Revolta dospívající dívky, která bojuje s tyranským otcem. Chorvatský snímek Muréna vám ukáže, že život na Jadranu není jenom rájem

Revolta dospívající dívky, která bojuje s tyranským otcem. Chorvatský snímek Muréna vám ukáže, že život na Jadranu není jenom rájem 9 obrázků v galerii
Muréna | Foto: Artcam
Chorvatský snímek Muréna, celovečerní debut režisérky Antonety Alamat Kusijanovic, měl ve čtvrtek premiéru v českých kinech. Komorní drama, v němž vystupují všeho všudy čtyři postavy, je silným příběhem o otcovské tyranii a probouzející se revoltě dospívající dívky, která dostává první velké životní lekce.

Šestnáctiletá Julie (Gracija Filipovic) žije s rodinou na izolovaném ostrově v Jaderském moři a každý den se řídí příkazy svého otce. Děj začíná ve chvíli, kdy se připravují na příjezd starého známého – bohatého amerického podnikatele Javiera, který dorazí s celou společností s úmyslem koupit pozemky u moře, aby je mohl proměnit v luxusní dovolenkový resort. Ante (Leon Lucev), jenž pro jeho rodinu kdysi pracoval, ale poté, co potopil loď, dostal vyhazov, komanduje svou ženu Nelu (Danica Curcic) i Julii, protože chce na obchodu zbohatnout a odstěhovat se do Záhřebu. Javier má přitom zjevně slabost pro Nelu, jež poddajně ustupuje svému manželovi a spolupracuje na jeho plánu. Pro Julii však příjezd Javiera (Cliff Curtis) a to, jaké emoce v rodině vyvolá, znamená možnost pokusit se uniknout ze sevření světa, který ji zraňuje a dusí.

Trailer: Muréna

Citlivý devadesátiminutový film má pomalé tempo, které nám umožňuje vstřebat všechny emoce, generované jednotlivými scénami a zápletkou. Důležitý přitom není samotný příběh, nejde o vyčkávání nějakého rozuzlení, které si máme spíš vybrat, respektive promyslet, jak můžou jednotlivé dějové linky dopadnout. Podstatné jsou především interakce čtyř hlavních postav, zejména pak zobrazených mužů a Julie. Přitom se o ní dozvídáme překvapivě málo, celý její svět je limitovaný na moře, lov, potápění a plavání. Přestože jde o snímek ze současnosti, Julie nepoužívá mobil, neprohlédneme si její pokoj, nespatříme žádné přátele (protože pravděpodobně ani žádné nemá), téměř pořád je v obraze v plavkách (kromě dvou scén, kdy si oblékne matčiny šaty).

Tato limitace má dva důležité významy. Jednak poskytuje informace o tom, nakolik je život dospívající dívky zúžený na práci po boku jejího otce a na volný čas, který tráví sama ve vodě. Krom toho se můžeme patřičně soustředit na to, co dívka prožívá, jak se v ní probouzí jednotlivé silné emoce a jak hledá odpovědi na otázky, co vlastně od života očekává. Příjezd Javiera je určitým wake-up callem, probuzením, v němž spatřuje svou možnost uniknout dusivé atmosféře doma a zbavit se jak otce a jeho příkazů, tak světa, který se jí v tak citlivém období neptá na to, kým je, kým chce být, co prožívá a jak se u toho cítí. Odpovědi jako by byly předem jasné podle toho, co si přeje její otec – včetně lásky a úcty k němu.

Muréna | Foto: Artcam

Klaustrofobické drama nás uzamyká do problematických a nevyjasněných emocí všech hlavních postav. Ante a Javier jsou dva nelítostní a tvrdí muži, kteří předstírají hluboké přátelství, ale ve skutečnosti v sobě dusí negativní pocity. Ante nemůže svému „příteli“ odpustit někdejší vyhazov, Javier vnímá Anteho především jako protivníka a soka. Několik dní, strávených na Jadranu, však pro něj představuje spíše rozptýlení a pobavení, podle toho se také chová. Nela se snaží vyhovět oběma – ustupuje Antemu a chce udělat vše pro to, aby obchod vyšel. Údajně kvůli Julii, které se však nikdy nezastane a nesnaží se zlehčit situace, v nichž otec své dceři nakládá a ubližuje. Javiera nechá, aby s ní flirtoval, aniž by však zašla za stanovenou hranici. A Julie se snaží využít Javierova příjezdu k osvobození, jenže příliš brzy zjišťuje, že se bude muset spolehnout pouze sama na sebe.

Muréna, dravá mořská ryba připomínající hada, je ve filmu především metaforou Juliiny postupné revolty. Už v úvodní scéně, kdy Ante s dcerou loví rybu harpunou, protože se jedná o lahůdku, kterou chce otec připravit pro Javierovu společnost, vidíme, jak se Julie snaží vzepřít a rybu brání svým tělem. Muréna je predátor, živí se menšími rybami a korýši, má ozubenou čelist a je opředená spoustou mýtů. Například tím, že boháči ve starém Římě krmili tyto ryby masem otroků, aby získaly lahodnější chuť.

Muréna | Foto: Artcam

Muréna dokáže v ohrožení zaútočit, stejně tak i Julie. Není tedy typickou obětí, byť od svého otce zažívá spoustu příkoří. Před návštěvou ji nutí recitovat báseň o moři, kterou pro ni napsal, včetně sloky, kde vyznává lásku sám sobě. Při tanci si ji zvedá na rameno, což je pro dívku ponižující, protože už není malým dítětem. Pokud s ním nesouhlasí, snaží se jí za každou cenu dokázat, že má pravdu, součástí toho je i riskatní plavba kolem útesu a shození Julie do moře z paluby lodi. Neposlušnost trestá zamčením dívky do sklepa, kde jí zhasne světlo. Julie má spoustu důvodů otce nenávidět, jenže zklamání pro ni znamenají i ostatní muži, s nimiž se setká.

Muréna | Foto: Artcam

Dusivou atmosféru nevyrovnané čtveřice Antoneta Alamat Kusijanovic, která je rovněž autorkou scénáře, vyvažuje tím, že bere publikum výhradně do exteriérů. Ať už je to moře, jeho hladina, svět pod ní nebo na pobřeží, paluby lodí či volné prostranství před kamenným domem, v němž Juliina rodina bydlí. Všudypřítomná sytá modrá barva, která je tak typická pro Jadran, je ale zároveň připomínkou smutku (ne nadarmo se v angličtině sklíčenost označuje slovem blue) a tísně života dívky, která podle slov nezúčastněných pozorovatelů „vyrůstá v ráji“. To, co je evidentně rájem pro lidi, již vyrazí do Chorvatska k moři na dovolenou, může být zároveň otrockým světem plným nesvobody pro mladého člověka, který touží po všem, co mají běžně jeho vrstevníci.

Muréna | Foto: Artcam

Nevtíravá instrumentální hudba doprovází tři zásadní scény při potápení v moři, kde se největší drama obejde (nejen z pochopitelných důvodů) bez dialogů, pouze s potřebnými ruchy. Sympatické je, že se silná Julie, proslulá svými fyzickými výkony ve vodě – tím, jak umí zadržet dech a do jaké hloubky se zvládne potopit –, neoddává beznaději. Právě to, že umí stejně jako muréna bojovat a chovat se v ohrožení jako malý dravec, přináší očistné smíření se se skutečností, že nemá cenu čekat na pomoc ostatních nebo na náhodu, ale je důležité umět se za sebe postavit. Takové poselství je důležité nejen pro dnešní mladé dívky a ženy, ale pro všechny, kteří se nachází v patové životní situaci.

Meditativní, tichý a silný snímek, který zaznamenal úspěch na festivalu v Cannes (Zlatá kamera za nejlepší filmový debut) a který si Artcam zvolil pro distribuci do českých kin, vás vezme na exkurzi do života, v něčem možná ne nepodobného tomu vašemu. Antoneta Alamat Kusijanovic se narodila a vyrůstala v Dubrovníku v někdejší Jugoslávii, dnešním Chorvatsku, v současnosti žije a působí v New Yorku. Válka na Balkáně a bombardování města její rodinu přinutily utéct do Itálie a později do Německa. Pokud toužíte po artovějším snímku, kde budete muset přemýšlet, cítit a vnímat všechny odstíny modré, měli byste vyrazit.

hodnocení: 85 %


Kinobox: Komunisty zakázané Sedmikrásky udělaly ve světě českému filmu největší jméno

Nemají nejvíce cen, ani je nevidělo nejvíc lidí. Ale Sedmikrásky (1966) Věry Chytilové mají nejvíc záznamů v odborné filmové literatuře. Nyní přichází do kin v restaurované verzi a mají jedinou chybu…

Ankety
Máte rádi žánr true crime?
Ano, mám.
Mám, ale není můj nejoblíbenější.
Ne, nemám.
Vyhýbám se mu, děsí mě.
Je to pro mě subžánr s velmi různorodou kvalitou.
Co je to true crime?
Nejnovější články:
Načíst další články