Gumídky, My z Kačerova, Rychlou rotu nebo Šmouly si pamatuje každý. Pamatujete si ale na tyto animované seriály ze 70., 80. a 90. let?

Dvakrát v týdnu patřilo televizní odpoledne bloku pořadů pro děti, dnes se jedná o Planetu Yó, ale za nás to byly pořady Magion (1984-1996) nebo Vega (1987-1995), které se vysílaly ve středu a čtvrtek, později v úterý a čtvrtek. Nedělní ráno pak patřilo Studiu Kamarád (1981-1991) a bylo se na co dívat, protože od 70. let minulého století začalo přibývat hraných i animovaných pořadů určených dětskému publiku. Hranou tvorbu necháme dnes stranou (bude o ní příští článek) a připomeneme si několik povedených animovaných kousků.

Bludičkaje britská animovaná komediální série příběhů o nadpřirozených i zvířecích tvorech, žijících v kouzelném lese od BBC One z roku 1981. Seriál měl celkem dvacet šest dílů po pěti minutách, pod kterými byl autorsky jako scenárista a režisér podepsaný Nicholas Spargo.

Každý kouzelný les je plný přátelství, nástrah, humoru i intrik. V tom našem vás budou provázet vypravěčka Bludička, boubelatá víla Mavis, její housenčí kamarádka Ágnes, kočka Elza, podivný kříženec psa a žížaly Moog, ptáček Twít a další. Srdce diváka si však nepochybně podmaní charisma zlé a ďábelské čarodějnice Edny Bedny v podobě televize, jíž nelze věřit ani sklo na obrazovce! Každopádně je ale třeba přiznat, že Bludička byla poměrně psychedelickou a surreální podívanou, jako by tvůrci na něčem ujížděli a chtěli to naordinovat i divákům.

Rodina Nessových (1984) je dalším kresleným seriálem z našeho výběru v produkci BBC One. Nessovi měli dvacet pět dílů po pěti minutách a režíroval je Jack Stokes.

Pavlínka a Matěj (v originále Angus a Elspeth) prožívají dobrodružství s příšerami z jezera Loch Ness, které nakonec nejsou tak příšerné, jak se říká. Divoký Ness, Chytrý Ness i další členové Nessovy rodiny jsou velmi zábavní společníci. A když je na břehu skotského jezera objeví profesor Ťulpas, nastává ta pravá mela!

Nezapomenutelná byla každopádně úvodní znělka, kterou nazpíval Stanislav Hložek a kterou si řada z nás zpívá dodnes stejně jako znělky Gumídků, My z Kačerova nebo Rychlé roty.

Pod pojmem Rodina Smolíkova se skrývá čtveřice třináctidílných seriálů - Odkaz budoucnosti aneb Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy (1969), Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka (1972), Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy (1978) a Rodina Smolíkova a počítač (2005) od tvůrců Bély Ternovszkyho, Jozsefa Neppa a Józsefa Romhányho. Jedná se o sérii maďarských seriálů o jedné velmi netradiční rodince Smolíkových. Hlavou rodiny je Pepa Smolík, který ale tuto svou funkci příliš nezvládá, po boku má manželku Gábi, která toho ale často lituje a nezapomíná dodat: „Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla?!“ A jejich dvěma potomky jsou přidrzlá puberťačka Týna a mladší velmi chytrý Ládínek. Do rodiny ale patří i Týnina kočka a Ládínkův pes Zorro.

Ze zmíněných seriálů je nejslavnějším hned ten první z roku 1969. Smolíkovi jsou obyčejná rodinka z maďarské Budapešti, která žije běžný život… Dokud se ovšem jejich geniálnímu synkovi nepodaří navázat kontakt se svým potomkem z 33. století! Tím se všechno mění. Zdánlivě banální problémy Smolíkových se komplikují o to víc, že jim z budoucnosti dorazí „na pomoc“ vynálezy, na které není v 70. letech 20. století lidstvo připraveno – a Smolíkovi už vůbec ne. Nepomáhá ani to, že se do jejich patálií často připlete zvědavý soused Halíř.

Druhý seriál vznikl v roce 1972 a Ládínek se v něm spolu s mluvícím psem Zorrem vydává ve své nafukovací vesmírné raketě na různé planety a poznává roztodivné mimozemské civilizace. Třetí seriál vznikl v roce 1978. Smolíkovi společně s dr. Halířem putují po celém světě při hledání Pišty Hufnágla, dávné lásky Gábi Smolíkové. Poslední seriál s názvem Rodina Smolíkova a počítač se měl začít natáčet v roce 2005, kvůli hospodářské krizi v zemi byl ale projekt odložen. V květnu 2017 byly nečekaně přes Youtube zveřejněny dvě nové epizody, které se ukázaly být prvními díly tohoto seriálu. Víc jich ale z finančních důvodů natočeno nebylo a nikdo netuší, zda se jich někdy diváci dočkají.

