20 zásadních sci-fi filmů natočených podle kultovní literární předlohy

20 zásadních sci-fi filmů natočených podle kultovní literární předlohy
Blade Runner (1982) | Foto: Warner Bros.
Do českých kin konečně vstoupila největší sci-fi letošního roku, netrpělivě očekávaná Duna. Po kontroverzní verzi Davida Lynche z roku 1984 jde o druhé velkofilmové ztvárnění stejnojmenné kultovní literární ságy z pera Franka Herberta. Připravili jsme proto pro vás přehled dvaceti výjimečných filmových děl, které také vznikly na základě uznávaných povídek či románů.

Metropolis (1927)

Legendární opulentní vizionářská sci-fi v režii Fritze Langa vznikla na základě románu spisovatelky a scenáristky They von Harbou. Metropolis pojednává o přetechnizovaném městě budoucnosti, které oplývá vynálezy a prosperitou, ale také sociálním útiskem. Začínají propukat nepokoje mezi utlačovanými dělníky a vládnoucími boháči, kteří si žijí na výsluní. Syn vládce města na vlastní kůži poznává nelidské podmínky, na nichž město jeho otce stojí. A propadá lásce k dívce Marii, kázající dělníkům o lepším světě. Velkolepé dílo, ladně propojující prvky futurismu, expresionismu a myšlenky třídního boje, patří mezi stěžejní tituly němé kinematografie.

Neviditelný muž (1933)

Režisér James Whale je známý především jako autor nejslavnější filmové verze Frankensteina, kde si obživlé monstrum zahrál legendární Boris Karloff. Mezi jeho neméně kvalitní a významné snímky ale patří i sci-fi thriller Neviditelný muž, natočený podle stejnojmenného románu H. G. Wellse. Film vypráví o vědci (Claude Rains), jemuž se podaří stvořit sérum, díky němuž se dokáže stát neviditelným. Tatáž látka v něm však vzbuzuje i nutkání páchat stále děsivější zločiny. Snímek dalece předběhl svou dobu minimálně z hlediska vizuálních efektů, které jsou i v dnešní době velice působivé. V loňském roce se kniha dočkala až překvapivě povedené nové verze s Elizabeth Moss v hlavní roli.

Invaze lupičů těl (1956)

Jeden z nejklasičtějších hororových sci-fi námětů, pojednávající o mimozemské hrozbě, pochází z knihy Lupiči těl od Jacka Finneyho. Možná nejlepší adaptaci příběhu o tom, jak se nepřátelští mimozemšťané snaží ovládnout náš svět nahrazováním lidí identickými dvojníky, natočil pouhý rok od vydání knihy hollywoodský klasik Don Siegel. Černobílý thriller vyniká zejména silnou atmosférou paranoie, nejistoty a strachu z tajemného nebezpečí. Ve své době film sloužil rovněž jako alegorie - mimozemšťané měli představovat hrozbu např. ze strany Sovětského svazu v době Studené války.

451° Fahrenheita (1966)

O nejslavnější a jistě i nejlepší filmovou adaptaci stěžejního stejnojmenného anti-utopického románu Raye Bradburyho se postaral významný francouzský režisér Francois Truffaut, jeden z čelních představitelů Francouzské nové vlny. Příběh vypráví o totalitní konzumní společnosti, v níž není místo pro knihy. Ty se musí kvůli "nebezpečným" myšlenkám, které by mohly obsahovat, pálit. Panují zde přísná pravidla. Každý člověk, který projeví odklon od skupinového myšlení a tato pravidla poruší, je zavržen. Guy Montag (Oskar Werner) patří mezi řadové požárníky, kteří mají pálení knih na starost. Jednoho dne se však ze zvědavosti rozhodne schovat si a přečíst knihu, kterou měl spálit. Nakonec se tak sám stává štvancem. Z dnešního pohledu možná obrazově trochu strohé (navíc román se vzpírá zfilmování, protože je o četbě a fantazii), jinak ale dosti věrné a po všech stránkách kvalitní ztvárnění velké literární klasiky.

