Recenze: Neporazitelný – Robert Kirkman, autor série Živí mrtví, nahlíží na supehrdinský žánr svěží a krvavě brutální optikou

Nový seriál streamovací platformy Amazon, natočený podle předlohy Roberta Kirkmana, známého především jako autora komiksové série Živí mrtví, je na první pohled dalším z mnoha projektů, které odpovídají na poptávku po dospělejších komiksových námětech. V případě Deadpoola (2016), Venoma (2018) nebo Lokiho (2021) se projevuje záliba v antihrdinech, jejichž morální postoje jsou sice rozvolněné, v konečném důsledku však zůstávají dobří. Amazonem rovněž produkovaný seriál Boys (2019-) jde ještě dál, když odhaluje, že se za vzývanými idoly skrývají amorální sadisté. Oslavované snímky jako Logan: Wolverine (2017) nebo Joker (2019) zase komiksové figury vyjímají z původního prostředí a žánrově je přesazují do westernové dystopie nebo psychologického dramatu. Civilní perspektivu aplikuje ve své trilogii (2005-2012) režisér Christopher Nolan, který si příznačně zvolil Batmana, postavu bez nadlidských talentů. Charakteristicky temné jsou po vizuální i obsahové stránce filmy jako Batman vs Superman: Úsvit Spravedlnosti (2016) nebo Liga spravedlnosti (2021), natočené režisérem Zackem Snyderem, který své hrdiny nechává ve jménu spravedlnosti i brutálně vraždit.

Na druhé straně se projevují odpůrci, kteří v dospělých a často násilných zpracováních rozpoznávají úpadek žánru, který byl původně koncipován pro děti a ze své podstaty zůstává fundamentálně pohádkový, když pestrobarevně oděné superhrdiny nechává řešit problémy světa pěstními souboji. Dokonce i scenárista Alan Moore, známý jako autor dekonstruktivních děl jako Strážci nebo Miracleman, v rozhovoru z roku 2020 říká: „Nemám zájem o superhrdiny, byli vynalezeni na konci 30. let pro děti a jsou naprosto v pořádku jako dětská zábava. Ale pokud se je pokusíte vytvořit pro svět dospělých, pak si myslím, že to bude trochu groteskní.“

Seriál Neporazitelný, skládající se z osmi epizod po přibližně pětačtyřiceti minutách, se zjednodušující kategorizaci vzpírá. Spojuje nadsázku a přiměřenou dávku naivity, typickou pro komiksy, spolu se stále silnějšími temnými podtóny a explicitní brutalitou. Vytváří působivé kontrasty, z nichž nejpatrnější se jeví již při seriálovém titulku, vyvedeném v sytých barvách, jenž je po každém díle stále víc potřísněn cákanci krve.

Sloučení úplně odlišných pojetí je předvedeno již v prvním dílu, v němž je tým superhrdinů inspirován Ligou spravedlnosti, zločinné duo se jeví jako groteskně hašteřiví nekňubové a vizuál kolorovaný v zářivých barvách připomíná animované filmy od DC nebo v sobotu ráno vysílané epizody X-Menů (1992-1997) či Spider-Mana (1994-1998) z 90. let. Nastavený fikční svět tak zprvu vyhlíží nepůvodně a nezajímavě, jako další úniková variace na téma síly a odpovědnosti, jen s tím rozdílem, že si svět na přítomnost superhrdinů již zvykl, jak dokumentuje úvodní scéna dvou hlídačů, debatujících o školení ohledně úniku před nepřáteli s nadpřirozenými schopnostmi. Následná radikální změna tónu je působivá, o to víc, že čerpá z předchozího klamání, zda je seriál předvídatelně neproblematickým dobrodružstvím, nebo podvratnou hrou s diváckým očekáváním.

Nejen jako komiksový scenárista, ale i jako fanoušek a znalec komiksů si Kirkman libuje v přiznaných výpůjčkách – v hlavním hrdinovi Markovi se zrcadlí Peter Parker alias Spider-Man, v dalších postavách zase Luke Cage, Scarlet Witch nebo Hellboy. V akční scéně odehrávající se v nebesích zase tvůrci využívají vizuálních postupů Zacka Snydera z Muže z oceli (2013).

Část potěšení tedy vyplývá ze znaleckých pomrknutí, část také z posunů, kterými seriál překračuje klišé s žánrem spojená. Postavy se třeba ptají, jak je možné, že je nikdo na veřejnosti nepozná, nebo volí jiné, méně spektakulární cesty, jak zúročit své ojedinělé schopnosti. A protagonista Mark, jenž si pro své alter ego vymyslel sebevědomé jméno Neporazitelný, ve skutečnosti z většiny soubojů vyvázne se štěstím.

Jednotlivá dobrodružství naopak klasická schémata následují, od mimozemské invaze přes návštěvu cizí planety po souboj s šíleným vědcem, který neváhá pro vědu obětovat lidské životy. Někdy jsou zápletky provázeny infantilním a přitom fungujícím humorem, třeba když se invaze několikrát opakuje nebo si vesmírný strážce splete planetu. Jindy se vetře dramatická scéna, jako při první velké superhrdinské zkoušce, která se promění v traumatickou zkušenost, během níž lidé nevyhnutelně umírají. Jako formativní zážitek, znázorňující odvrácený aspekt superhrdinství, funguje scéna v kontrastu s žánrově typickým objevováním schopností, které se naopak nese v euforickém duchu.

Velkolepostí akčních scén se seriál nemůže měřit s marvelovskými blockbustery, nicméně právě svým prolínáním odlehčených a vážných, často krvavě brutálních pasáží nahlíží na adaptacemi přehlcený žánr svěží optikou. Neporazitelný je zakotven ve vlastním univerzu, nespadá pod dominantní Marvel nebo DC, nýbrž pod menší studio Image Comics, jež Kirkmanovi umožnilo vytvořit nové, historií nezatížené postavy. Právě neomezený manévrovací prostor je další výhodou, která drží diváka v napětí, na rozdíl od zmiňovaného Marvelu, v rámci jehož detailních dlouhodobých plánů jsou tvůrci značně svázanější.

Na poměry komiksových adaptací seriál také vyčnívá pečlivým vykreslením množství charakterů a jejich motivací. Již v sérii Živí mrtví Kirkman projevil schopnost psát nebývale životné postavy, s nimiž čtenář/divák oddaně absolvuje desítky hodin. Totéž se mu daří i v Neporazitelném, který uvěřitelnost postav posiluje rovněž zvučnými dabérskými jmény. Roli Markova otce, Omni-Mana, tak namlouvá charakterní J.K. Simmons, podtrhující svým výkonem jeho nejednoznačný charakter. V menších rolích se objevuje třeba Zazie Beetz, Seth Rogen nebo Mark Hamill.

Neporazitelný je na jedné straně milostným dopisem superhrdinskému žánru, na druhé jeho nápaditou revizí. Další dvě potvrzené řady jsou tak pod tlakem velkých očekávání. Už proto, že komiksy, v současné době k dostání pouze v angličtině, slibují po akční stránce ještě o poznání víc než první série, ať už se to zdá jakkoli nepravděpodobné.

Hodnocení: 85 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE