Má naše pokroková společnost návod na dokonalou rodinu? Novinka od Netflixu předkládá depresivní studii

Hlavní hrdina příběhu Martin Dubois pracuje v pojišťovací společnosti v kanadském Québecu, doma má šestnáctiletou dceru Rose z prvního vztahu s tanečnicí Caroline a pětiletého Mathise se svou současnou životní partnerkou Marie-Soleil. Martin se snaží být dobrý otec, chce, aby jeho děti měly dobré studijní výsledky a měly tak otevřené dveře k lepšímu životu. A ačkoliv by se mohlo zdát, že mu jeho plány vycházejí a Marie-Soleil ráda zásobuje sociální sítě úžasnými příspěvky, které dýchají pozitivní energií a dojmem dokonalé rodiny, postupně se ukazuje, že opak je pravdou. Martin se tak snaží, že v tom nejdůležitějším nakonec selhává a jeho život se mu v následujících několika týdnech začíná hroutit pod rukama, stejně jako životy všech členů jeho rodiny...

Návod na dokonalou rodinu je označován jako komediální drama, ale humorných prvků v něm příliš nenajdete. Hlavnímu hrdinovi se totiž vůbec nic nedaří. Nejhorší na tom je, že o tom nemá nejmenší ponětí, ale hlavně to, že se snaží dělat věci správně, motivovat, být ohleduplný a milující. Jak se během stominutového příběhu postupně odkrývají jednotlivé stránky Martinova života, ale i života dospívající Rose, neuvěřitelně rozmazleného Mathise a Marie, skládá se složitá mozaika, ve které několik velmi důležitých dílků chybí. Když se na ni ale nepodíváte z dálky, nemáte šanci to poznat. Každý z protagonistů má své problémy. Martin má v práci podřízeného mileniála, který si myslí, že práce má být koníček, a neplní žádné ze svých povinností. Marie-Soleil se tak úpěnlivě snaží být dobrou matkou (čte všechny příručky, netrestá, diskutuje, snaží se vysvětlovat a přistupovat k výchově moderně, včetně zdravé výživy), že vychovala takového spratka, že už ho sama nesnese. A Rose je pod příliš velkým tlakem ze školy, z hokeje a tance, že si raději kupuje písemky od spolužáků a ujíždí na drogách (nejčastěji v podobě marihuany, kterou sem tam doplní prášky na spaní nebo xanaxem), protože když je sjetá, je jí všechno jedno.

A podobné problémy nemá jen Martin. Ani jeho bratr to nemá doma ideální. Nejstaršího syna raději nechá pod dozorem hulit trávu, než aby to dělal někde venku. Prostředního syna ještě v šesti letech jeho matka kojí. A ten nejmladší nesnese plíny, takže všude pobíhá nahatý. Pevně na zemi stojí jen Martinův otec, který v tom má jasno a je třeba říci, že se nemýlí. Jeho proslov k synům je trefou do černého a shrnuje přesně to, co řeší každý z nás. Jestli to těmi svými "moderními" přístupy k výchově občas nepřeháníme a příliš nekomplikujeme a jestli z našich potomků až moc brzy neděláme dospělé, když by měly být dětmi.

Rostoucí počet hádek s Martinem nakonec Rose přesvědčí, aby od něj odešla a začala žít s matkou Caroline. Moderně a mírně bohémsky smýšlející tanečnice Caroline je milující, podporující, její mantinely jsou velmi volné a spíše než vztah matky a dcery jejich pouto připomíná přátelství, což Rose sice vítá, ale je to tolik vzdálené od toho, co ve skutečnosti potřebuje. S Caroline je zábava, ale ráda se svobodně baví a Rose si tak připadá jako páté kolo u vozu. Není divu, že se uchýlí k zoufalému výkřiku o pomoc s málem tragickými následky. Její čin je fackou všem přítomným, který jasně ukazuje, co je v životě skutečně nejdůležitější.

Návod na dokonalou rodinu je drsným a reálným pohledem na náš současný život. Na to, že naši hodnotu a hodnotu našich dětí často určují názory ostatních. Za žádnou cenu nesmíte vypadat jako někdo, kdo něco nezvládá nebo v něčem své dítě omezuje. Jenže dokonalá rodina neexistuje. Všichni totiž tápeme, jsme nejistí, učíme se za pochodu a to jediné, o co se snažíme, je přežít. Což je dost frustrující. A ani Návod na dokonalou rodinu vám neukáže, jak na to. Žádný z představených způsobů totiž není správný, všechno je špatně – moc zájmu, málo zájmu, příliš kroužků, žádné kroužky, přílišné poslouchání jejich názorů a diskuze o tom, co je trápí, ale i jejich totální absence. A ani návod Martinova otce o tom, že jedna dobře mířená je mnohdy lepší než tisíce slov také není řešením. Zkrátka žádný recept neexistuje, ale je pozitivní, že v tom nejsme sami a že naše děti už si nějak poradí; hlavně, aby byly zdravé.

Snímek mě zastihl nepřipravenou, s takovou emocionální náloží s vážným podtextem jsem nepočítala. Čekala jsem lehčí rodinnou podívanou a dostala naprosto věrně a lidsky zachycené šílenství kolem výchovy dětí (které ještě mnohdy komplikují naše problémy v práci) podtržené sympatickými hereckými výkony neokoukaných kanadských francouzsky mluvících herců v čelem s Louisem Morissettem jako hlavou rodiny (na snímku se podílel i scenáristicky), Emilie Bierre (Rose), Catherine Chabot (Marie-Soleil) a Isabelle Guérard (Caroline).

Pochvalu zaslouží i scénář, který jen obyčejně „kopíruje“ realitu a na nic si nehraje. Tempo snímku je pomalejší, ale nenudí, protože se v každé scéně něco děje nebo řeší. Všechny události na sebe navazují a míří k cíli, ve kterém vyplavou na povrch všechny ty dlouho utajované emoce a napětí. Nečekejte však nějaké mrazivé scény podbarvené napínavou hudbou nebo ukřičené situace. Hlavní hrdinové snímku se jednoduše sesypou jako domečky z karet, protože už neví, jak dál. Nejlepší na tom ale je, že právě to je cesta, kterou se Martinova rodina dostane ze začarovaného kruhu ven.

Možná vám bude připadat, že těch potrhlých rodin a šílených rodičů je ve snímku nějak moc, že je to přehnané, ale když se nad tím zamyslíte, uvědomíte si, že tak to ve skutečnosti chodí. Všude je to stejné, všude jsou nějaké problémy, nějací kostlivci ve skříni či úzkosti a obavy. Ale hlavně jsou to všechno situace ze života, které jsou běžnou součástí našich dní i našich nočních můr. Návod na dokonalou rodinu ve finále své řešení našel, pro nás ostatní je ale varováním, kam to všechno nenechat dojít.

Hodnocení: 80 %