Měsíc je dutý, muži v černém existují a v Oblasti 51 jsou mimozemšťané. Ty nejlepší konspirace ze sci-fi filmů vás dostanou

Měsíc je dutý, muži v černém existují a v Oblasti 51 jsou mimozemšťané. Ty nejlepší konspirace ze sci-fi filmů vás dostanou 27 obrázků v galerii
Den nezávislosti | Foto: 1996 20th Century Fox
V kinech právě prodělává ohromné peníze nová katastrofická sci-fi Rolanda Emmericha Moonfall, v níž musí skupinka astronautů a konspiračních teoretiků 'spravit' Měsíc, který se vychýlil z oběžné dráhy a hrozí jeho srážka se Zemí. Snímek vychází z dlouholetých konspiračních dohadů, podle nichž stvořili Měsíc mimozemšťané. A zdaleka nejde o první případ, kdy se filmaři rozhodli založit své science fiction příběhy na různých spiknutích. Podívejme se na několik známých snímků, které vyvolávají konspirace spojené s Měsícem, virtuální realitou či mimozemšťany skrývanými americkou armádou.

Moonfall je katastrofická novinka Rolanda Emmericha, jenž si na všemožných konspiracích v podstatě vybudoval kariéru. Den nezávislosti oprašoval drby kolem Oblasti 51 jako žádný jiný snímek a 2012 vzniklo na základě starodávné mayské předpovědi, podle níž měl život na Zemi skončit právě roku 2012, konkrétně pak 21. prosince. Emmerichova tvorba příkladně odráží filmařskou fascinaci tématy, která by dokázala otřást se všeobecným náhledem na naši existenci, pokud by se ukázala jako reálná.

Moonfall | Foto: Lionsgate

Německý režisér však není první ani poslední tvůrce, jenž v těchto konspiračních motivech nachází zalíbení. Mnoho sci-fi filmů už od nepaměti zobrazuje možné dopady mimozemské invaze a od sklonku šedesátých let, kdy lidstvo poprvé stanulo na Měsíci, se s vesmírnými spiknutími roztrhl pytel. Terčem konspirací je ostatně i samotné přistání Apolla 11, které měl ve studiích inscenovat Stanley Kubrick poté, co diváky přesvědčivě přenesl do vesmíru ve sci-fi 2001: Vesmírná odysea.

Zde jsou některé příklady žánrových filmů, které využívaly nejrůznější fantastické drby ve svůj prospěch. A které případně přišly s vlastní interpretací reality, čímž přilily vodu na mlýn mnohým zapáleným konspirátorům.

Soylent Green (1973)

Soylent Green | Foto: Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)

Adaptaci knihy Harryho Harrisona Make Room! Make Room! z roku 1966 obstaral režisér Richard Fleischer, známý díky oceňovaným snímkům jako Bostonský případ nebo Tora! Tora! Tora!, a hlavní roli ztvárnil legendární Charlton Heston. Příběh je zasazen do roku 2022 a jeho dystopická optika ani nemůže být hutnější - v New Yorku je na dvacet milionů lidí bez práce, skleníkový efekt ohřál planetu, oceány vymírají, stále četnější populace nemá dostatek potravin a rozvrácenou společnost kontroluje konglomerát Soylent Corporation, který vyrábí syntetickou stravu pro půlku planety. Jeden z vrchních činitelů společnosti je zavražděn a detektiv Thorn (Heston) při vyšetřování odkrývá hrůzné tajemství ohledně nového produktu s názvem Soylent Green.

Pokud vás již tento popis nalákal, odložte čtení tohoto odstavce až po projekci filmu, který i po padesáti letech neztrácí nic ze své působivosti. Richard Fleischer a produkční designéři vytvořili depresivní obrázek rozpadající se společnosti, která se uchyluje k barbarskému řešení - lidské mrtvoly jsou recyklovány a je z nich vyráběno jídlo pro bohaté. A ačkoli by takový postup nebyl ekonomicky výhodný a z jediného člověka by zdaleka nevzešlo tolik jídla, kolik on sám za život spořádal, tato konspirace oslovila mnoho diváků a snímek se těší kultovní pověsti.