2001: Vesmírná odysea (1968)

Možná nejslavnější a nejzásadnější sci-fi film všech dob vznikl na základě povídky A. C. Clarkea Hlídka, jež byla vydána roku 1951. Na jejím přepisu do scénáře pak režisér Stanley Kubrick spolupracoval s Clarkem celkem čtyři roky a současně s uvedením filmu pak vyšla i románová podoba Odysey. Kubrickův nezaměnitelný filosofický epos předběhl dobu o spoustu let svým celkovým vizionářstvím. Vizuální podoba snímku byla na konec 60. let naprosto nevídaná, především pokud jde o precizně realistické zpodobnění vesmírných korábů, které obstojí i dnes. Výjimečně bylo rovněž použití klasické hudby, zejména pak proslulý Straussův valčík. Film je zásluhou svého vysoce osobitého pojetí (dlouhé a pomalé scény bez dialogů, absence hlavního hrdiny a jasných odpovědí) dodnes značně divácky náročný a pojednávající o velkých tématech, jako jsou klíčové kroky ve vývoji lidstva či potenciální hrozba v podobě umělé inteligence.

Planeta opic (1968)

Mezi vynikající adaptace zásadních literárních sci-fi děl nepochybně patří legendární Planeta opic. Satiricky laděnou (a v mnohém odlišnou) předlohu napsal Pierre Boulle, zodpovědný třeba také za Most přes řeku Kwai, jenž byl také úspěšně zfilmován. Brilantní snímek v režii Franklina J. Schaffnera se odehrává v daleké budoucnosti, v níž se trojice astronautů dostane na planetu ovládanou inteligentními a mluvícími opicemi. Mísí v sobě dobrodružné drama o dobývání vesmíru a objevování nových planet se sociálním podobenstvím s velmi hořkým (a stále aktuálním) poselstvím toho, kam až může lidská civilizace jednou dospět.

Mechanický pomeranč (1971)

Patrně nejprovokativnější a nejvíce šokující dílo Stanleyho Kubricka vzniklo podle stejnojmenné knihy od Anthonyho Burgesse. Mechanický pomeranč vypráví o mladém muži Alexovi (Malcolm McDowell v životní roli), jenž je přes den spořádaným občanem, v noci však s trojicí kumpánů přepadá a terorizuje lidi. Jednou je však dopaden, a rozhodne se dobrovolně podstoupit experiment, jenž by z něj měl udělat poslušného občana, neschopného násilí ani sexu. Audiovizuálně i obsahově bravurní polemika o ztrátě lidskosti, začlenění jedince do společnosti či zločinu a trestu byla ve své době natolik kontroverzní, že byla v některých zemích dlouho zakázaná.

Solaris (1972)

Mezi vrcholná díla ikony ruské kinematografie Andreje Tarkovského nepochybně patří velkorysá adaptace sci-fi románu Stanislawa Lema (ten s ní však nebyl vůbec spokojen). V ní je ovdovělý psycholog Kris Kelvin vyslán na vesmírnou stanici obíhající kolem planety zvané Solaris, jež je pokryta oceánem. Má zde vyšetřit záhadnou smrt lékaře, stejně jako psychické problémy sužující kosmonauty, jejichž počet rapidně klesá. Kelvin se na stanici setká nejen se zbývajícími členy posádky vykazujícími podivné a odtažité chování, ale také s vlastní ženou, která je už několik let po smrti. Záhy vyjde najevo, že Solaris oplývá něčím, co u kosmonautů na vesmírné stanici vyvolává potlačované vzpomínky a obsese, a Kelvin je tak nucen zpochybňovat vlastní vnímání reality. Velmi pomalé tempo vyprávění, důraz na hypnotickou mysteriózní atmosféru a filosofické ladění řadí Tarkovského počin do podobné kategorie vesmírných sci-fi jako je např. zmíněná 2001: Vesmírná odysea. O třicet let později pak natočil Steven Soderbergh rovněž pozoruhodný remake s Georgem Clooneym v hlavní roli. V roce 1979 pak Tarkovskij natočil další legendární sci-fi vycházející z literární předlohy bratrů Arkadije a Borise Strugackých - Stalkera. Ten dodnes platí za jedno z nejzvláštnějších a nejsložitěji interpretovatelných děl filmové historie.

Muž, který spadl na Zemi (1976)

Britské sci-fi drama Nicolase Roega natočené dle románu Waltera Tevise se zaměřuje na výjimečnými schopnostmi nadaného mimozemšťana (David Bowie), který v lidské podobě zkoumá možnosti, zda by šlo naši planetu kolonizovat. Má totiž jednu velkou přednost - z větší části je pokryta vodou, zatímco na mimozemšťanově domovské planetě se potýkají se zničujícím suchem a vedrem. Muž, který spadl na Zemi je netradičním žánrovým dílem, které jakékoli spektakulární prvky upozaďuje a soustředí se hlavně na pobyt záhadného cizince na Zemi a jeho přítomnost mezi lidskou populací, která ho naučí emocím, ale i beznaději. Roegův počin se dá interpretovat jako podobenství o strachu z výjimečnosti a o krutých podobách lidství.

Blade Runner (1982)

Filmovými fanoušky nejuctívanější adaptace díla kultovního autora sci-fi Phillipa K. Dicka (konkrétně šlo o povídku Sní androidi o elektrických ovečkách?). Po obřím úspěchu vesmírného hororu Vetřelec přišel slavný Ridley Scott o tři roky později s dalším sci-fi veledílem, jímž si zaručil nesmrtelnost. Blade Runner, vyprávějící o honu drsného detektiva (Harrison Ford) na čtveřici nebezpečných uprchlých androidů, je mixem výpravné futuristické sci-fi s prvky filmů-noir a dodnes fascinuje nebývale brilantním vizuálním ztvárněním, až hypnotickou atmosférou a nadčasovými tématy týkajícími se zejména potenciální lidskosti lidmi vyrobených strojů. V roce 2015 se Scottovi povedlo úspěšně zfilmovat ještě jednu velice úspěšnou knižní sci-fi - Marťana od Andyho Weira.

Věc (1982)

První filmová verze novely Johna W. Campbella nazvané Kdo je tam? vznikla roku 1951. Ta však nebyla ani zdaleka tak úspěšná a populární jako remake v režii Johna Carpentera, jenž byl natočen o 31 let později. Oproti pozapomenutému černobílému snímku je Carpenterův sci-fi hororový majstrštyk, vyprávějící o boji několikačlenné posádky polární stanice se záhadným mimozemským tvorem, nadčasovou podívanou plnou napětí, atmosféry tajemna a beznaděje a disponující několika legendárními scénami (defibrilace, zkouška krve apod.). V době uvedení byl film sice propadák, časem ale byly jeho kvality plně doceněny.

1984 (1984)

Román George Orwella 1984 je nejpopulárnější antiutopií, která dosud vznikla. Dosud vznikly nejméně tři její filmové adaptace (první roku 1954, druhá v roce 1956), za nejambicióznější a i celkově nejlepší ale lze považovat tu, jež vznikla stylově v roce, v němž se příběh odehrává a je i titulem díla. Snímek Michaela Radforda je nebývale depresivním a ponurým obrazem bezútěšného světa, v němž neexistuje soukromí, protože každý občan je pod neustálou kontrolou Strany a tzv. Velkého bratra. Každého zrádce čeká nemilosrdný trest a zakázáno je i projevování jakýchkoliv citů. Tomu se rozhodne vzepřít drobný úředník Winston Smith (John Hurt), když se zamiluje do dívky Julie. Pro některé fanoušky knihy bude Radfordův snímek možná nedostačující, sám o sobě však funguje ve své demonstraci hrůz totalitní společnosti velice dobře.

