Česká kultura v době kamenné. Politici zařízli všechny, zahraniční produkce i tuzemské filmaře

Česká kultura v době kamenné. Politici  zařízli všechny, zahraniční produkce i tuzemské filmaře 4 obrázky v galerii
Benedict Cumberbatch v sérii Londongrad pojednávající o agentovi Alexandru Litviněnkovi | Foto: HBO
Ačkoli český audiovizuální průmysl ohlásil rekordní obrat za loňský rok, do budoucna ho čeká dramatický propad. Finanční pobídky ze strany státu jsou nedostatečné, tuzemští politici a úředníci navíc nejsou schopní vybrat peníze od světových streamovacích platforem (Netflix, HBO Max, Disney+ a další), které by podobně jako v jiných evropských státech přispívaly na rozvoj kinematografií daných zemí. Podrobnou zprávu představila minulý týden Asociace producentů v audiovizi (APA).

APA ve své zprávě emotivně hlásá: „Tuzemská kinematografie se řítí do propasti, odhad propadu v budoucích letech může být až na úroveň roku 2010. Tehdy činil obrat audiovize 3,58 miliardy korun. Uplynulý rok 2021 se přitom pro český audiovizuální průmysl zapíše do historie jako období s rekordním výsledkem, kdy obrat českých produkčních společností sdružených v APA dosáhl poprvé téměř 12 miliard, čímž překonal i původně nejlepší obrat před pandemií 9,46 miliard korun z roku 2019.“ Pracovat s méně než 30 % financí může vytvořit katastrofální situaci pro řadu filmových profesionálů, především z oblasti rukodělných řemesel.

Po koronavirových lockdownech byl o filmy opět mimořádně zvýšený zájem, navíc distributoři doháněli resty a tuzemská kina přehlcovali obsahem. Do obratu je nicméně třeba připočíst též inflaci a tím pádem i zvýšené ceny vstupenek. (Pro ilustraci, do pražského multiplexu stojí 2D vstupenka pro dospělého diváka 239 korun, čtyřčlenná rodina to má téměř za tisícovku, nedej bože, aby měla dětí více, na ty se množstevní rodinná vstupenka nevztahuje.)

Řada diváků zůstala po pandemii covidu u televizí či VOD platforem; jsou pohodlnější, sledování je vyjde levněji, navíc se nabídky rojí jako houby po dešti. Například televize Nova napumpovala do propagace a katalogu starobylé služby Voyo mimořádné finance a tvůrčí talenty.

Voyo zaujalo minisérií o Ivetě Bartošové. Další program exkluzivně pro tuto streamingovou platformu televize Nova chystá. | Foto: Voyo

Kinematografický trh je v posledních letech mimořádně dynamický, jednotlivé státy spolu soupeří například o to, aby na jejich území natáčely hollywoodské štáby nebo produkce velkých streamovacích hráčů (Netflix, Amazon Prime, HBO, Disney+ a další).

Takzvané pobídky umožňují produkcím zpětně odepsat z na místě utracených peněz příslušná procenta (u nás to bylo 20 procent), nicméně k letošnímu 3. lednu u nás byly filmové pobídky pozastaveny. Nikdo neví, co bude, a stav trvá déle než půl roku.

Zahraniční štáby si Českou republiku oblíbily hned z několika důvodů; historicky tu jsou prvotřídní profesionálové, kterým se nemusí nic složitě vysvětlovat (a nejde jen o kaskadéry), máme působivé lokace a vše tady je (bylo) relativně levné.

A jeden z nejaktuálnějších důvodů, po první vlně pandemie koronaviru se u nás mohlo natáčet, což v řadě světových zemích neplatilo, tudíž se sem počínaje rokem 2020 stahovali filmaři z celého světa. Teď je ale všechno jinak, produkce plánující na měsíce, kvartály a roky dopředu musí řešit finanční situaci, a tak dají často přednost zemím, kde nabízejí právě finanční pobídky.

Zástupci APA ve své zprávě uvádějí: „Pozastavení pobídek přinese razantní odliv zahraničních projektů ve druhé polovině roku 2022 a zejména pak v letech 2023 až 2024. Největší zahraniční hráči už odcházejí, mezi nimi například produkce seriálu Devil in the White City producentů Martina Scorseseho a Leonarda DiCapria v hlavní roli s Keanu Reevesem.

Mezi dalšími ztracenými projekty jsou například seriál Dune: The Sisterhood pro HBO Max, Hunger Games prequel s Jennifer Lawrence v hlavní roli, akční film Shadow Force s herečkou Kerry Washington a Omarem Sy nebo Londongrad s Benedictem Cumberbatchem v roli agenta Alexandra Litviněnka pro HBO.“

Netflix si v Česku žije jako král. Kdy přestanou mizet peníze, které by u nás měly zůstat? Netflix si v Česku žije jako král. Kdy přestanou mizet peníze, které by u nás měly zůstat?

Přemýšleli jste o tom, kam jdou peníze, které platíte nadnárodním streamovacím službám? Jak vlastně Netflix za možnost vydělat přispívá do české...

V posledních letech se do ČR dle APA podařilo dostat projekty zahraničních platforem typu Netflix, Amazon nebo Apple, které u nás využívají obrovské množství služeb, utrácejí prostředky za zhruba 9 miliard korun ročně a dávají práci 20 tisícům lidí, většinou z oblasti nefilmových profesí a služeb.