Kozoroh 1 (1978)

Kozoroh 1 | Foto: Warner Bros. Pictures

Zřejmě vrcholné dílo režiséra a scenáristy Petera Hyamse, jenž natočil také pokračování Vesmírné odysey a pohřbil si kariéru megapropadákem Lovci dinosaurů, představuje i po letech ryzí prototyp filmové konspirace ohledně přistání na Měsíci. Válka ve Vietnamu a aféra Watergate přiměly americké obyvatelstvo nedůvěřovat tamní vládě a objevovalo se stále více filmů o spiknutích, řízených z těch nejvyšších vládních pozic - za všechny lze zmínit skvělé investigativní drama Všichni prezidentovi muži.

Kozoroh 1 se zaměřuje na první pokus NASA o vyslání tříčlenné živé posádky na Mars. Mise je ovšem odvolána jen minuty před startem, raketoplán vzlétne bez lidí a ovládán počítačem a trojice astronautů je převezena na tajnou vojenskou základnu, kde musí natáčet fiktivní přistání na Marsu. Raketoplán se má po více než roce vrátit a zpečetit celý hoax, ale shoří v atmosféře - astronauti se tedy musí dát na útěk, neboť jen oni vědí o velkém podvodu NASA a jde jim o život.

Z dnešního pohledu jde o evidentní přisypání soli na rány, které NASA rádi způsobují měsíční konspirátoři, podle nichž přistání Apolla 11 nikdy neproběhlo. V době vzniku filmu si ovšem takový scénář ještě nikdo nepřipouštěl, NASA s produkcí dobrovolně spolupracovala a dokonce jí zapůjčila vlastní prototyp přistávacího lunárního modulu. Přestože je tedy Kozoroh 1 spíše atraktivním akčním dobrodružstvím nežli geniální satirou, jeho účinek byl v době uvedení značný a zcela nepolevuje ani po pětačtyřiceti letech, byť vážně jej mohou brát skutečně jen zarytí konspirátoři.

Outland (1981)

Outland | Foto: Warner Bros.

U Petera Hyamse rovnou zůstaneme. V této přehlížené sci-fi z roku 1981 ztvárňuje Sean Connery šerifa, jenž má na jednom z měsíců Jupitera vyšetřit úmrtí horníků, pracujících v důlních koloniích. Každá z obětí má v těle stopy po neznámé látce, která způsobí smrtelnou psychózu. Vychází najevo, že vysoce postavení činitelé vědomě podstrkují dělníkům drogy, které mají navýšit jejich produktivitu.

Podobně jako Kozoroh 1, také Outland je spíše zábavným žánrovým příspěvkem, kde Connery přebírá pozici osamělého hrdiny po vzoru westernu V pravé poledne. Přesto ale působivě rozvádí myšlenku totalitní společnosti, která podružné životy zaměstnanců kontroluje prostřednictvím farmaceutik. Tyto motivy rezonují ve světě sci-fi dlouhodobě a mnozí věří, že bychom si měli pečlivě kontrolovat vše, co se chystáme pozřít. Do této debaty ostatně jen pár let před Outland přispěl také legendární autor Philip K. Dick, jehož novela A Scanner Darkly pojednává o návykové látce známé jako Substance D, která je produktem totalitní vlády. Tato kniha se dočkala zfilmování roku 2006 zásluhou Richarda Linklatera a jeho snímku Temný obraz.

Outland rovněž vděčí za inspiraci Vetřelci Ridleyho Scotta. Právě jeho přičiněním přemístil Hyams příběh filmu do vesmíru (původně plánoval natočit westernový remake V pravé poledne) a vyzdvihl zápornou roli mocné korporace, která nedbá na životy zaměstnanců a jde jí pouze o profit.

Bratr z jiné planety (1984)

The Brother from Another Planet | Foto: Cinecom Pictures

Další spíše pozapomenutý žánrový exemplář má na svědomí scenárista a režisér John Sayles a inspiraci čerpá z fenoménu 'mužů v černém', kteří se mají objevovat vždy, když jsou nahlášena svědectví o příletu UFO. V této souvislosti se nám ihned vybaví série Muži v černém s Willem Smithem a Tommy Lee Jonesem, ale sníme Bratr z jiné planety zachycuje tyto konspirace věrněji. Fenomén tajných vládních agentů, kteří mají umlčovat svědky mimozemských aktivit a kteří mohou být sami mimozemšťané či roboti, rozšířila hlavně kniha Garyho Barkera They Knew Too Much About Flying Saucers z roku 1956.

