Čeští filmaři nechají na festivalu v Benátkách nahlédnout do duše člověka trpícího depresí

Co se děje v hlavě mladého člověka, který prožívá depresi? A existuje cesta, jak se z těchto stavů dostat ven? O tom vypráví autobiografický animovaný snímek TMÁNÍ natočený režisérem Ondřejem Moravcem pro virtuální realitu, který bude v Benátkách uvedený v soutěžní sekci Venice Immersive. „Benátky mají nejprestižnější soutěžní sekci pro virtuální realitu a každoročně zvou pouze kolem dvaceti projektů. Považujeme tak za malý zázrak, že si festival vybral právě TMÁNÍ, a už se neuvěřitelně těšíme, až náš VR film uvidí první diváci,“ říká producentka filmu Hana Blaha Šilarová ze společnosti Frame Films.

TMÁNÍ využívá virtuální realitu k zobrazení autentických zážitků mladého člověka s depresí. Přináší nejen hluboký vhled do „temné noci duše“, ale i naději a cestu, jak se s nemocí vyrovnat. Na této ní provází diváky a divačky hlavní hrdina Ondřej. Film umožňuje na chvíli zažít a pochopit, jaké to je žít s touto nemocí a jaké mechanismy mohou lidé s depresí využít, aby se cítili lépe. Ondřej zjišťuje, že jeho cestou k boji s depresí je jeho vlastní hlas.

„O TMÁNÍ jsem přemýšlel hned od momentu, kdy jsem se před sedmi lety začal zajímat o virtuální realitu. Od začátku zde byla idea vytvořit simulaci toho, co se děje během deprese člověku v hlavě,“ vysvětluje zrod projektu režisér Ondřej Moravec. „Od svých přátel jsem totiž za těch více než 13 let, co mě deprese pravidelně navštěvuje, mnohokrát slyšel – já si nedovedu moc představit, co prožíváš. VR se tedy stalo skvělým prostředkem, jak na tuto otázku odpovědět lépe než bezradným mlčením,“ dodává Moravec.

Slovensko-česko-německé koprodukční drama Oběť je celovečerním režijním debutem Michala Blaška, autora ceněné minisérie Podezření. Snímek se věnuje životu ukrajinské menšiny na území České republiky. V rámci benátského festivalu bude Oběť uvedená v nesoutěžní sekci Horizonty. Do české distribuce snímek vstoupí 10. listopadu pod hlavičkou Bontonfilmu.

Běžná selhání rumunsko-maďarské režisérky Cristiny Groșan mají českou stopu ve scénáři spisovatelky a scenáristky Kláry Vlasákové a v hereckém obsazení. Snímek sleduje příběh tří žen různých generací v průběhu jednoho dne, přičemž každá z protagonistek čelí krizi ve chvíli, kdy je město zasaženo prapodivním přírodním úkazem, během něhož dochází k výbuchům. Ve filmu se představí například Taťjana Medvecká, Jana Stryková nebo Vica Kerekes.

Kromě výše zmíněných tuzemských a koprodukčních děl se na letošních Benátkách předství ještě digitálně restaurovaná verze slavného trezorového snímku Ucho (1970) s Radoslavem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích a a psychologické drama To the North režiséra Mihaie Mincana spadající do sekce Horizonty. Na vzniku snímku se podíleli čeští koproducenti.

V Benátkách českoslovenští filmaři historicky mnoho úspěchů nezakusili. Naposledy se to povedlo Marhoulově Nabarvenému ptáčeti v roce 2019, jehož snímek se ucházel o Zlatého lva za nejlepší festivalový film. Na nejstarším filmovém festivalu světa uspěli Čechoslováci jedinkrát, v roce 1947 zde Zlatého lva přebíral režisér Karel Steklý za sociální drama Siréna.

Do kin přichází po letech nejslavnější protiválečný film všech dob – Apocalypse Now. Tento sestřih má 183 minut a odpovídá nejvíc tomu, čeho chtěl dosáhnout režisér Francis Ford Coppola. Takové dílo by dnes už nemohlo vzniknout.