Total Recall (1990)

Další vynikající sci-fi, jejímž předobrazem byla jedna z (tentokrát stejnojmenných) povídek od Phillipa K. Dicka, je drsný akční thriller Total Recall. Svérázný holandský režisér Paul Verhoeven film pojal v duchu velkorysých podívaných s tématem paranoie, kde hlavní hrdina v podání Arnolda Schwarzeneggera netuší, kým ve skutečnosti je, a proč se ho tolik lidí pokouší zabít. Podobně jako jiné Verhoevenovy hollywoodské snímky má i tento skvělou výpravu, efekty, masky (viz výborné ztvárnění mutantů) výborně natočené krvavé akční scény, v nichž nechybí věci jako masivní střelba do civilistů či černohumorné trhání končetin, a v neposlední řadě velmi dobrý scénář, v němž jsou dobře zužitkována všechna nadhozená témata a motivy.

Jurský park (1993)

Steven Spielberg je mistrem mnoha žánrů, pokud je ale v nějakých obzvlášť dobrý, pak jsou to sci-fi a dobrodružné filmy. Při adaptaci knižního bestselleru Michaela Crichtona, vyprávějícího o přivedení dinosaurů do dnešní doby pomocí DNA, si mohl (opět) dovolit obě kategorie skloubit - a natočit tak jeden ze svých nejlepších a nejúspěšnějších filmů. Jurský park se díky špičkovým trikům, jejichž zásluhou se podařilo ztvárnit na plátně dinosaury do té doby nejdokonalejším možným způsobem, a režisérovu mistrovskému vypravěčství stal nejvýdělečnější snímek své doby a rozpoutal sérii, která aktuálně čítá pět dílů a šestý v těchto dnech vzniká.

Hvězdná pěchota (1997)

Hvězdná pěchota od klasika žánru Roberta A. Henleina má nepochybně kultovní status. Paul Verhoeven, jenž dostal na starost její filmovou adaptaci, ale knihu označil za fašistický škvár. A nakonec ji tak vlastně i pojal. Ovšem ne jako oslavnou fašistickou utopii, ale jako její sofistikovanou jemnou satiru. Jeho převelice brutální, krvavý a ve vícero ohledech nekorektní blockbuster tak kromě ohromující výpravy, skvělých triků a monumentálních akčních scén, v nichž desítky vojáků bojují s obřími mimozemskými brouky, nabízí také spoustu proklatě černého humoru a chytře se vysmívá přihlouplým propagandistickým válečným filmům. Jde tak o poměrně unikátní příklad snímku, jenž sice není příliš věrný duchu předlohy, vynikajícím dílem je ale i tak.

Kontakt (1997)

Ambiciózní filosofické sci-fi drama v režii oscarového Roberta Zemeckise vzniklo na základě předlohy od Carla Sagana. Emotivní a tematicky pestrý příběh pojednává o zapálené vědkyně Ellie Arrowayové v podání Jodie Foster, jež se celý svůj život věnovala nalezení mimozemského života. Skrze teleskopy zkoumá vesmírné signály, až jednoho dne zachytí jeden, který by mohl být mimozemského původu. Nakonec je vybrána, aby byla prvním člověkem, jenž naváže s mimozemskou civilizací kontakt. Zemeckisův snímek, myšlenkově a vyzněním příbuzný filmům jako jsou Blízká setkání třetího druhu či Propast, se kromě jiného zaměřuje zejména na témata střetu vědy a křesťanské víry a omezených možností lidského poznání a vnímání reality.

Minority Report (2002)

Nejen Ridley Scott, ale i již zmíněný Steven Spielberg se zhostil adaptace díla Phillipa K. Dicka. V Minority Report, adaptaci Dickovy povídky stejného názvu, oscarový filmař stejně jako jeho britský kolega představil fascinující vizi budoucnosti, jejíž hlavní předností je speciální policejní jednotka, která dokáže zabraňovat vážným zločinům dřív, než k nim dojde. Jednou se však podezřelým z dosud neuskutečněné vraždy stane jeden z členů jednotky, elitní policista John Anderton (Tom Cruise). Ten se proto vydává na útěk, aby se očistil a přišel celé záhadě na kloub. Spielbergova variace na klasické hitchcockovské téma nevinného muže na útěku od prvních chvil upoutá skrze opojnou audiovizuální stránku, dokonale prodávající temnou futuristickou vizi, a náležitě zamotanou strhující thrillerovou zápletkou. A jelikož si Spielberg s Cruisem při natáčení zjevně sedli, o pouhé tři roky později spolu natočili další povedenou velkorysou adaptaci totální knižní sci-fi klasiky - Válku světů od H. G. Wellse. První filmová verze z roku 1953 patří mezi Spielbergovy oblíbené filmy, nelze se tedy moc divit, že si chtěl v době, kdy už nemusel nikomu nic dokazovat, natočit svou vlastní. A stejně jako tvůrci předchozí adaptace i on se rozhodl přesadit děj z viktoriánské Anglie do doby, v níž jeho snímek vzniknul. Jeho verze byla až nečekaně temná, depresivní a relativně komorní (soustředí se pouze na přežití jedné tříčlenné rodiny).