Podle autorových známých nebral Barker své teze vážně a pouze se svezl na tehdy populárních motivech, ale přesto vytvořil popkulturní a konspirační milník, který dodnes neodeznívá. Ve filmu Bratr z jiné planety ztroskotá vesmírný turista (Joe Morton) na Zemi a pátrají po něm dva muži v černém (David Strathairn a John Sayles), kteří sami nepocházejí z našeho světa. Nízkorozpočtový snímek bodoval na Sundance a dalších festivalech a prokázal, že jen na základě dosti absurdní konspirace lze vystavět hutný sci-fi příběh, který nevyžaduje množství efektů ani futuristických kulis.

Jsou mezi námi (1988)

Jsou mezi námi | Foto: Festival otrlého diváka

Hororový mistr John Carpenter dal světu Halloween a Věc, ale kromě toho, že dokázal vystrašit k smrti, uměl také varovat a poukazovat na to, že prostředí plné konspirací si vytváříme sami. Jsou mezi námi, známé též pod názvem Oni žijí!, vychází z krátkého příběhu Eight O’Clock in the Morning, který napsal Ray Nelson roku 1963 a pojednává o muži (Roddy Piper), jenž odhalí, že naši planetu tajně řídí mimozemští vetřelci, které nelze rozeznat od lidí. Carpenter se roku 2015 svěřil, že snímek považuje spíše za dokument a sociální komentář, čemuž odpovídá i jeho scénografie a výprava, navazující atmosféru z knih Aldouse Huxleyho, v níž se kříží futuristická dystopie s hodně pesimistickou verzí současnosti.

Mimozemšťané kontrolují zaslepenou populaci podprahovými reklamami, které se objevují v televizích či na billboardech a navádí lidi k neustálé konzumaci. Sám Carpenter tyto konspirace propašoval do filmu podprahově a zakrývá je svou tradiční béčkovou estetikou, s bývalým wrestlerem Roddy Piperem v hlavní roli. Jedná se ale o unikátní kritiku Ameriky za Ronalda Reagana a navázání na koncept, který už v padesátých letech představila Invaze lupičů těl Dona Siegela. Reklama a konzumní kultura slouží jako nástroj k útlaku a každý, kdo se vyhřívá u korýtka, není tím, za koho se vydává. Možná jsme opravdu jen figurkami ve vesmíru plném vyvinutějších mimozemských druhů, což ostatně po svém deklamují i následující tituly.

Den nezávislosti (1996)

Den nezávislosti | Foto: 1996 20th Century Fox

Dosud největší hit Rolanda Emmericha nastartoval mimozemské šílenství v takové míře, jakou Hollywood nezažil od 'brakových' padesátých let. Béčkový námět o nepřátelské a explozivní invazi vesmírných dobyvatelů povýšil Emmerich s áčkovým rozpočtem a skvělými herci na filmovou událost, jejíž půvab částečně tkví právě v rozvíjení konspiračních teorií. V tomto případě jde především o pověstnou Oblast 51 v nevadské poušti, kterou obklopuje háv spiknutí už celá desetiletí.

Vojenská základna je terčem konspirátorů od roku 1947, kdy došlo k takzvanému Roswellskému incidentu. Několik svědků tehdy přísahalo, že spatřilo neidentifikovatelné létající předměty, přičemž druhý den ráno našel rančer William Brazel na své farmě trosky diskovitého letounu. Podle oficiálního vyjádření armády, která se věci promptně chopila a Brazela dokonce na několik dní uvěznila, šlo o havarovaný meteorologický balón. To ale nezabránilo šíření hypotéz, podle nichž se našly trosky mimozemské lodi a také pozůstatky mimozemšťanů, které se mají podrobovat zkoumání právě v Oblasti 51.

Možnost, že vláda dlouhodobě ví o mimozemském životě, prozkoumal například Steven Spielberg v Blízkých setkáních třetího druhu (1977), ale až Den nezávislosti si hrál s konspiracemi kolem Oblasti 51 před mainstreamovým publikem. Ve filmu vidíme létající talíř i členy mimozemské posádky, na nichž vědci provádí experimenty od roku 1947. A to bez vědomí prezidenta (Bill Pullman), který do armádního programu není zahrnut.

Smrtihlav (1998)

Smrtihlav | Foto: New Line Cinema

Další kultovní a lehce pozapomenutý příspěvek do subžánru dystopických sci-fi doplatil na to, že jej o rok později zastínil jistý Matrix. Snímek Alexe Proyase, v originále nesoucí název Dark City, přitom nemalou měrou ovlivnil také úspěch slavnějšího následovníka. Nespavostí trpící protagonista John Murdoch (Rufus Sewell) odhaluje pravdu o temném depresivním městě, v němž žije a které se v noci před jeho očima proměňuje. Zjišťuje, že jeho vzpomínky jsou uměle vytvořené a že disponuje podobnými schopnostmi jako tajemní vládci města, náležící ke starobylé rase.

Proyas pojal film jako špinavý neo-noir s vizuálem v duchu německého expresionismu, v němž je každý aspekt reality zpochybňován a vše směřuje k dramatickému vyústění. Záhadná metropole je totiž součástí obří mimozemské lodi, která proplouvá vesmírem a v níž není nic takové, jaké se na první pohled jeví. Jde tedy o další konspiraci, koketující s možností, že jsme jen ovce v mimozemské ohradě, která nás intelektuálně i pocitově přesahuje. Činí tak ovšem velice jemně a s důrazem na psychologii, čímž nutí sledující přemýšlet daleko více než většina žánrových sourozenců. Snad s výjimkou následujícího, který si většinu pozornosti na sklonku tisíciletí ukradl pro sebe.

Matrix (1999)

Matrix | Foto: 1999 Warner Bros.

Životní a kultovní projekt sourozenecké dvojice Lilly a Lany Wachowských zašel ve zpochybňování naší reality tak daleko, že jeho myšlenky nadšeně podporuje armáda fanoušků a konspirátorů. Realita je ve filmu pouze počítačem vygenerovaným snem, který pomáhá zotročit lidskou populaci, sloužící jako zdroj energie pro vládnoucí stroje. V několika dějových i vizuálních aspektech Matrix připomíná výše uvedený Smrtihlav, přičemž část natáčení se dokonce odehrávala ve stejných kulisách v australském studiu. Dílo Wachowských ovšem znamenalo výraznější kinematografickou revoluci zásluhou formálních inovací, v nichž se otiskly inspirace z temných vizí Philipa K. Dicka či Arthura C. Clarka (hrozba AI), z platonské a postmoderní filozofie či estetiky počítačových her a kyberpunku. Matrix předkládá vizi podrobené lidské civilizace, snící ve virtuálním přeludu, natolik komplexně a rafinovaně, že mu i po dvaceti letech není těžké podlehnout a přijmout jeho technofobní myšlenky, spojené s rozvojem softwarových zařízení a stále aktuálnějšími obavami z umělé inteligence.

Transformers 3: Odvrácená strana Měsíce (2011)

Transformers 3 | Foto: Bontonfilm

Měsíčních konspirací využil také akční guru Michael Bay. Třetí díl finančně úspěšné série Transformers sice nabídl tradiční třaskavou a explozivní podívanou, jak jsme u režiséra Skály zvyklí, ale pod tímto povrchem přeci jen prosakovaly odvážné a neotřelé dějové aspekty, především pak v úvodím aktu. Ten totiž naznačuje, že vesmírný závod o dobytí Měsíce byl v šedesátých letech nejen záležitostí studené války, ale také čehosi mezigalaktického.

Traduje se, že NASA ve skutečnosti zaznamenala dopad neznámého objektu na povrch Měsíce, což vedlo k okamžité snaze o přistání a prozkoumání. Ve světě filmu tedy mise Apollo 11 skutečně na Měsíci přistála a objevila trosky vesmírné lodi Ark z planety Cybertron. Tuto informaci NASA i parta kolem Neila Armstronga zamlčela a vše se drželo pod pokličkou až do roku 2011, kdy se naplno rozpoutalo Bayovo akční inferno s Autoboty a Shiou LaBeoufem.

Na filmu spolupracovala i samotná NASA a menší roličku si dokonce střihl i druhý muž na Měsíci Buzz Aldrin. Ze strany vesmírné společnosti šlo snad o reklamní kampaň před startem Space Shuttle, snad o prostou touhu propagovat snímek, který alespoň nepopírá, že mise Apollo 11 skutečně proběhla.

Ankety
Chtěli byste vidět film nahlížející kriticky vládu Alžběty II?
Ano, rozhodně.
Ano, ale až s odstupem času.
Ne, o mrtvých jen dobře.
Ne, Alžběta ani královská rodina mě nezajímají.
Nejnovější články:
Načíst další články