Recenze: V zajetí démonů 3 se může pochlubit atraktivní zápletkou. Trpí však absencí režiséra předchozích dílů

Rok 1981. Manželé Ed a Lorrein Warrenovi (Patrick Wilson, Vera Farmiga) mají před sebou další děsivý a tajuplný případ. Když malého chlapce Davida posedne démon, Warrenovi pomáhají s vymítáním. To se sice podaří, zákeřná bytost však přejde do Davidova kamaráda, sympatického mladíka Arneho Johnsona. Ten nedlouho poté brutálně zabije svého známého, za což je zatčen a čeká ho soud. Arne tvrdí, že v době vraždy ho ovládal zmíněný démon, na čemž chce jeho advokát postavit celou obhajobu. Warrenovi se mezitím snaží vypátrat a zastavit člověka, který nebezpečného démona vyvolal.

V zajetí démonů 3: Na ďáblův příkaz je v pořadí už osmým příspěvkem do rozšířeného filmové universa, jež započalo v roce 2013 první V zajetí démonů. To, stejně jako jeho pět let staré pokračování, natočil velmi nadaný a vícestranný hollywoodský řemeslník James Wan (Rychle a zběsile 7, Aquaman). Třetí díl své série však už přenechal kolegovi Michaelu Chavesovi, jenž před dvěma roky natočil duchařinu La Llorona: Prokletá žena, která do daného hororového universa rovněž patří. A i když bych si netroufl naplno tvrdit, že svěřit Chavesovi režii další kapitoly hlavní série byla chyba, je takřka nemožné přehlédnout, že na zkušeného a dlouhodobě neselhávajícího Wana, jenž je skutečným odborníkem na tvorbu děsivé atmosféry a funkčních lekaček, jeho následovník zatím zkrátka nemá.

Třetí "případ" manželů Warrenových je příjemným překvapením z hlediska zápletky. Ta opět velmi volně vychází ze skutečných událostí, ale zatímco v předchozích dvou dílech šlo o vcelku standardní a snadno zaměnitelné duchařsko-vymítačské historky, z nichž výživné a strašidelné podívané činil svým umem právě režírující Wan, tentokrát tu máme kromě obligátních hororových peripetií lákavě znějící zabřednutí do vod soudního dramatu.

Arne Johnson byl před čtyřiceti lety skutečně souzen za vraždu a jeho obhajoba byla (poprvé v historii amerického soudnictví) postavena opravdu na tom, že za jeho čin byl zodpovědný ďábel, jenž ho posedl (jak jeho případ reálně dopadl, se dozvíte na konci snímku). Natočit film o něčem takovém je nesporně dobrý nápad a mohl by z toho být kvalitní a zajímavý film. Skloubit vymítačský horor se seriózním soudním dramatem se před šestnácti lety pokusili už tvůrci snímku V moci ďábla a výsledek nebyl vůbec marný. Podobně netradiční a odvážný koncept se dal čekat i od tohoto snímku, Chaves a spol. si však raději vybrali cestu menšího odporu a soudní rovinu tak bohužel zcela upozadili. Místo toho vsadili na nikterak významně inovativní detektivně-hororové vyprávěcí postupy, jež cílovka očekává (a nejspíš i požaduje).

Ale i když tvůrci dali stranou potenciálně nejzajímavější zápletku, má děj celkem co nabídnout. Když pomineme scény s Arnem, kterého během vazby pronásleduje démon, jenž ho k vraždě přiměl (tvůrci se tak jednoznačně staví na stranu iracionálního vysvětlení), většinu filmu zabírá pátrání po tajemné osobě, která za zlem spojeným s démonem stojí. To probíhá zejména tak, že se Lorraine díky svému "daru" noří v myšlenkách na místech, kde došlo k zločinu, či dotykem s mrtvou obětí do minulosti, aby tak odhalila, k čemu ve skutečnosti došlo. Tyto scény mají zdařilou tajemnou a znepokojivou atmosféru, která dokáže diváka udržet v požadovaném napětí.

Povedené jsou i ryze hororové scény vymítání (hlavně ta úvodní s malým Davidem) či s lidmi, popřípadě s mrtvolami, posedlými démonem, jimž musí hrdinové čelit v obvykle velmi nepřívětivých kulisách (pitevna, potemnělá sklepení apod.). Chavesovi lze přičíst k dobru poměrně odvážné rozhodnutí kompletně vynechat klasické lekačky, tj. klíčový stylistický prvek universa. Režisér se pokouší o divácky férovější přístup a místo laciného "bafání" pasáže, které mají být děsivé, většinou pozvolna stupňuje až k potenciálnímu vyvrcholení. Srovnatelně silného efektu jako Wan sice nikdy úplně nedosáhne, při srovnání např. s první Annabelle, v níž nefungovalo snad vůbec nic, ale Chaves odvedl celkově solidní, neurážející žánrovou práci, jež se s přimhouřením obou očí může zařadit k lepším kouskům téhle výdělečné značky.

Hodnocení: 65 %