Dokument Horizont poznání vysvětluje existenci nejzáhadnějších kosmických těles. Cituje i Stephena Hawkinga

Dokument Horizont poznání vysvětluje existenci nejzáhadnějších kosmických těles. Cituje i Stephena Hawkinga 8 obrázků v galerii
Horizont poznání | Foto: Giant Pictures
Nový dokument na Netflixu se chopil komplikovaného tématu. Spolupracuje s řadou známých současných vědců a zkoumá jejich teorie a pracovní postupy. Je to ale pro běžného diváka pochopitelné?

Horizont poznání (Black Holes: The Edge of All We Know) je americký film zachycující jeden z nejdůležitějších astronomických objevů moderní doby. Režie se ujal historik a filozof vědy, Peter Galison, a vytvořil snímek, jenž zachycuje dění v zákulisí astronomického výzkumu tzv. černých děr.

Dokument by se dal rozdělit na dvě stěžejní části. Jedna se zaměřuje primárně na skupinu vědců, jež vytvořila tzv. „Event Horizon Telescope“ (EHT), což byl systém několika teleskopů z různých částí světa, které měly za úkol se v daný čas aktivovat a soustředit se pouze na jeden jediný bod ve vesmíru, konkrétně na středobod vzdálené galaxie známé jako Messier 87 neboli M87. Cílem tohoto projektu bylo co nejdetailněji vyfotografovat střed galaxie, o němž se domnívali, že skrývá černou díru. Černé díry jsou kvůli svým fyzikálním vlastnostem prakticky nezachytitelné, a tak se nejednalo o žádný jednoduchý úkol.

Trailer:

Tvůrce EHT, americký astrofyzik Sheperd Doeleman, nás celým dokumentem provází a snaží se svou myšlenku vysvětlit. Přibližuje nám, proč museli vytvořit síť několika teleskopů a proč by k takovému pozorování nestačil pouze jeden. Doeleman prozradil, že měli na výběr buď vytvořit teleskop ve velikosti Země nebo se uchýlit k tomuto střípkovitému řešení a zapojit několik teleskopů najednou.

Horizont poznání | Foto: Giant Pictures

Druhá část dokumentu představuje skupinu teoretiků, kteří se na projektu podíleli jako matematici a veškerý postup zachycovali a vysvětlovali. Setkáte se zde s velmi výraznými vědeckými osobnostmi, jako je například britský teoretický fyzik a kosmolog Stephen Hawking a s jeho dlouholetý přítel a spolupracovník Andy Strominger.

Dokument ukazuje, jak výzkum probíhá, jaký to má psychický i fyzický dopad na dvě stovky vědců a projektantů z celého světa, jež na pozorování pracovali. A v neposlední řadě to, jak dokáže celý projekt ohrozit zdánlivá malichernost jako je počasí. Podle slov režiséra Petera Galisona začal na dokumentu pracovat už na jaře roku 2016, kdy celý projekt zvaný jako Black Hole Initiative započal. Pět vědců se stejným nadšením pro věc se setkalo, aby společně prodiskutovali existenci černých děr. Dodnes si nemůže být nikdo jistý tím, co se děje s předměty, jež černá díra vtáhne do svého nitra. Existují ještě? Nebo jsou navždy pozřeny a rozdrceny? Je velmi snadné se dostat dovnitř, ale nemožné uniknout ven. Gravitace je tam tak silná, že je zcela neproniknutelná. Otázku existence černých děr za svůj život řešil i Stephen Hawking, který přišel hned s několika teoriemi, ty zachytil ve svých knihách jako jsou Černé díry a budoucnost vesmíru či Vesmír v kostce. Výzkum BHI měl za úkol vysledovat možnost, zda jsou uvnitř galaxií skutečně černé díry a co to znamená pro naši existenci.

Horizont poznání | Foto: Giant Pictures

Bohužel jsem se toho ale zase tolik nedozvěděla. Ačkoliv byl dokument zcela jistě dobře zpracovaný a zachycoval velmi podstatné myšlenky výzkumu, nesl se na vysoké vědecké úrovni, která je pro absolutní laiky jako jsem já téměř nepochopitelná. Vědci zde užívají termíny, které jsou běžné lidské komunitě neznámé a nejsou zde ani vysvětlené. Stejně tak to v dokumentu funguje i s nejrůznějšími vědeckými postupy, které pro ně sice dávají smysl, ale já se jen tupě dívala na obrazovku a pokládala si otázky typu, jak k tomu vlastně přišli? Proč zvolili tento postup? Co je k tomu přivedlo? A jak se dopátrali k takovému výsledku?

Horizont poznání | Foto: Giant Pictures

Nejsem si tudíž vůbec jistá, pro jako cílovou skupinu je tento dokument doopravdy určený. Podle vizuální podoby, jež obsahuje poměrně jednoduché a výstižné kresby a 3D modely, bych řekla, že by měl mít dokument velmi jasnou, stručnou a jednoduše sdělitelnou myšlenku, jež by měla být snadno pochopitelná téměř pro každého, kdo si dokument pustí.

Horizont poznání | Foto: Giant Pictures

Jenže co se obsahu týče, označila bych jej spíše jako ideální studijní materiál pro studenty vědeckých oborů na vysokých školách a hodlám si tvrdit, že i někteří z nich by bez výkladu profesorů tápali. Vizuální a obsahová stránka snímku se ne zrovna vždy slučuje v jeden funkční celek a je to škoda, protože je to dokument, jenž jistě velký potenciál má. Bohužel je ale velmi těžce pochopitelný a po jeho zhlédnutí si odnesete sotva čtvrtinu ze všech sdělených informací a nebudete si ani zcela jistí tím, čeho se vlastně vědci dopátrali a proč je to pro lidskou společnost tak důležitý objev. Snažili se zachytit komplikovaný postup důležitého objevu, vysvětlit postupy a následně divákům sdělit, proč je objevení černé díry uvnitř galaxie tak důležité. Možná by udělali lépe, kdyby místo jednoho dílu rozvedli toto téma minimálně do dvou a všechno lépe vysvětlili. Na tom, že se jedná o těžce pochopitelný dokument, se již shodlo několik recenzentů a kritiků napříč internetem.

Hodnocení: 60 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Ankety
Navštívili jste již někdy Animefest?
Ano.
Ne.
O existenci Animefestu jsem do této doby neměl/a tušení.
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist