Everything Everywhere All at Once je filmový zázrak, který může být kultem velikosti Matrixu. Marvelovky zašlapává do země

Everything Everywhere All at Once je filmový zázrak, který může být kultem velikosti Matrixu. Marvelovky zašlapává do země 8 obrázků v galerii
Everything Everywhere All at Once | Foto: A24
Nejlépe hodnocený snímek posledních let sice zatím boduje pouze v amerických a britských kinech, ale informace o výjimečném filmovém zážitku se necelý měsíc před vydáním na blue-Ray dostaly do celého světa. Everything Everywhere All at Once spadá do současného trendu „mnohovesmírných“ fantaskních dobrodružství a přináší příběh ženy ve středních letech, která musí nejen včas vyplnit daňové přiznání, ale ještě k tomu objevovat své osobnosti z jiných dimenzí a jejich dovednosti a zachránit ohroženou stabilitu celého vesmíru. A navzdory trochu přetažené stopáži a občasnému sentimentu jde o nezvykle imaginativní snímek plný humoru, akce či hlubokých emocí.

O Everything Everywhere All at Once jste zatím možná neslyšeli a vzhledem k tomu, že tento nový klenot nezávislého studia A24 nenašel tuzemského distributora, nelze se tomu moc divit. Uvnitř internetové filmové komunity se ovšem jedná o nejžhavější téma posledních měsíců, přičemž důvod je jednoduchý – kritické i divácké ohlasy jsou bezvýhradně nadšené a již teď se podle nich rýsuje nejlepší film roku.

Ingrediencí k takovému úspěchu má film s poněkud vyčerpávajícím názvem mnoho. Předně je výplodem režisérů a scenáristů Dana Kwana a Daniela Scheinerta (dále jen pod jejich často užívanou přezdívkou Daniels), kteří roku 2016 uzemnili festivalové publikum nezávislou komedií Švýcarák. To je ta, v níž Daniel Radcliffe ztvárňuje multifunkční a prdící mrtvolu. Dále vychází z tzv. konceptu mnohovesmírů, který je díky Rickovi a Mortymu či filmům Marvelu stále vyhledávanější hollywoodskou zápletkou. A navrch má skvělé herce, které budete po tomto specifickém zážitku ještě více zbožňovat – Michelle Yeoh (Tygr a drak), Jamie Lee Curtis (Halloween) a Ke Huy Quan, jenž kdysi ztvárnil Mrňouse ve druhém Indiana Jonesovi a zde kraluje v jedné z nejmilejších rolí v historii kinematografie.

Trailer: Everything Everywhere All at Once

Zřejmě nejvýmluvnějším pozitivem na Everything Everywhere All at Once je to, jak těžko se jeho příběh vysvětluje či něčemu připodobňuje. Bojové choreografie upomínají na asijské akční spektákly jako Tygr a drak, ovšem laděné do bláznivých kousků Jackieho Chana (ten prý odmítl nabídku na Quanovu roli) a ozvláštněné hrátkami s realitami – nejen časoprostorovými, nýbrž i fyzikálními či těmi, jež se vztahují k teoriím nepravděpodobnosti nebo černé díry. A samozřejmě k tomu hlavnímu, tedy multivesmíru, kde vedle sebe existuje nespočet paralelních realit, často odlišných jen nepatrným životním rozhodnutím, jindy třeba tím, že lidé mají místo prstů párky.

Takřka 140minutové dílo Danielsů vychází z mnoha inspiračních zdrojů a vědeckých konceptů, přičemž v tomto ohledu má v jádru blíže k science fiction jako Matrix nežli k fantaskním marvelovským komiksům. Zmatené hrdince Evelyn (Yeoh), matce a manželce lapené v životní šedi ve znamení krachující prádelny, daňových dokladů, rebelie mladé lesbické dcery (skvělá Stephanie Hsu) a nenaplňujícího manželství s dobrosrdečným Waymondem (Quan), její muž náhle zevrubně vysvětluje princip mnohovesmíru, jehož je od narození součástí. Jde o jinou verzi Waymonda z jiné reality, která se naučila napojit a ovládat mysl všech ostatních Waymondů ze všech zbylých realit.

Tento Waymond ji přesvědčuje, že právě ona a její schopnosti jsou klíčem k poražení nepřítele, který ničí celý vesmír uměle vytvořenou černou dírou. Everything Everywhere All at Once na jednu stranu podává další variaci na příběh vyvoleného mesiáše, jakým byl i Neo v Matrixu, ale přistupuje k němu zcela odlišně. Nabaluje na něj nové, nečekané a žánrově různorodé zvraty i podnětné významy, jež na jediné zhlédnutí nejde všechny pochytat.

Z jistého a audiovizuálně nejvíce očividného pohledu lze snímek chápat jako nepřetržitě zábavnou, hravou a sebeuvědomělou poctu především asijské kultuře a dominantním žánrům. Titulní rodina vede neprosperující firmu a je ztělesněním stereotypního obrazu asijských přistěhovalců nejen v USA, kteří musí nonstop pracovat a navrch je úřadí zaplavují všemožnými dokumenty. Většina děje v ústřední klíčové realitě se ostatně odehrává v prostorách finančního úřadu a při bojových scénách kolem postav často poletují rozházené a potrhané cáry papírů.

Everything Everywhere All at Once | Foto: A24

Aktéři mají schopnost nejen nahlížet do myslí svých dalších já a také za ně dočasně jednat, ale dovedou rovněž přejímat různé dovednosti svých alternativních verzí. Vzhledem k protežování asijských vzorců se tedy často dostává na kung-fu a jiná tamní bojová umění. Ovšem ty scény, které normálně považujeme za bláznivé a vynalézavě inscenované už v případě filmů Jackieho Chana, jsou zde neporovnatelně vrstevnatější a dynamikou pohybu daleko sofistikovanější a šílenější. Tytéž choreografie a shodné rámování se vždy promítají do více souběžných akcí ve více realitách, přičemž v každé může být rozdílné nejen fyzikální vybavení postav, nýbrž i jejich motivace.

V jedné realitě Evelyn bojuje proti zlé antagonistce a omylem ji napadne v jiné dimenzi, kde přitom místo fyzické hrozby představuje jen shrbenou daňovou účetní (jedna z životních rolí úžasné Jamie Lee Curtis). A co víc, prolíná a překrývá se také komunikace. „Právě jsem viděla, jak skvělý bych měla život, kdybych nebyla s tebou,“ vydechne stále udivená Evelyn směrem k Waymondovi. Neuvědomí si ale, že to opravdu říká „svému Waymondovi“, jenž ji nadevše miluje a zraňuje jej vědomí, že mu jeho žena nevěnuje pozornost ani láskyplnost – v jediné pronesené větě je zde tolik emocí, kolik jich nemá ani celý regál knih od Rosamunde Pilcher.

S tím souvisí to, že Everything Everywhere All at Once je filmem důmyslných kontrastů. Vypráví o světě, který tvůrci snadno a efektivně vztahují k tomu našemu opravdovému – o světě, v němž si lidé vypisují celé životy do papírových dokumentů, ale mnohdy zapomínají skutečně žít. O vesmíru, kde lidé tráví až moc času přemýšlením o alternativních životních scénářích a zapomínají si vážit či věnovat se těm, které sami píší. A zcela mimochodem také o realitách, mezi nimiž se můžete přesouvat jen tehdy, když absorbujete energii vytaženou z jinak teoretických principů nepravděpodobnosti – pro přenesení do jiného těla tedy zdejší aktéři musejí učinit tu nejvíce nepravděpodobnou věc. Například se pomočit, ale také sníst rtěnku nebo nasednout na anální kolík.

Příběh je tedy často změtí chaosu, která by pro mnohovesmíry byla jistě typická. Postavy nemohou, ale přímo musí dělat ty nejvíce nečekané věci a režiséři z toho dobře těží. Vzniká stokrát záživnější a hlavně zábavnější film, než jakým byl nedávný Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství. Everything Everywhere All at Once přitom stálo jen 25 milionů dolarů, tedy přibližně desetkrát méně než zmíněná marvelovka. Tvůrci musí namísto všemocných efektů častěji spoléhat na svou fantazii a tedy i na fantazii publika.

Everything Everywhere All at Once | Foto: A24

Proplétání mnohovesmírů je zde většinou znázorněné buď rozštěpením obrazu, nebo extrémně rychlými střihy, ale i tak to celé drží smysluplně a přehledně pohromadě a nevzniká dojem levné taškařice. Mizanscéna je často jen působivě inscenována a pravidelně se střídají lokace, interiéry či kostýmy za užití kompozičně hladkých přechodů. Že černá díra vypadá spíše jako rozpínající se donut, by nikomu vadit nemělo.

Daniels ostatně triumfují především samotnou radostí z vyprávění, jímž nám zprostředkovávají silný emotivní příběh o lidech i o lidstvu jako takovém. Každý z nás je nedokonalý, což platí hlavně pro Evelyn, která je vyvolenou pouze díky tomu, jak moc špatnou verzí sebe sama je. Tak může načerpat tolik nového od svých dalších já, respektive si uvědomit svou hodnotu bez ohledu na to, jak nicotným stvořením je tváří v tvář nekonečnému vesmíru.

Everything Everywhere All at Once podává jeden z nejkrásnějších příběhů o rodinné rehabilitaci, jaké kdy kinematografie nabídla. Nevyhne se přitom sentimentu, kdy dvacet minut před koncem už bohužel víte, jak přesně vše skončí a kolik slz po vás ještě film bude chtít uronit, ale činí tak současně s něžnou intimitou i čtveráckým, často bizarním přesahem. Jen co zamáčknete jednu slzu při polibku hrdinů, někdo dostane nakládačku gumovými dildy. Jen co vytáhnete kapesník po udobření Evelyn s dcerou, která je pochopitelně tou nekonečně osvícenou a tedy nejobávanější myslí ve vesmíru, vyprsknete smíchy u parodie sekvence „úsvit lidstva“ z Vesmírné odysey – tentokráte ale z té reality, kde zvítězila vývojová větev lidí s párky místo prstů.

Nebýt místy repetitivního scénáře, který po odkrytí většiny trumfů některé postupy a vtipy opakuje, mohlo jít o vskutku nadčasovou jízdu bez zádrhelů. Everything Everywhere All at Once asi nebude fenoménem jako zmiňovaný Matrix, ovšem pro každého diváka a divačku musí jít o kultovní, popřípadě alespoň bezprecedentní zážitek. Zážitek, jehož působivost vězí hlavně v prvotní neuchopitelnosti všech ambiciózních motivů a významů.

Rovným dílem může jít o čistou sci-fi komedii o vyvoleném spasiteli a alegorii odtažitého světa účetnictví, jejíž některé scény připomenou i satirický snímek Brazil, a také o dramatický příběh o ženě, na niž je toho od narození kladeno příliš, přičemž první slova, která si vyslechla, bylo povzdechnutí lékaře směrem k tatínkovi: „Omlouvám se, je to holčička.“ A byť to občas nevyhnutelně skřípe v koherentní distribuci všech různorodých významů, výsledek je objemný, objevný a osvěžující.

Everything Everywhere All at Once | Foto: A24

Ač se na první pohled jedná o okrajovou a žánrově zacílenou podívanou, šikovní režiséři pracující v nezávislém, tvůrčí svobodu podněcujícím prostředí dokázali přijít s vícegenerační událostí, která může oslovit úplně všechny. Tato univerzálnost sice Everything Everywhere All at Once trošku snižuje oproti legendárním klasikám sci-fi i fantasy, ale pokud je něco špatného na takto vtipném, takřka soustavně překvapujícím a emocionálně naplňujícím filmu, který nosí srdce na dlani, pak je možná opravdu něco špatného s námi se všemi.

Rodina na prvním místě je možná klišé, ale film postavený na klišé nemůže být odlišnější než Everything Everywhere All at Once. Minimálně napoprvé tento ohňostroj nápadů se slabším soundtrackem, ale zato se suverénní režií a oscarovými výkony od božích Michelle Yeoh a Ke Huy Quana, dostává svému krkolomně znějícímu názvu – je vším, všude a navíc najednou. A vše to dává perfektní smysl, který mohou další projekce ještě obohatit.

hodnocení: 85 %

Ankety
Je sledování filmů a seriálů součástí vaší dovolené?
Určitě ano, bez toho by to nešlo.
Jak kdy. Pokud není lepší program, tak ano.
Málokdy, snažím se odreagovat jinak.
Spíš ne, není na to čas.
Určitě ne, filmy musí počkat.
Nevím, záleží na situaci.
Nejnovější články:
Načíst další články