36%
Zoo
- Drama
- Rodinný
Váhal jsi, když došlo na nabídku zahrát si Ivana Jonáka?
„Mám rád práci režiséra Petera Bebjaka, jsem fanda Případů 1. oddělení, takže jsem neváhal.“
Co jsi o Ivanu Jonákovi před natáčením věděl?
„Že to byl člověk s pofidérní pověstí, dával na odiv, že má peníze, vlastnil Discoland a nechal zavraždit manželku. Takové ty obecně známé věci.“
Jaký jsi k jeho ztvárnění využil studijní materiál?
„Měl jsem možnost zeptat se vyšetřovatelů, kteří na jeho případu pracovali, viděl jsem videa z výslechů. Poinformoval jsem se. Ale seriál se nejmenuje Ivan Jonák. Největší práci odvedli maskéři a kostyméři.“
Změnilo se po natáčení Devadesátek tvé nazírání Jonáka?
„Jenom jsem se přesvědčil, že když jde během vyšetřování tlusté do tenkého, vyměkne i sebevětší tvrďák. Jonák nicméně bezesporu patřil k ikonickým figurkám Prahy první poloviny devadesátých let.“
Dle většiny ohlasů se ti role mimořádně podařila. S čím jsi ale měl největší potíž?
„Spousta lidí si Jonáka pamatuje, takže největší problém byl nesklouznout k parodii. Od toho byl na natáčení režisér Peter Bebjak, který by jakémukoliv takovému náznaku zabránil.“
Jak se vlastně k devadesátkám vztahuješ?
„Já měl tenkrát jiné starosti než řešit Discoland. U mě šlo o dobu spojenou se studiem gymnázia a podobně. Jasně, vzpomínám si na hitparádu Eso, křiklavé oblečení a západní auta. Ale jinak jsem byl jinde.“
Společnost a média stále fascinují postavičky na hraně, třeba onen zmiňovaný Jonák, před lety propuštěný Kajínek, tento týden propuštěný Rath. V Devadesátkách se nezapomene zmínit, že řada případů nebyla vyřešena a objasněna. Mnozí vyšetřovatelé jsou z toho dost zoufalí. Jak moc je podle tebe důležité znát pravdu?
„Na Ivana Jonáka bylo důkazní břemeno silné. Fenomén Kajínek mi dodnes není jasný. Justice některé věci sice opomíjela, ale já soudům věřím, jinak bych žil v jiné zemi.“
Kde tě budou moci diváci v budoucnu vidět?
