Když mocné ženy řídí svět. Prezidentka a další filmy, kde politika není pouze mužské korýtko

Když mocné ženy řídí svět. Prezidentka a další filmy, kde politika není pouze mužské korýtko 13 obrázků v galerii
K zemi hleď! | Foto: Netflix
Do kin dnes vstupuje romantická komedie Rudolfa Havlíka Prezidentka, v níž Anna Geislerová ztvárňuje fiktivní postavu historicky první české prezidentky. Nejde ale zdaleka o jediný, ať už smyšlený či životopisný snímek, který sleduje ženské hrdinky ve vysoké politice. Nabízíme proto seznam deseti dalších celovečerních filmů, kde o politice rozhodují ženy – od Margaret Thatcher až po vymyšlené hlavy státu, které čelí padajícímu meteoritu či nacistické invazi z Měsíce.

Ženských panovnic se v konstitučních monarchiích urodilo více a Marie Terezie, Marie Antoinetta či současná královna Alžběta II. mají spoustu filmových portrétů odpovídajících jejich pověsti a významu. Nepočítáme-li ale vládnoucí dědičnou sféru a soustředíme-li se pouze na vysokou politiku odvislou od hlasů voličů či preferencí vítězných stran, pak laický člověk moc známých ženských činitelek vyjmenovat nedokáže. Není proto divu, že to filmy občas zkouší napravit a píší alternativní historii, která má probudit emancipační tendence a ukázat, že vládnout a rozhodovat skutečně nemusí jen muži – jak to ostatně několik slavných žen, o nichž se zmíním, dokázalo i reálně.

Politické filmy totiž nemusí být jen Nixon, JFK, W., Lincoln a další díla, která už svůj název vztahují ke jménům amerických prezidentů. Mohou jimi být také fiktivní Prezidentka s pohádkovým příběhem o zakázané romanci, mediální satira o konci světa, parodická sci-fi nebo méně známé snímky o reálných senátorkách či guvernérkách. Žánrům se ostatně meze nekladou, a byť některé scénáře nejlépe píše sám život, jiné, pokud je jich nedostatek, musí sepsat filmaři s bujnou fantazií.

Project Moon Base (1953)

Project Moon Base | Foto: Lippert Pictures

Futuristická sci-fi ze zlaté éry tohoto žánru zavedla tehdejší publikum sedmnáct let do budoucnosti. A vedle plánů na vybudování měsíční základny představila také genderově vyváženou společnost, jakou si vysnil scenárista snímku, věhlasný spisovatel a autor Hvězdné pěchoty Robert A. Heinlein. Antikomunismem protknutý příběh si Zemi představuje rozdělenou do více mocenských bloků, v nichž překvapivě vládnou ženy.

Žena nejenže velí vesmírnému programu na orbitální stanici, ale vykonává dokonce prezidentský úřad. Prezidentku USA zde ztvárnila tehdy pětačtyřicetiletá Ernestine Barrier. Jedná se sice o vedlejší postavu, ale je součástí odvážné zvěstovatelské vize, která jako jedna z prvních v celé kinematografii přiděluje ženám absolutní politickou moc.

Kisses For My President (1964)

Kisses For My President | Foto: Warner Bros.

V této méně známé komedii si lid Spojených států zvolí svou historicky první prezidentku Leslie Harrison McCloud (Polly Bergen), která se musí potýkat nejen s opozicí vedenou diktátorským Raphaelem Valdezem (Eli Wallach), ale také s nespokojeným a odloučeným manželem. Toho zde ostatní několikrát oslovují první dáma. Nakonec se zaplete do sovětských záležitostí, které otravují život i jeho mocné manželce. Jde primárně o komedii mravů, jež nám říká, že rodina stojí na prvním místě. I tak jde ale o další významný milník v rámci filmového zobrazování političek.

Žena jménem Golda (1982)

Žena jménem Golda | Foto: Operation Prime Time (OPT)

Životopisný portrét Goldy Meir, která byla v letech 1969 až 1974 historicky první ministerskou předsedkyní Izraele, sice vznikl pro televizi, ale to mu na ambicích nijak neubralo. Meir zastávala tento úřad jako jediná žena v dějinách a jejímu významu odpovídá také herecké obsazení – v sedmašedesáti letech si ji zahrála držitelka tří Oscarů, legendární švédská herečka Ingrid Bergman.

Šlo o její poslední roli, již se ostýchala přijmout z respektu před Goldou Meir, ale její transformace patří k vrcholům hereččiny kariéry a zajistila jí Zlatý glóbus pro nejlepší herečku v minisérii nebo v TV filmu. Meir byla ve své funkci známá pro zpochybňování existence palestinského národa nebo pro snahy o mírová jednání s cílem ukončit tzv. opotřebovací válku.