Dle asociace se České republice pobídky jednoznačně vyplatí, prostředky do nich vložené se státu vrací desetinásobně. Navíc, tuzemská kinematografie nebyla a není jediným odvětvím průmyslu či zemědělství, kde se finanční investiční pobídky využívají (například zde). Situace je však dle tiskové zprávy APA dramatická, jak uvádí její předseda Vratislav Šlajer.

Zastavení pobídek neznamená jen odliv zahraničních projektů, ale paradoxně též odchod tuzemských filmových a televizních štábů, které najdou lepší podmínky v zahraničí. Státní fond kinematografie navíc nedostane slíbených 760 milionů korun z Národního plánu obnovy, s nimiž se už dříve počítalo.

„Jediná možnost, jak situaci zachránit, je, aby se ministr kultury Martin Baxa razantně o prostředky pro audiovizi přihlásil. V současnosti totiž dochází k navýšení prostředků Národního plánu obnovy, šance peníze získat tedy stále ještě je,“ upřesňuje Šlajer.

Hořící keř | Foto: HBO

K situaci se navíc přidávají jiné aktuální trendy, například stále stoupající vliv až hegemonie streamovacích platforem, z nichž tuzemský filmový průmysl nevidí ani korunu, ačkoliv například jiné státy Evropy našly způsob, jak část z jejich zisků využít pro podporu vlastních kinematografií.

Například Dánsko oznámilo, že 6 % příjmů od dánských uživatelů VOD služeb půjde na podporu původní dánské filmové a televizní tvorby. U nás to vypadá, že na ministerstvu kultury, financí či průmyslu a obchodu nikdo o existenci Netflixu nebo HBO Max neslyšel.

Situace je totiž mimořádně paradoxní a pro klasické kinaře velmi složitá, když si uvědomíme, že za cenu jedné vstupenky do multiplexu (výše zmiňovaných 239 korun) si na měsíc předplatíte kompletní katalog jedné ze světových streamingových služeb.

A ty si navíc dělají, co chtějí, viz například včerejší oznámení HBO Max, že odchází z řady evropských kinematografických lokací a přestává je finančně podporovat. Dodejme, že u zrodu tuzemské quality TV stálo právě HBO spolu s minisérií Hořící keř (2013), jehož filmová verze obdržela rekordní počet Českých lvů v historii této ceny. Důvod? Pro HBO Max jsme malý trh, dají přednost Španělsku, jehož jazykem hovoří stovky milionů obyvatel, takže společnosti dává smysl podporovat tvorbu v této řeči.

TOP kina ČR: Český spisovatel, který režíruje pouze výjimečně, natočil komerční událost roku 2021 TOP kina ČR: Český spisovatel, který režíruje pouze výjimečně, natočil komerční událost roku 2021

Necelé dva týdny stačily filmu spisovatele a režiséra Patrika Hartla, aby překonal hranici 200 tisíc platících diváků. Prvok, Šampón, Tečka a...

Česká republika by rozhodně neměla působit jako nějaký ochranitel tuzemské kinematografie před světem, ale při zmapování situace by měla alespoň narovnat podmínky, které nabízejí okolní státy. To se nicméně zatím neděje, slovo pobídky působí jako červený hadr na býka a je jedno, že v mnohem komerčnějších oblastech je český stát využívá a podporuje jimi řadu společností a živnostníků, kteří by to třeba vůbec nepotřebovali.

„Čeká nás propad a vleklá krize. Ta ale nemá s potenciálem české audiovize nic společného, jde pouze o důsledek neřešených systémových problémů. Všechny evropské země se předhánějí v navýšení investic do audiovize, posilují grantovou podporu, zahajují nové pobídkové programy. A důvod je jednoduchý. Audiovize je výrazně prorůstové odvětví s přidanou hodnotou, v době krize přináší nové investice a práci mnoha lidem. Důkazem toho je i výsledek roku 2021, kdy česká audiovize i přes covidovou krizi patřila mezi nejstabilnější a nejvíce rostoucí kulturní sektor. Namísto aby se tento růst nadále podporoval a pomohl české ekonomice kompenzovat blížící se ekonomickou krizi, dojde k útlumu,“ dodává Šlajer.

Jakýsi vzkaz tuzemským filmovým a televizním profesionálům dal ministr kultury Martin Baxa v nedělních Otázkách Václava Moravce v průběhu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Navýšení pobídek Baxa odmítl slíbit, navíc ministerstvo kultury bude muset pro příští rok seškrtat téměř miliardu korun v rámci svého rozpočtu, který činí žalostných 14 miliard korun (zdroj: Aktuálně.cz). Jen pro srovnání, například historický Jan Žižka vyšel na 450 milionů korun (zdroj: E15), do miliardy by se tedy vešly dva podobné filmy.


Kinobox: Král rokenrolu Elvis čerpal z černošské kultury a měl nebezpečně smyslné pohyby pánve

Nový životopis o zpěváku Elvisovi Presleym má 160 minut, ale trvat by mohl klidně i déle. Je to film o rychlém vzestupu a pomalém pádu. Formálně je mnohem nápaditější než nedávná úspěšná, ale nudná Bohemian Rhapsody.

Ankety
Který z uvedených muzikálů máte nejraději?
Zpívání v dešti
Hello, Dolly!
My Fair Lady
West Side Story
Kabaret
All That Jazz
Rocky Horror Picture Show
Bídníci
Moulin Rouge!
Fantom opery
jiný
Nemám rád/a muzikály.
Nejnovější články:
Načíst další články