Polský animovaný seriál Sl avný lovec Pampalini vznikl v roce 1975 podle scénáře od Bronisl awa Zemana. Diváci se dočkali celkem třinácti humorných desetiminutových dílů, jejichž hlavním hrdinou je lovec Pampalini, který v Africe loví zvířata. Vždy mu ale úspěšný lov něco zhatí. Do češtiny seriál nadaboval Ota Jirák.

Autory italského animovaného seriálu z roku 1975 jsou bratři Nino a Toni Pagotové. Hlavním hrdinou celkem padesáti šesti příběhů o délce dvaceti minut je malý dráček Soptík, který chce být za každou cenu požárníkem, což se dvakrát nelíbí jeho otci Dejmalovi. Česká televize Soptíka vysílala pod názvem Příhody dráčka Soptíka a malého dráčka tehdy namluvil Miroslav Vladyka. O oblíbenosti seriálu hovoří nejen skutečnost, že řada z nás si dodnes pamatuje Soptíkův procítěný výkřik: „A přece budu požárníkem!“, ale i obrázky tohoto dráčka na řadě hasičských budov nebo názvy dětských klubů dobrovolných hasičů.

Britský seriál Hrabě Káčula v produkci stanice ITV se vysílal od roku 1988 do roku 1993 a za celou tuto dobu vzniklo šedesát pět dílů po dvaadvaceti minutách.

Hlavním hrdinou komediálního mírně hororově laděného seriálu je upír-vegetarián hrabě Káčula. Raději než po krvi se shání po šťavnatých mrkvičkách a v žilách mu koluje místo krve kečup. Po jeho boku mu vždy věrně stojí jeho sluha a kuchařka a uklízečka v jedné osobě. Úhlavním nepřítelem hraběte Káčuly je doktor Husí brk, který se ho snaží všemi možnými způsoby zbavit.

Tvůrci seriálu jsou Brian Cosgrove a Mark Hall, kteří jsou podepsaní i pod seriálem Detektiv myšák z roku 1981, v něm se také postava hraběte Káčuly objevila, ovšem v roli padoucha. Divákům se ale natolik líbila, že si vysloužil vlastní seriál.

Starostliví medvídci je americký animovaný seriál, který vznikal od roku 1985 do roku 1988. Za tu dobu bylo natočeno celkem šedesát třicetiminutových dílů.

Starostliví medvídci žijí v oblacích, ze kterých slétají na zemi, když je lidé potřebují nebo když se snaží zhatit plány zlého profesora Coldhearta. Během svých misí používají svou starostlivou magii ukrytou ve znameních na svých bříškách.

Původně postavičky magických medvídků s obrázky na bříšku vznikly v roce 1981, kdy je na přáníčka vytvořila kreslířka Elena Kucharik. Z přáníček se v roce 1983 stali plyšáci a v roce 1985 vznikl i první z trojice animovaných filmů, na kterých Kucharik spolupracovala jako animátorka. Jmenoval se také Starostliví medvídci a ihned po jeho premiéře se začal vysílat zmíněný seriál.

Byl jednou jeden život - je mezi zdejšími vybranými seriály asi tím nejznámější, zvláště proto, že je tak povedený, že se stal součástí školních výukových materiálů.

Byl jednou jeden… život je francouzský televizní seriál z roku 1987, jehož úkolem bylo přístupnou formou zprostředkovat dětským divákům stavbu a funkce jednotlivých částí lidského těla. Má dvacet šest epizod (25 minut) a jeho tvůrcem byl Albert Barillé, který vytvořil i další seriály v podobném stylu, avšak s jinými tématy.

Nejúspěšnější a nejoblíbenější Byl jednou jeden... život ale nebyl prvním seriálem z jeho dílny. Již v roce 1978 vznikl Byl jednou jeden... člověk, Byl jednou jeden... vesmír (1982) a později i seriály Il était une fois... les Amériques (1992, u nás dosud nevysílaný, ve volném překladu by se mohl jmenovat Byl jednou jeden… Američan), Byl jednou jeden... vynálezce (1994) a Byl jednou jeden... objevitel (1997). Ještě i planeta?

Želvy Nin ja asi není třeba příliš představovat. Čtveřici želváků znají i naše děti, ovšem v jejich nových zpracováních v podobě seriálů i filmů. Já si tu chci ale připomenout ten z roku 1987 v produkci CBS. Želvy Ninja se vysílaly od roku 1987 do roku 1996. Diváci se dočkali celkem sto devadesáti pěti dvacetiminutových dílů.

Želvy Ninja – kdo by je neznal? ovládají bojová umění a zachraňují celý svět! Leonardo, Donatello, Michelangelo a Rafael jsou nejsenzačnější želvy na světě, které statečně bojují se svým úhlavním nepřítelem Krangem a jeho pravou rukou Trhačem. Mají jen jednu slabost – pizzu.

Postavy Želv Ninja vznikly v roce 1984 v podobě komiksu, jehož autory jsou Peter Laird a Kevin Eastman.