Air Force One (1997)

Air Force One | Foto: Columbia Pictures

Akčnímu blockbusteru Wolfganga Petersena (Nekonečný příběh) sice vévodí americký prezident v podání Harrisona Forda, jenž srdnatě čelí teroristům na palubě Air Force One, ale role viceprezidentky připadla slavné Glenn Close. Ta se ocitá ve svrchované pozici, neboť prezident je zajatý nepřáteli, a ministr obrany ji tlačí k uplatnění 25. dodatku Ústavy, který by prezidenta prohlásil za neschopného vykonávat úřad. Vítězí v ní ale loajalita a jako historicky první viceprezidentka ustojí náročnou situaci se ctí a se selským rozumem, který vznětlivým mužským kolegům schází.

Kandidáti (2000)

Kandidáti | Foto: DreamWorks Distribution

Hvězdně obsazené fiktivní drama s Jeffem Bridgesem v roli prezidenta USA je reakcí na sexuální skandály tehdejší skutečné hlavy státu Billa Clintona. Viceprezident náhle zemře a první muž Spojených států do funkce navrhne senátorku Laine Hanson (Joan Allen). Jejímu zvolení ale stojí v cestě republikánský kongresman Sheldon Runyon (Gary Oldman) a vynořují se údajné skandály z její minulosti, které ji mohou zdiskreditovat.

Kandidáti ukazují vrcholnou politiku jako bojiště o moc, kde je dovoleno takřka cokoli, dokud jedna strana dokáže pravdu kamuflovat a druhá ji není schopná prokázat. Pro ženu v tomto drtivém soukolí zdánlivě není místo, důstojná Hanson se však nenechá vykolejit a jediná pravda nakonec zvítězí. Joan Allen si za svůj výkon vysloužila nominaci na Oscara.

Železná lady (2011)

Železná lady | Foto: The Weinstein Company

Filmový životopis britské premiérky Margaret Thatcher, která vykonávala úřad nejdéle ze všech ve 20. století. Ve funkci setrvala jedenáct let (1979 – 1990) a její neústupná politika jí vynesla přezdívku Železná lady, již poprvé použil sovětský novinář. Retrospektivní příběh ukazuje nejzásadnější momenty jejího života, během něhož musela řešit rostoucí nezaměstnanost v Británii stejně jako opoziční hlasy mužských autorit.

Filmu dominuje další znamenitý výkon legendární Meryl Streep, která za ztvárnění Thatcher získala svého třetího a zatím posledního Oscara. V jádru se jedná o komorní vyprávění o pozoruhodné osobnosti, která stanula na politickém piedestalu, ale odešla z něj osamělá a naplněná hořkosladkými vzpomínkami.

Iron Sky (2012)

Iron Sky | Foto: Film Europe

V nízkorozpočtové sci-fi parodii finského režiséra Tima Vuorensoly lidstvo přijde na to, že nacisté si ještě sedm dekád po druhé světové válce budují základnu na odvrácené straně Měsíce. Tu náhodou objeví černošský astronaut James Washington, jehož do vesmíru poslala prezidentka USA (Stephanie Paul) jako součást své kampaně na znovuzvolení zahrnující slogany jako Black to the Moon.

Jak už to v satirických filmech bývá, nejmocnější člověk planety je v Iron Sky vykreslený jako mocichtivý a vypočítavý. Prezidentka sice ze zasedací místnosti vede odboj proti útočícím nacistům a oslavuje jejich porážku, ale následně si plně nárokuje na Měsíci objevené zásoby izotopů helia, což vede k roztržce a rvačce přímo na zasedání Spojených národů. Stephanie Paul si roli zopakovala ještě v pokračování s názvem Iron Sky: The Coming Race, v němž vyšlo najevo, že spolupracuje se zombifikovaným Hitlerem, jenž vede svou čtvrtou říši v podzemním útočišti pod Antarktidou.

Prezidentské volby (2012)

Prezidentské volby | Foto: HBO

Televizní drama dle skutečných událostí vypráví o prezidentské kampani Johna McCaina (Ed Harris), jenž roku 2008 přišel o úřad kvůli porážce Barackem Obamou. McCain si jako kandidátku na viceprezidentku zvolil tehdejší guvernérku Aljašky Sarah Palin (Julianne Moore), jejíž projevy byly zpochybňovány autoritami, které ji považovaly za nezpůsobilou.

Snímek je vyprávěný retrospektivně na základě rozhovoru, který roku 2010 poskytl McCainův strategický poradce Steve Schmidt (Woody Harrelson). Ten byl tehdy dotázaný, zda Palin byla vybrána na základě jejích schopností, nebo proto, aby zvýšila šance na McCainovo vítězství. Prezidentské volby se dočkaly kladného přijetí od kritiků, ovšem samotná Palin i manželé McCainovi film odepsali jako nepravdivý a zavádějící.

Případ Sloane (2016)

Případ Sloane | Foto: Relativity EuropaCorp Distribution (RED)

Zatím předposlední snímek zkušeného režiséra Johna Maddena, jenž má na kontě Zamilovaného Shakespeara či Báječný hotel Marigold, představil Jessicu Chastain jako špičkovou lobbistku Elizabeth Sloane. Ta se zasazuje o prosazení zákona na kontrolu zbraní, ovšem naráží na brutální odpor opozice, která hledá špínu hluboko v její minulosti.

Ačkoli je Případ Sloane hollywoodským příběhem o vzpurné workoholičce, která jde proti druhému dodatku a jeho vyznavačům až na dřeň, neschází mu ani věcná politická angažovanost a uvěřitelnost ve vykreslení těch, kteří dnem i nocí lobbují za jisté zájmy státních orgánů. I díky perfektnímu výkonu Jessicy Chastain, která získala nominaci na Zlatý glóbus, nás Maddenův film vyčerpá a vyvolá k zarputilé hlavní protagonistce značný obdiv.

K zemi hleď! (2021)

K zemi hleď! | Foto: Netflix

Nedávná komedie Netflixu, v níž Jennifer Lawrence a Leonardo DiCaprio s hrůzou zjišťují, že do Země za několik měsíců narazí zkázonosná kometa, shrábla rozporuplné kritické ohlasy. Někomu se nelíbila rozháraná satira, která se pokouší cílit na mnoho různých terčů, jiným ale tato důvtipná kritika zmedializované a otupělé společnosti sedla.

A těmto spokojenějším divákům a divačkám jistě imponovala také komicky pojatá role prezidentky Spojených států, již si s chutí střihla Meryl Streep. Její politická strana není ve filmu specifikovaná, ale její arogantní postoj evidentně odkazuje k Donaldu Trumpovi. Namísto smrtonosného vesmírného tělesa se zajímá o sexuální skandál kandidáta na vrchního soudce, falšuje vědecká data a nakonec se spřáhne s multimilionářem Peterem Isherwellem (Mark Rylance), jenž chce komety před zničením energeticky „vyždímat“.

Jako karikatura populistického úřadu Donalda Trumpa je Streep zábavná a v závěru se navíc dočkáme nečekaného bonusu (pozor, spoiler) – prezidentka je nahá na cizí planetě, kde ji sežere prapodivný, pštrosu podobný tvor. Člověk si říká, že když už smyšlené dosazování ženských mocnářek zašlo tak daleko, realita už nemůže dlouho zůstávat pozadu.

Vláda | Foto: Danmarks Radio (DR)

Dáváte-li ale před filmy přednost seriálům, i tam můžete nalézt silné ženské postavy, které hýbou nadnárodní politikou. Skvělému hodnocení se těší dánský seriál Vláda o vzestupu tamní premiérky v podání Sidse Babett Knudsen, jejíž soukromí ovšem kvůli práci trpí. První prezidentka pak během třinácti hodin vypráví o viceprezidentce ztvárněné Geenou Davis, která se po smrti prezidenta hodlá jako první žena ujmout té nejsvrchovanější státní úlohy.

Zapomenout ale nesmíme ani na Politickou hru se Sigourney Weaver, která hraje bývalou první dámu a současnou prezidentskou tajemnici, nebo na Viceprezident(ku), která se dočkala hned sedmi sérií. Televize a streamovací služby přejí ženským političkám asi víc než tvůrci celovečerních snímků. Bude zajímavé sledovat, jak se tento postoj s ohledem na existenci hnutí MeToo a další feministický aktivismus vyvine.


Tip redakce

Nemají nejvíce cen, ani je nevidělo nejvíc lidí. Ale Sedmikrásky (1966) Věry Chytilové mají nejvíc záznamů v odborné filmové literatuře. Nyní přichází do kin v restaurované verzi a mají jedinou chybu…

Ankety
Zajímá vás Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary?
Určitě, dokonce se tam chystám.
Zajímá, ale nejezdím.
Zajímá mě, co se tam objeví a co se dostane do distribuce.
Moc mě nezajímá.
Nezajímá, festivaly nesleduji.
Je mi to jedno.
Nejnovější články:
Načíst další články