Ulička přízraků umožňuje mistrovi hororů ukázat skutečné lidské zrůdy. Temnému příběhu dominuje skvělý antihrdina Bradleyho Coopera

Ulička přízraků umožňuje mistrovi hororů ukázat skutečné lidské zrůdy. Temnému příběhu dominuje skvělý antihrdina Bradleyho Coopera 6 obrázků v galerii
Ulička přízraků (2021) | Foto: Searchlight Pictures
Vizionářský oscarový režisér Guillermo del Toro po oceňované sci-fi Tvář vody přichází do kin s ambiciózním dobovým kriminálním dramatem Ulička přízraků, které se kromě jiného může pochlubit senzačním hereckým obsazením.

USA, konec 30. let 20. století. Záhadný muž jménem Stanton Carlisle (Bradley Cooper) se přidává ke společnosti kočovných cirkusáků. Od jednoho z členů, stárnoucího alkoholika Petea (David Strathairn), se brzy naučí triky, díky nimž dokáže předstírat čtení myšlenek cizích lidí. Zamiluje se do krásné mladé Molly (Rooney Mara), která s ním uteče, aby rozjeli společný byznys. Při jednom ze svých vystoupení Stanton narazí na vychytralou psychiatričku Lilith (Cate Blanchett), která jeho triky ihned prohlédne. Dohodí mu však zámožného „klienta“ Ezru Grindlea (Richard Jenkins), jehož prostřednictvím by mohli oba zbohatnout.

Trailer: Ulička přízraků

Ulička přízraků, nový film slavného mexického režiséra Guillerma del Tora, je adaptací stejnojmenné knihy Williama Lindsey Greshama, která byla už jednou zfilmována v roce 1947. Oproti předchozím del Torovým snímkům se jeho novinka v některých ohledech dost liší. Dosud se jeho tvorba vždy nesla v duchu žánrů fantastiky – největší věhlas mu přinesly komiksový Hellboy, hororová fantasy Faunův labyrint a romantické retro sci-fi Tvář vody. Za druhý zmíněný byl oceněný Oscarem za režii i za nejlepší film roku. Ulička přízraků však žádné prvky nadpřirozena neobsahuje. Jedná se o realisticky pojatý příběh, v němž sice také vystupují zrůdy, tentokrát ale pouze ty lidské.

Rooney Mara a Bradley Cooper | Foto: Kerry Hayes / 20th Century Studios

Zatímco v mnoha předešlých del Torových dílech bylo ve srovnání s tímto znatelně více násilí, krve a nechutností, v centru příběhu stál obvykle víceméně kladný hrdina či hrdinka. I v tom se režisérův aktuální počin liší. Stanton je téměř ryzí antihrdina – vypočítavý manipulátor a podvodník, jemuž jde primárně o co nejrychlejší a nejsnazší zbohatnutí. O to zajímavější je pak casting Bradleyho Coopera, sympatického hezouna objevujícího se obvykle v převážně kladných rolích (A-Team, Zrodila se hvězda). Právě on je totiž jednou z nejsilnějších stránek filmu. Jeho převtělení se do pofidérního, ale charismatického losera s temnou minulostí a velkými ambicemi se mu podařilo dokonale. V tomto případě by byla oscarová nominace zcela na místě.

A přestože je Ulička přízraků typem filmu, v němž i většinu epizodních roliček hrají známí a především dobří herci (kromě zmíněných ještě například Willem Dafoe, Toni Collette, Ron Perlman či Holt McCallany), herecky dokáže s Cooperem udržet krok pouze tradičně výborná Cate Blanchett, jež zde představuje učebnicově záludnou a nevypočitatelnou femme fatale.

Willem Dafoe | Foto: Kerry Hayes / 20th Century Studios

Její a Cooperova postava v kombinaci se zápletkou a precizní a opojnou audiovizuální retro stylizací, která publikum bez problémů přenese do Spojených států v době druhé světové války, dělá z Uličky přízraků skvělou ukázku v současnosti prakticky mrtvého žánru – filmu noir. Ten zažil v Hollywoodu největší rozmach a úspěch během 40. a 50. let (viz snímky jako Maltézský sokol, Pojistka smrti, Sunset Blvd. a spousty dalších), zatímco v posledních desítkách let se objevuje už pouze sporadicky. A když už, tak většinou v podobě různých variací, parafrází či poct. Z nejslavnějších a nejkvalitnějších jmenujme Polanského Čínskou čtvrť, která je ryzí a skutečně důkladnou poctou noiru, Scottova kultovního Blade Runnera, jenž danou poetiku vizionářsky přenesl do futuristických kulis, či excelentní krimi L. A. – Přísně tajné, na niž perfektně pasuje termín „neo noir“.

Ulička přízraků | Foto: Kerry Hayes / 20th Century Studios

Zhruba do poloviny filmu, jenž má plných 150 minut, je del Torova režie bez zjevných chyb. Přehledně a poutavě nás seznamuje s časoprostorem, všemi důležitými postavami i zápletkou. Oceňovaný filmař se prostřednictvím filmu škodolibě vysmívá všem naivům, kteří jsou ochotní věřit laciným kouzelnickým a cirkusovým trikům (kromě čtení myšlenek hlavně v existenci duchů a schopnost komunikace s nimi). Nechybí ani jeho smysl pro drsný a zvrhlý humor a explicitní krvavé násilí, kterého zde nejsou ušetřena ani zvířata. Určitě se tedy nejedná o snímek pro lidi se slabým žaludkem.

Ve druhé půlce, v níž opustíme atraktivní cirkusové prostředí a přesuneme se do velkoměsta, ale začne tempo povážlivě drhnout. Přestože je víceméně jasné, k čemu děj směřuje, vyprávění je zbytečně natahováno a jeho poutavost rozmělňována. Příliš nechápu, co vedlo producenty k rozhodnutí poslat do kin film v této délce, protože mu to škodí. První filmová verze trvá bezmála o čtyřicet minut méně, což se jeví jako mnohem rozumnější stopáž.

Ulička přízraků | Foto: Kerry Hayes / 20th Century Studios

Ulička přízraků není nejlepší del Torův film, rozhodně ale nepatří ani mezi ty slabší, jako je třeba Mimic. V rámci jeho filmografie tematicky nepochybně vyniká a v několika zásadních ohledech jde o velmi kvalitní podívanou, která má hodně co nabídnout. Navíc je osvěžující narazit v současnosti v kinech na povedený velký a hvězdně obsazený hollywoodský film, který není součástí žádné celosvětově populární franšízy a ani ostentativně netematizuje žádné z aktuálně palčivých sociálních témat (diskriminace menšin, kulturní války, ekologické hrozby a jiné).

hodnocení: 75 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE.

Ankety
Chtěli byste vidět film nahlížející kriticky vládu Alžběty II?
Ano, rozhodně.
Ano, ale až s odstupem času.
Ne, o mrtvých jen dobře.
Ne, Alžběta ani královská rodina mě nezajímají.
Nejnovější články:
Načíst další články