1991 oslavil koncertem Pražského výběru, zahrnujícím také jedno z posledních veřejných vystoupení slavného Franka Zappy. Klobouk dolů, jistě, ale obsahuje tedy film vůbec nějaké napětí či nejednoznačnost?

Michael Kocáb – rocker versus politik | Foto: Cinemart

Uctivé vzpomínání

Kocáb ve snímku vystupuje jako starý mládenec, který bydlí s rodinou včetně maminky Darji. Ta jej i navzdory pokročilému věku stále kontroluje a jejich dynamika působí značně úsměvně. Jeho dcera Jessica v jednu chvíli řekne, že její „rodina je plná dominantních osobností“. V archivním záběru Kocábovi jeho otec vyčítá, že si nevybral jasný směr života i hudby a že odmítl jít po jednoznačných cestách. Nezdá se však, že by protagonista měl s vlastní nezařaditelností nějaké problémy.

Ani rodinné vztahy tedy nenabízejí skutečně nečekané nahlédnutí pod povrch – možná i kvůli rozhodnutí Sommerové vyhnout se potenciálně bulvárním tématům. Ve filmu se proto (na rozdíl od Kocábovy bývalé manželky Marshy a všech dětí) neobjevuje Lejla Abbasová, s níž měl Kocáb poměr během jejich společného působení na ministerstvu pro lidská práva a národnostní menšiny.

Nejlépe proto film působí ve střední části, kde je velký prostor věnovaný okolnostem sametové revoluce. Kocáb během plavby lodí po Vltavě vypráví o tehdejším dění den po dni. V rámci okruhu lidí kolem Václava Havla se totiž účastnil mnohých jednání a vystoupení, na což v dokumentu vzpomíná třeba s politologem Oskarem Krejčím a generálem Mojmírem Zachariášem. Krejčí byl před revolucí poradcem premiéra Adamce a zprostředkovával jeho jednání s iniciativou MOST, v jejímž čele byl vedle Kocába i Michal Horáček, která se snažila zahájit dialog mezi KSČ a disidenty.

Michael Kocáb – rocker versus politik | Foto: Cinemart

Zachariáš i díky domluvě s Kocábem naštěstí neschválil zásah armády během 17. listopadu 1989. Tyto vzpomínky připomínají, jak nesamozřejmý průběh sametová revoluce měla a jak velké množství lidí se muselo zachovat správně, aby nedošlo k nežádoucímu vyhrocení situace. A Kocábova úloha v tomto období rozhodně nebyla zanedbatelná.

Dalšími etapami Kocábova života se však Sommerová už nezabývá, vyprávění v podstatě končí na začátku 90. let. O jeho současné tvorbě či třeba ministerské kariéře se nic nedozvíme. I tak se stopáž dostane na přiměřených 100 minut, vyplněných (vedle zmíněných hraných pasáží) především povídáním samotného Kocába i jeho blízkých a také různými archivními materiály.

Michael Kocáb – rocker versus politik | Foto: Cinemart

S nejbližším kamarádem z dětství zase Kocáb vzpomíná na to, že byl obětí šikany, a snad i proto měl v pozdějším životě soucit s lidmi odsouvanými na okraj společnosti. Závěr snímku zahrnuje úryvek z Kocábovy návštěvy slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, a tak se nabízí myšlenka, zdali Kocáb nezvažuje kandidaturu na prezidenta. Voličům by mohl nabídnout návrat havlovských hodnot, umělecký přesah a neustálé zdůrazňování svobody a pravdy, jak explicitně zmíní i patetický konec filmu. Celé dílo tedy podobně jako film o Jiřím Suchém působí jako neproblematická oslava výrazné osobnosti, což Sommerová dokáže zpracovat lákavě, i když nepříliš invenčně.

hodnocení: 55 %


Kinolog: Sex za socialismu nám kazili patriarchální fotříci. Jinak byl možná lepší než teď

Česká televize ukrývá jeden ze svých nejlepších dokumentárně vzdělávacích pořadů jen na webu a nevysílá ho celoplošně. Osmidílná Kronika orgasmu o dějinách sexuologie v Československu bude bavit mladší i starší publikum.

Ankety
Na jaké pokračování zavedené série se nejvíc těšíte?
John Wick: kapitola 4
Shazam 2: Hněv bohů
Creed III
Strážci Galaxie: Volume 3
Rychle a zběsile 10
Spider-Man: Napříč paralelními světy
Transformers: Probuzení monster
Indiana Jones a disk osudu
Mission: Impossible: Odplata – první část
The Marvels
The Equalizer 3
The Expendables 4
Duna: druhá část
Nejnovější články:
Načíst další články