Recenze: Severní vody nás berou na lov velryb ve světě, jemuž vládne odporné a nevypočitatelné lidské zlo

Recenze: Severní vody nás berou na lov velryb ve světě, jemuž vládne odporné a nevypočitatelné lidské zlo
Severní vody | BBC Two
Zarostlý muž zaplatí za krátké radovánky prostitutce a v dlouhém záběru prochází špinavými městskými uličkami, v nichž děti šťouchají klacky do mrtvoly psa a za bílého dne si jiní muži užívají služeb vyzývavě oděných žen. Tak začíná pětidílná série Severní vody, napsaná a natočená Andrewem Haighem podle stejnojmenné knihy Iana McGuireho. Sledující okamžitě pohltí fyzická odpornost přístavního britského prostředí, jež ale plně koresponduje s náturou lidských bytostí, které jej roku 1850 obývají.
Takovou ztracenou duší je také onen muž z úvodní scény – nelítostný vrah, alkoholik a harpunář na lodi Volunteer Henry Drax. Toho ztvárňuje jindy šarmantní Colin Farrell v obdivuhodné fyzické transformaci, díky níž vzbuzuje strach a také dojem absolutního zla bez morální podstaty. Jeho protějškem je potom bývalý vojenský chirurg Patrick Summer (Jack O’Connell), jenž na Volunteeru hledá nový začátek po propuštění z armády a kterého pronásledují bolestné vzpomínky na boje v Indii. Pro dva muže zcela odlišných ideálů a zásad jsou prostory jedné velrybářské lodi povážlivě malé. A aby toho nebylo málo, její bohatý vlastník Baxter (Tom Courtenay) instruuje kapitána (Stephen Graham), že musí nechat loď potopit v severních vodách kvůli pojistnému.
Trailer
Severní vody
Atmosféra prvních tří hodinových epizod by se dala krájet. Tvůrci si o lidech ani v nejmenším nedělají iluze a takřka všichni, kteří se na scéně objeví, jsou vykresleni minimálně rozporuplně, když už ne přímo odpudivě. S tím souvisí aktuální kritika hromadného a brutálního vraždění velryb či tuleňů, jehož se mohou dopouštět pouze lidé bezcitní a zavrženíhodní. Hlavním hrdinou se rychle stává vzdělaný Summer, jenž se výpravy účastní jen z donucení – jeho praxe je totiž vinou pošramocené pověsti z Indie v troskách. Netrvá dlouho a na Volunteeru se objevují známky sexuálního zneužívání, načež dojde i k vraždě, jejíž vyšetření bere Summer jako svou povinnost.
V klaustrofobických prostorách jediné lodi, již opouštíme jen při krvavém harpunování „obchodních artiklů“, a ve společnosti tolika nepředvídatelných postav je zaděláno na konflikt, který místy dává vzpomenout na Bounty a shakespearovská dilemata mezi dobrem a zlem. Tomu se relativně nedávno věnoval tematicky podobný seriál The Terror, který ale nabídl daleko mysterióznější a přemýšlivější (byť občas zmatený) koncept. Severní vody spíše napínavě směřují k jasně předznamenanému zvratu, který kromě kapitána a prvního důstojníka Cavendishe (Sam Spruell), jediné Baxterem zasvěcené dvojice, tuší také pověrčivý harpunář Otto (Roland Møller). Ten se Summerovi svěřuje o svých snech, v nichž všichni členové posádky utonuli a doktora snědl lední medvěd.
A přestože čtvrtá epizoda zůstává atraktivní dobrodružnou podívanou, v níž
Severní vody
Severní vody | BBC Two
se bojuje o přežití v zamrzlé divočině, naděje na psychologicky hutný a nepředvídatelný vývoj rychle ustupují. Drax zůstává jedinou děsivou hrozbou a scénář několikrát variuje dialog o tom, že jeho instinktivní jednání nevyžaduje ani racionální, ani emocionální důvod. Zlo prostě existuje a je v lidech zakořeněné. O tom svědčí už samotné názvy epizod jako My lidé jsme ubohá stvoření nebo Ďáblové země. Seriál tím dává hodně otevřeně vyniknout myšlenkám, jež by ale měl lépe prezentovat svým příběhem, který se navzdory ambicím vyvíjí v nepřekvapivé vyprávění o pomstě.
Potenciální konflikty mezi ostatními členy posádky, uvězněnými v bezvýchodné situaci, jsou celkově potlačeny na minimum a důležitý zůstává jen rozdíl mezi dobrým Summerem, jemuž dosud v životě nepřála štěstěna, a zlým Draxem, který se o vše zasazuje sám, náhle a bez výčitek. Doktorův životní příběh, odhalovaný celkem náhodně vkládanými flashbacky, není zase tak zamotaný, aby potřeboval pětiepizodní vývoj. A totéž platí pro celou sérii, která by se krásně vyjímala jako dvouapůlhodinový výpravný biják od Ridleyho Scotta, kladoucí větší důraz na ty shakespearovské motivy, jež Severní vody jen nakusují a nechávají rozplynout v poslední části plné doslovných dialogů. Popřípadě by seriálu také prospělo zdůraznění epického měřítka, neodbočujícího od atraktivní „eskymácké“ verze Revenanta, jehož Haigh vykrádá například scénou úkrytu v útrobách zabitého zvířete, ale k jeho fyzičnosti a formální intenzitě se přibližuje jen chvílemi.
Severní vody
Severní vody | BBC Two
Navzdory znepokojivým a mrazivým motivům jsou nakonec Severní vody spíše krátkou ledovou lázní, z níž ale omrzliny nedostaneme, naopak zůstaneme v komfortní divácké zóně. Vyjma poslední upovídané epizody, která definitivně kazí potenciál Draxe i úžasného Colina Farrella tím, že jej odsunuje zcela na druhou kolej, se ale dočkáme solidního dobrodružného příběhu, který nezahlcuje hlavu a zachovává si slušné tempo. Neznám knižní předlohu, ale minimálně Haighův scénář si nápady půjčuje všude možně, od zmiňovaného Terroru až po Bílou velrybu, v níž kapitán Achab hnal svou posádku vstříc jisté záhubě – nikoli pro peníze z pojišťovny, ale pro vytouženou pomstu. Lidští antihrdinové se zde musí probíjet morální i fyzickou špínou a je trochu nešťastné, že nakonec dostáváme uhlazené vyústění zdůrazňující zásah vyšší spravedlivé moci, která přitom v průběhu nejevila známky existence, popřípadě všemi opovrhovala a nechala na zemi řádit ďábly.
Hodnocení: 70 %
Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE.