Jeho otec byl nájemný vrah a vyrůstal v chudobě. Populární herec slaví šedesátiny.

Woody Harrelson je osobou, která na stříbrných plátnech nemá sobě rovného. Charakteristický svým specifickým úsměvem, ošlehanou tváří a řídkým vlasovým porostem, texaský herec s grácií představuje všemožné typy filmových postav a je schopen zazářit jak ve velkých blockbusterech, tak i v nezávislých konverzačních dramatech. Na výsluní se dostal roku 1994 filmem Takoví normální zabijáci, kde dal na odiv svůj maniakální herecký rozměr, a od té doby si pravidelně připisuje zajímavé úlohy v oceňovaných a populárních snímcích. Oscarové nominace obdržel za Formanův životopis Lid versus Larry Flynt (1997), za válečné drama Posel (2010) a za Tři billboardy kousek za Ebbingem (2018). Pamatovat si jej ale můžeme také ze Zombielandu, z Války o planetu opic, z nedávné sólovky Hana Sola nebo z milované první série Temného případu.

Jako záporák Carnage se již brzy představí ve dvojce Venoma a jeho kariéra

je i v šedesáti letech na vzestupu - podobně jako celý jeho osobní život, který nebyl v mládí vůbec jednoduchý. Harrelsona poznamenala především absence otcovské autority a výchova v ryze ženském prostředí, jejímž přičiněním byl dle vlastních slov dlouho přecitlivělý, načež se jeho emocionální výbava posunula ke zcela opačnému konci spektra. Otec Charles Harrelson strávil s rodinou jen minimum času, neboť jeho živnost nepatřila k těm nejzákonnějším a bezúhonným. Byl totiž nájemným vrahem a roku 1973, když bylo Woodymu dvanáct let, se ocitl před soudem za vraždu dealera Sama Degelia. Dostal patnáctiletý trest, ovšem pro dobré chování jej propustili už po pěti letech. Cejchu zabijáka se však Charles Harrelson nezbavil a roku 1981 zavraždil soudce, za což následoval nevyhnutelný doživotní žalář.

Woodyho matka byla pro změnu silně pobožnou osobou a její syn toto přesvědčení zdědil po ní. V mládí se údajně potýkal s pochybnostmi ohledně své budoucnosti a vše se obrátilo až ve chvíli, kdy náboženství přijal jako konstrukt vytvořený člověkem. Své úsilí nasměroval k divadlu a roku 1985 dostal roli ve známém seriálu Na zdraví, jehož součástí byl dlouhých osm let a který jej pomyslně zapsal na hollywoodskou hereckou mapu.

Přechod ke svědomité a úspěšné profesní dráze ovšem nebyl až tak jednoduchý a Harrelson bojoval se závislostí na marihuaně, potažmo měl časté potyčky se zákonem. "Jako malý jsem měl značné problémy s emocemi," svěřil se herec pro Hollywood Reporter. "Míval jsem záchvaty vzteku a později jsem se hodně pral." Harrelson přiznal, že býval agresivní k cizím lidem na veřejnosti: "Chodil jsem do barů a rval se s kluky, o nichž jsem se domníval, že jsou šikanátoři. Mám všude jizvy."

Poprvé byl prý ale zatčen za přecházení na červenou a dodnes si vzpomíná na nepřiměřenou brutalitu, kterou ho policisté 'odměnili'. "To, jak se mnou zacházeli, bylo tak násilné. Kolem nás se shromáždila parta studentů, která si na ty policisty stěžovala, a oni byli zákeřní také k nim... A to byl můj první zážitek s dlouhou paží zákona, který měl na mě velký dopad. Měl jsem totiž růžové brýle ohledně toho, jaký je skutečně svět kolem nás," vzpomínal opět pro Hollywood Reporter Harrelson, jenž bolest a traumata často zaháněl marihuanou. Ta mu prý pomáhá dodnes, byť už má dávno své priority srovnané a naučil se ovládat svůj vrozený temperament.

Aktivně se zasazuje za legalizaci konopí a je zatvrzelým veganem, jenž nepozře ani cukr či mouku. Od roku 2008 je ženatý s Laurou Louie a má s ní dcery Deni, Zoe a Makani. V šedesáti letech je tak Woody Harrelson výraznou celebritou s pohnutou minulostí a neobyčejným talentem, která jistě neřekla poslední slovo. Přejeme vše nejlepší.