Festival Filmasia láká na lásku beze slov, ruce mladého maséra a kopy lehčí než vzduch

Hong Kong, Čína, Tchaj-wan, USA, 2000, 116 min.

režie: Ang Lee

sobota 4. 12. / 18:00, kino Ponrepo

Označení kultovní se ani nepřiblíží tomu, jak je Tygr a drak Anga Leeho (Rozum a cit, Zkrocená hora, Pí a jeho život) významný. Mimo nominace na Oscary a premiéru v prestižních Cannes také definitivně usadil tchajwanského filmaře mezi předními hollywoodskými režiséry. Šlo o logický vývoj, protože jeho tvorba byla už od debutu Tlačit rukama (1992) rozkročená mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy. V roce 2000 tak využil amerických financí, aby mohl natočit a posléze prodat na Západ své nostalgické i revizionistické pojetí mytologických eposů wu-sia.

Tygr a drak je proto takovou filmovou encyklopedií, ve které Lee rekapituluje desítky vnějších vlivů. Příběh těží z literární tradice čínských rytířských příběhů 30. a 40. let a několik sekvencí přímo odkazuje k tvorbě dalšího tchajwanského klasika jménem King Hu. Souboje jsou fenomenálně sestavené legendou Yuenem Woo-pingem a slouží primárně jako forma dorozumívání. Postavy tu vedou dialogy pěstmi a kopy lehčími než vzduch. Fakticky ve svých konfliktech tančí prostorem a ukazují, jak filmaři můžou ozvláštnit jinak běžné akční scény.

Tchaj-wan, 2020, 127 min.

režie: Tsai Ming-liang

sobota 4. 12. / 20:30, kino Ponrepo

Ve filmu Dny obrací ceněný režisér Tsai Ming-liang (Ať žije láska!, Dong, Chuť melounů, Bu san) pozornost na porouchané tělo svého dvorního herce Lee Kang-shenga. Touha ulevit od bolesti a setrvalé samoty Kanga přivede pod ruce mladého maséra. Trajektorie dvou mužů z rozdílných krajin a poměrů se krátce protnou v intenzivním smyslovém prožitku a zčeří hladiny jejich solitérních životů. Po souboru nedějových filmů a osobních zpovědí jsou Dny návratem tchajwanského režiséra k poklidnému, křehce melodramatickému vyprávění. Jsou filmem v nejlepším slova smyslu pečovatelským, hypnotizujícím a prostoupeným momenty nezapomenutelné pomíjivosti.

Tchaj-wan, 2020, 119 min.

režie: Chen Yu-hsun

neděle 5. 12. / 16:00, kino Lucerna – velký sál

Jak jinak reprezentovat současný tchajwanský film než jednou z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších romantických komedií poslední dekády. Můj ztracený Valentýn minulý rok posbíral pět prestižních ocenění Golden Horse a uchvátil domácí diváky. Podvratná romantická komedie s důmyslnou příběhovou výstavbou se nyní konečně dostává i k nám.

Hsiao-chi, žena, která jako by byla celý život o krok napřed, se nemůže dočkat oslav sv. Valentýna. O to větší je její překvapení, když sice v noci před ním usne, ale po probuzení svátek zamilovaných někam zmizel. Na nic nečeká a bleskovým tempem se vydává odhalit tajemství pohřešovaného dne. Víc nemá smysl o zamotaném příběhu prozradit, protože součást divácké slasti je postupné odhalování spousty narativních tajemství. Tato nečekaně promyšlená romantická komedie umí být správně dojemná, absurdně vtipná i překvapivě znepokojivá.

Tchaj-wan, 1982, 90 min.

režie: Hou Hsiao-hsien

pondělí 6. 12. / 20:30, kino Ponrepo

Hou Hsiao-hsien (Město smutku, Assassin) bývá vnímán jako miláček cinefilů a pravidelný host artových festivalů. Zelená tráva na břehu řeky ale vzpomíná na jeho starší tvorbu, silně ovlivněnou populárním cyklem tchajwanských romantických komedií. Hongkongská popstar Kenny Bee v ní ztvárnil městského učitele, který se ocitá na vesnici, kde se musí vypořádat se skupinkou nezbedných dětí, ilegálním rybolovem i kvetoucí láskou.

Hou však nenatočil pouze komerční komedii, jeho ruka je stále přesná ve výběru nádherných kompozic a důmyslném komponování pohybu v rámu. Zelená tráva na břehu řeky je unikátní zkušeností, v níž se spojuje radikální autor s netradičním pojetím komerční a žánrové látky.

Tchaj-wan, 2009, 109 min.

režie: Cheng Fenfen

úterý 7. 12. / 16:00, kino Lucerna – malý sál

Poslouchej je důkazem, že i pevný žánr romantické komedie může sloužit jako prostor k experimentování. V tomto případě experimentování s řečí, respektive její absencí. Režisérka a scenáristka Cheng Fenfen si spolu s producentkou Peggy Chiao kladou otázku, zda lze natočit snímek o neslyšících plný znakových gest, a přesto divákům přinést silné romantické emoce. Omezení mluveného slova milostnou zápletku nepotlačí, naopak ji ještě umocní.

Jinak tradiční rámec romantické komedie najednou neplní proslovy, výkřiky a hlasitá vyznávání lásky, jako spíše mlčenlivé pohledy a jemná gesta. V tichu dokáže citlivost jejich přístupu vyniknout ze všeho nejvíc. Navíc v kombinaci s tradičně tchajwanským tělesným humorem a velmi expresivním herectvím ústředního dua. To ztvárnila superstar Eddie Peng jako poslíček rodinné restaurace Tian-Kuo a neslyšící Yang Yang s tváří talentované Ivy Chen. I díky nim nachází Poslouchej jedinečnou cestu melodramatickým žánrem prakticky beze slov. Tichá láska jako žádná jiná.

* Článek vznikl za využití oficiálních textů a obrazových materiálů festivalu Filmasia.