Nejdražší film Netflixu má jako kulisu Prahu, akční scénu s tramvají a tvůrce Avengers. Stačí to na dobrý akční film?

Nejdražší film Netflixu má jako kulisu Prahu, akční scénu s tramvají a tvůrce Avengers. Stačí to na dobrý akční film? 7 obrázků v galerii
The Gray Man | Foto: Netflix
Bratři Russoovi se světu představili coby režiséři marvelovkou Captain America: Návrat prvního Avengera. Jejich fyzičtější přístup ke komiksovému žánru vyvolal nadšení a následně natočili nejen Občanskou válku, ale hlavně finální dva díly Avengers.

Když máte za opaskem několik nejdražších akčních filmů historie, navíc komerčně extrémně úspěšných, jsou očekávání vysoká. S takovou zátěží musíte (a rozhodně i chcete) světu dokázat, že si poradíte i bez superhrdinů.

Russoovi překvapivě ale nezůstali věrni kinosálům. Loni pod hlavičkou streamovací služby Apple TV+ vypustili ambiciózní, ve výsledku ale poněkud rozporuplné drama Cherry s Tomem Hollandem a nyní se přesunuli pod Netflix, aby jim za 200 milionů dolarů natočili zatím jejich nejdražší film.

Pro českého diváka je projekt o to zajímavější, že se z velké části natáčel v Praze, kde se snímek i odehrává (Praha nicméně supluje i Berlín a Vídeň). A zřejmě, aby si výsledek takzvaně „pojistili“, přibrali i scenáristy Avengers.

Výsledkem jejich snažení je jakýsi mix Johna Wicka (svět asasínů) a Bonda (neustálá akce v po celém světě a to nejen na zemi, ale i ve vzduchu) s velmi přímočarým přístupem, kdy scénář zcela otevřeně rezignuje na nějaká překvapení a jde čistě po hlavní linii: Gentryho (Ryan Gosling) poprvé potkáváme ve vězení. V prologu, který se odehrává několik let před hlavní zápletkou, ho naverbuje agent CIA Donald Fitzroy (Billy Bob Thornton), aby bez otázek zabíjel kohokoli, na koho CIA ukáže. Výměnou za to se dostane z vězení. O mnoho let později, kdy už platí za špičku v oboru, se při jedné likvidaci dostane Gentry k materiálům, které jeho chlebodárce nevykreslují v nejlepším světle. Tím si na záda namaluje obrovský terč. Jeho nalezení a likvidaci dostane za úkol poněkud psychopatický Lloyd (Chris Evans).

Zápletka je v základu opravdu prostá. Jeden člověk získá, co nemá a vydá se na útěk, druhý je ochotný rozpoutat peklo na zemi, aby ho našel a jako ohař ho pronásleduje na každém kroku. The Gray Man skutečně víc nenabízí, dokonce rezignuje i na nějaké překvapení (ve stylu tajného zrádce a podobně) nebo podrobnější vykreslení světa zdejších nájemných zabijáků.

The Gray Man | Foto: Netflix

Nepodezřívám nicméně Russoovi a jejich scenáristické kolegy z lenosti nebo neumětelství (jakkoli prý podle ohlasů extrémně vykostili knižní předlohu, z níž snímek vychází). Spíše se mi jejich práce jeví jako snaha o co nejčistší žánrovku, která se neutopí v dějových kličkách a následném vysvětlování toho, jak se věcí mají, ale jejíž cílem je naopak přehledná struktura, na níž lze následně snadno navlékat nejrůznější akční sekvence. A těch není málo.

Pokud je podobným typům filmů obvykle vyčítáno, že nakonec tolik akce nenabízí, The Gray Man rozhodně není ten případ. Až na krátké vsuvky, posouvající postavy z jednoho bodu do druhého, Russoovi vrší akci téměř nepřetržitě. Zklamáním je ale to, že málokdy je skutečně výjimečná.

The Gray Man | Foto: Netflix

Může za skutečnost, že akční žánr se v posledních letech značně posunul, takže v rámci kontaktní akce vždy chtě nechtě srovnáváme s Johnem Wickem a když dojde na nějaké složitější konstrukce, vkrádá se zase na mysl série Mission: Impossible. A i když není The Gray Man vůbec mizerně odvedený, na body s oběma zmíněnými fenomény prohrává. Navzdory tomu, že je snímek naplněný opulentní akcí, paradoxně nejlépe si Russovi vedou v omezeném prostoru. Jakmile hrdinu pouty připevní k lavičce, nebo nechají jeho sličnou kolegyni v podání Any de Armas, aby s padouchem sváděla těsný boj přes překlopený stůl, srší jeden nápad za druhým, ať už se bavíme o choreografii nebo jen o tom, jak hrdinové na danou situaci reagují.

Přesto je moment, pokud budeme mluvit o celcích, hodný citace. Je jím v reklamách hojně propagovaná sekvence v Praze, v níž hraje hlavní roli tramvaj T14. Jde o jedinou sekvenci, které se daří opravdu vyčnívat.

The Gray Man | Foto: Netflix

Postavám chybí jakákoli hloubka, obecně ale platí, že díky přesnému castingu fungují. Gosling roli akčního hrdiny zvládá s přehledem, Thorton jako jeho mentor sype jednu hlášku za druhou a Armas sice nemá takovou razanci, jako v poslední bondovce, přesto baví každou minutu (navíc má s Goslingem výbornou chemii). Jen „knírkatý“ Evans je v roli padoucha poněkud matný. Po úvodních reakcích jsem čekal, že půjde o zábavně přepálenou figurku, jeho Lloyd je ale zaměnitelnou postavou. Což ostatně platí pro celý záporácky ansámbl, jemuž chybí výraznější figury.

Je The Gray Man zklamáním? Částečně. Na to, kolik úsilí stál, nakonec nabízí jen obstojné řemeslo s pár fajn momenty. Výsledek je soudržnější, než 6 underground: Tajné operace, o žádnou výkladní skříň exkluzivní tvorby ale nejde. Na druhou stranu se dá těžko mluvit o nějakém úpadku Netflixu (jakkoli je podobné téma u horlivých kritiků momentálně v kurzu). Naopak osobně tenhle kousek vnímám jako cestu vzhůru. Protože když už nic, je The Gray Man alespoň poctivá a profesionálně natočená žánrovka, která na dvě hodiny spolehlivě zabaví. Jen teda nemusela stát enormních 200 milionů.

hodnocení: 60 %


Thor 4 prožívá milostný vztah s kladivem a paroduje sám sebe

Čtvrtý díl komiksového Thora už není lehká komedie, ale vyloženě sebeparodie. Drama zmizelo, i když hrdinovi umírá jeho milá a hrozí mu smrt.

Ankety
Máte rádi žánr true crime?
Ano, mám.
Mám, ale není můj nejoblíbenější.
Ne, nemám.
Vyhýbám se mu, děsí mě.
Je to pro mě subžánr s velmi různorodou kvalitou.
Co je to true crime?
Nejnovější články:
Načíst další články