Zapomeňte na Devadesátky. Když drsný seriál napíše bývalý britský policista, to teprve vznikne horký kandidát na nejlepší kriminálku roku

Policista Chris Carson (Martin Freeman) má milující rodinu a převážně noční služby, které mu lezou na mozek. Říct o Chrisovi, že je vyhořelý, by bylo slabé slovo. Frustrace, téměř až trauma z práce policisty v první linii, se na něm nezdravě podepsala. Jeho žena Kate (MyAnna Buring) říká, že ho vidí, jak se před ní a jejich malou dcerou Tilly (Romi Hyland-Rylands) každý den víc a víc „ztrácí“. Skutečnost, že Chris má tajnou dohodu se starým kamarádem ze školy a drogovým dealerem Carlem (Ian Hart), mu situaci ještě více zkomplikuje ve chvíli, kdy mu má přivést mladou feťačku Casey (Emily Fairn). V Chrisovi, jenž si už ani nevzpomíná, kdy vykonal dobrý skutek, se hne svědomí. Zaváhá a tím spustí řetězec událostí, které ohrozí celou jeho existenci.

Do příběhu navíc vstupuje i Chrisova nová policejní kolegyně Rachel, zelenáč s naivním pohledem na věc. Její urputné trvání na tom, aby se vše do puntíku řídilo policejní příručkou, není nicméně pouhá scenáristická berlička, kterou by se rozvíjel Chrisův charakter. I Rachel si nese tíhu minulosti, jíž je naplno podřízen procítěný výkon Adelayo Adedayo. Nejvíce pozornosti na sebe každopádně strhává Freeman. Životem unavený, nestabilní, sud prachu a uzlíček nervů. V Chrisovi se mísí celá paleta emocí a Freeman nepotřebuje přehnaná gesta, aby potřebné vystihl. O to působivější jsou momenty, kdy opravdu ztratí nervy a vše vypluje na povrch.

Freeman za svůj život podal několik památných výkonů, převážně ale v komediálně laděných rolích. Carson je pro něj vystoupením z komfortní zóny a v rámci pěti hodinových epizod ani jednou nezaváhá. Velkou oporu má nicméně ve scénáři. Než se Tony Schumacher vydal na spisovatelskou dráhu, pracoval v okolí Liverpoolu jako policista a taxikář. Jeho scénář je očividně protkaný prožitými zkušenostmi a znalostí míst, o nichž vypráví. Příběh je ukotvený v realismu, a pokud dojde na nějaké zábavnější pasáže, nejde o komediální blbnutí, ale o černohumornou reflexi toho, jak se věci mají. Tím se The Responderodlišuje nejen od klasických televizních kriminálek, ale i od stylizovaných pohledů na policejní veterány – viz například Training Day.

Hit Denzela Washingtona, který za svůj bezpochyby strhující výkon získal prestižního Oscara, jsem nezmínil náhodou. Oba příběhy spojuje tandem veterána s nováčkem, zatímco však drama Antoinea Fuquy stavělo na hollywoodsky pečlivě vystavěných momentech (viz scéna, kdy nechá parťáka v domě plném pochybných živlů), The Responder se veškerých pozlátek vzdává. Práci policisty, i toho, který už se s ničím moc nepáře, není možné oslavovat a idealizovat. Je to nutné zlo, v němž slovní výměny typu: „Mám jít zadem?“ „Chceš zemřít? Nechceš? Tak tam nechoď,“ nemají sloužit jako hlášky k citování, ale coby odraz nelichotivé skutečnosti.

Schumacher umí vykreslit zapamatovatelné postavy a často mu stačí pár dialogů k tomu, aby je dokonale definoval. Nejsou tu role, které by byly chabě vykreslené nebo které by sloužily žánrovým klišé. I tak zdánlivě obyčejná postava, jakou je Chrisova terapeutka, v jednom okamžiku překročí tradiční stín. A přestože je Freeman středobodem veškerého dění, není The Responder show jednoho herce a jedné postavy. V celém ansámblu nenajdete slabý článek. Možná jen bývalý policista v podání Warrena Browna, který jde Chrisovi po krku, není v profilaci úplně dotažený. Nejde ani tak o jeho bezbřehou zaslepenost, spíš jako jediný nemá v příběhu odpovídající katarzi.

The Responder je autentický, strhující, napínavý, smutně vtipný a může se směle ucházet o pozici nejlepšího policejního dramatu letošního roku. Pravda, konec by si zasloužil větší ránu na solar, ale znovu – tohle není show, jež chce za každou cenu nějak ohromit. Dojde k logickému rozuzlení, v němž je více poražených než vítězů. A v divácích tak zanechá stopu, díky které budou možná příště policejní práci nahlížet s větší úctou. Navzdory tomu, že je filmaři často romantizována, totiž nejde o žádný med.

The Responder byl vysílán koncem ledna na BBC a je dostupný na jejich online platformě. Momentálně ho žádná česká služba bohužel nenabízí.