Potomci lidí (2006)

Naprosto zásadní pohled na velmi blízkou budoucnost (konkrétně rok 2027) naší civilizace natočil v roce 2006 uznávaný mexický filmař Alfonso Cuarón dle povídky od P. D. James, autorky známé zejména detektivkami s Adamem Dalglieshem. Cuarón zde představil svět, v němž mnohé problémy moderní doby (migrace, terorismus) významně rozvedl a poukázal na to, že se západní svět dost možná řítí do chaosu a celkové záhuby. Ta je zde akcentována zejména děsivým motivem, že se na celé planetě už téměř dvacet nenarodilo žádné lidské dítě. Dějově vcelku prostý snímek o pozvolna se hroutícím světě a jeho možná poslední naději v podobě těhotné mladé dívky, jíž se před všemožným nebezpečím snaží ochránit bezvýznamný londýnský byrokrat (Clive Owen), výjimečně zdatný režisér kromě silné atmosféry totálního úpadku vyšperkoval také dvěma nezapomenutelnými jednozáběrovými akčními scénami.

Příchozí (2016)

Povídka Příběh tvého života oceňovaného spisovatele Teda Chianga posloužila jako základ pro emotivní sci-fi drama kanadského režiséra Denise Villeneuvea, jenž je autorem i blížící se Duny. Příchozí vypráví o snaze lidstva porozumět tajemným návštěvníkům z vesmíru, kteří se nás rozhodli kontaktovat. Zatímco lidstvo je na pokraji globální války, odbornice na lingvistiku (Amy Adams) se se svým týmem pokouší zjistit, jaké mají mimozemšťané úmysly. Ambiciózní snímek je navzdory prvotřídní hollywoodské produkci velmi komorním a intimním filosofickým dílem, které vůbec netouží oslňovat nejmodernějšími efekty, natož třeba efektními bitvami, ale primárně promyšlenou zápletkou, v níž hrdinové musí čelit dilematům, které mohou mít zcela fatální následky.

Ready Player One: Hra začíná (2018)

Dobrodružná sci-fi Ready Player One od Ernesta Clinea je mnohými fandy považována za "porno pro geeky", protože obsahuje nespočet odkazů na nejrůznější klasické a kultovní filmy, seriály, počítačové hry apod. Adaptaci úspěšné knihy mohl asi jen těžko dostat do ruky někdo vhodnější, než je Steven Spielberg, jenž se většinou své tvorby na síle a dosahu popkultury v posledních padesáti letech podílel jako málokdo jiný. Příběh se odehrává v dystopické budoucnosti, kde většina lidí pravidelně utíká z nelibé reality raději do virtuální, zvané Oasis. Hrdinou je mladý milovník novodobé popkultury Wade (Tye Sheridan), který se rozhodne zúčastnit hry o obrovské bohatství, jež spočívá v plnění úkolů souvisejících právě s popkulturními znalostmi. Spielberg natočil důstojnou adaptaci, která je patřičně velkolepá, zábavná, akční a samozřejmě přeplněná výbornými citacemi, jimiž si předloha fanoušky natolik získala.

Ankety
Kterému filmu byste dali Českého lva?
Atlas ptáků
Chyby
Muž se zaječíma ušima
Okupace
Zátopek
Nemůžu posoudit.
Na české filmy se moc nedívám.
Nejnovější články:
Načíst další články