55%
Fatman
Patříte-li k těm lidem, kteří každoročně ve spěchu opouštějí obývací pokoj, když Kevin zase zůstane Sám doma, když se Mrazík zase ujišťuje, jestli už je opuštěné Nastěnce teplo, a když Zdeněk Svěrák ohlašuje prvními rýmy nástup nerudného Grinche, jistě vás potěší následující seznam alternativních vánočních filmů. Vánoce možná mají být časem klidu a pohody, ale optikou některých filmových tvůrců nabývají tajemných až vyloženě obludných rozměrů a jejich stopu lze vysledovat i v akčních, psychologických či detektivních příbězích, které by si s veselou nadílkou dárků spojil jen ten největší snílek. Následující jedenáctka vybraných snímků Vánoce neromantizuje a jejich tradiční idylickou fasádu oblepuje tapiserií různorodých žánrových schémat, které jsou všechno, jen ne ryze vánoční. Předem přitom zdůrazňuji dvě věci - článek se nebude věnovat vánočním hororům, o kterých se rozepisujeme jinde, a nebude zmiňována Smrtonosná past - každý přece dávno ví, že to je nejlepší vánoční film všech dob.
Tento relativně tradičnější vánoční snímek se věnuje příběhu Santy Klause - nikoli však toho dobrosrdečného mága se sobím spřežením, nýbrž obyčejného ožraly, jenž spí s prostitutkami a vulgárně nadává dětem, které mu v obchodním centru sedají do klína a sdělují svá vánoční přání. Je to asi ten poslední film, který byste o svátcích chtěli pouštět malým dětem - dospělé však čeká neutuchající porce černého, sarkastického a celkem nekorektního humoru, pod nímž se hladce (a sprostě) odvíjí nějaká ta vánoční moralitka a jemuž dominuje dokonalý Billy Bob Thornton, kterého už nikdy nebudete chtít vidět v jiné roli. Pokud vás 'pohodové' Vánoce štvou a máte po krk dětí, které všude vykřikují svá nesplnitelná přání, tohle je určitě snímek přesně pro vás.
Z tvorby režiséra Tima Burtona by se dalo zmínit hned několik titulů včetně Střihorukého Edwarda nebo geniálních Ukradených Vánoc. Jako nejvíce netradiční odkrývání temnoty a morální špíny za idylickým zasněženým kabátem Vánoc se však jeví Burtonova druhá výprava do Gothamu, kde tentokráte řádí zakrslý zloduch Tučňák, pružná kráska Catwoman a zlotřilý boháč Max Schreck. Celý příběh, opět zručně zabalený do nenapodobitelného gotického hávu, se skutečně odehrává v období vánočních svátků, kdy lidé zběsile pobíhají s dárky a mocný boháč pronáší svou falešnou řeč při veřejném rozsvěcování vánočního stromu. A ačkoli nechybí typický vizuální humor a trochu karikaturně stylizované postavy, za touto působivou rodinnou slupkou se tentokrát odehrávají dosti temné a nečekané okamžiky, které sváteční pohodu rozhodně nepovzbuzují. Vánoční rámec a neotřelý zásah Batmana proti trojici antagonistů ale podtrhují i závěrečná slova Bruce Waynea: "Pokoj mužům dobré vůle...i ženám".
Akční béčko z poloviny devadesátých let obstaral finský režisér Renny Harlin poté, co natočil finanční megapropadák s názvem Ostrov hrdlořezů. Přesto dostal v duchu Vánoc další důvěru, opět obsadil svou tehdejší manželku Geenu Davis a podle scénáře legendárního Shanea Blacka stvořil příběh o bývalé elitní agentce, která se vzpamatovává z osmileté amnézie a rázem ji začíná dohánět krvavá minulost. Zasazen do časů Vánoc, startuje film jako nenápadná rodinná idylka, která se mění v nerovný boj proti zkorumpované vládě a v akční nálož uprostřed zasněžených prostředí a zamrzlých jezer. A vánoční tematiku nezapomíná kromě dialogů a zimy připomínat ani hlavní záporák, jenž přinese zajaté holčičce jako dárek panenku se slovy "nejsem úplná obluda". Herecky filmu dominuje vtipný Samuel L. Jackson jako nedobrovolný hrdina, jinak je to právě specifické zimní zasazení, které ho ozvláštňuje a činí z něj další příklad alternativní sváteční podívané.
Poslední film velikána Stanleyho Kubricka se opět pyšní tím, že ho lze při každém dalším zhlédnutí číst jinou interpretační optikou. A proč na něj tedy v tomto ročním období nenahlížet jako na film vánoční? Spalující touha se ostatně v období Vánoc odehrává, její mizanscéna je v celém průběhu poseta blyštivými ozdobami a vše začíná na vánočním večírku, kde se manžel (Tom Cruise) i manželka (Nicole Kidman) střetávají s fyzickým a psychickým sváděním a sexuálními motivy. Pro příběh je význačnější postava Toma Cruise, špičkového a narcistického gynekologa, která se celý film potýká s jednoduchým problémem - ne a ne si 'vrznout'. A lze v ní dokonce shledat podobnost s Ebenezerem Scroogem, zapšklým a chamtivým hrdinou Dickensovy Vánoční koledy - Cruise v průběhu trpí v přítomnosti a poučuje se skrze tajemné odkrývání minulosti, počínající už manželčinou vzpomínkou na muže, s nímž mu toužila zahnout. A učí se tím nesobeckosti, za což je mu v závěrečné scéně na vánočních nákupech slíben očekávaný dárek - kdo viděl, tak jistě chápe.
I vánoční komedie o jedné rodince může být vysoce netradičním zážitkem. Ve filmu předčasně zesnulého Teda Demmeho vystupují Kevin Spacey a Judy Davis jako manželé, kteří tráví 99% společného času tím, že se hádají a urážejí. A právě když se den před Vánoci vracejí z manželské poradny, nastoupí k nim do auta uprchlý a hledaný zloděj Gus (Denis Leary), který je v jejich domě drží jako rukojmí - čehož po bližším seznámení s rozhádanou rodinkou začne okamžitě litovat. Dobrý nápad na výživnou konverzační komedii podporuje kromě skvělých herců hlavně nepřetržitý vývoj původně uzavřené situace - do domu za nesnášenlivou dvojicí postupně míří jejich rozmazlený syn i zbytek blízké rodiny v čele s bohatou maminkou, která je trnem v oku úplně všem. V součtu tak jde o ideální film do rodinné sváteční nepohody, který vtipnou cestou odhaluje, že jakákoli přetvářka musí prasknout a že svátky mohou být pěkně pokrytecké, dokud se do nich nevloží svérázný host s pistolí.
Opravdu? Depresivní dystopická vize blízké budoucnosti, v níž se společnost i kultura rozpadají vinou dlouhodobé nulové porodnosti, má mít něco společného s Vánocemi? Inu, při aplikaci trochu hlubšího metaforického přístupu to ani není natolik matoucí. Nejenže už samotný název odkazuje na přímou pasáž z Bible a připomíná smrtelnost člověka, jenž musí na svět přivést potomka, aby lidstvo přežilo, ale příběh Potomků lidí se vlastně zaměřuje na zázrak v podobě dítěte. Stejně jako Vánoce mají být časem obnovení naděje, také film ve svém průběhu prosebně vzhlíží k zázraku, který ukončí vymírání lidstva. Potomci lidí tak z tohoto úhlu pohledu vypráví ten vůbec nejzákladnější vánoční příběh o zrození Ježíška, jehož Marie s Josefem (ve filmu Kee a Theo) převádí skrze nebezpečné území bitevní zóny a v závěrečné scéně s ním odplouvají do nové země - je to příběh o transformaci světa, jak jej známe, a snad i o sestoupení Boha na Zemi v podobě člověka / dítěte. Ale je to hlavně skvěle natočený a vtahující snímek, který lze doporučit i v případě, pokud s ním takový náboženský výklad odmítáte spojovat. Interpretace jsou otevřeny.
A převyprávění originálního vánočního příběhu do jisté míry nabízí také oceňovaná gangsterka Davida Cronenberga. Nejenže se odehrává o Vánocích v Londýně, kde sídlí obávaný ruský syndikát, ale dvě hlavní postavy v podání Vigga Mortensena a Naomi Watts lze opět připodobnit k Marii a Josefovi, kteří se starají o osiřelé novorozeně navzdory tomu, že riskují svůj vlastní život. V celém průběhu se také zdůrazňuje předávání dárků, které v okruhu loajálně se tvářící mafie znamená spíše závazek a povinnost dát něco na oplátku. O Vánocích by ze sebe měl člověk setřást veškeré hříchy a naučit se nesobeckosti a upřímné lásce, což Východní přísliby s černým humorem přežvýkávají a vyplivují jako drsný příběh, v němž jsou šance na vykoupení a splnění závazků eliminovány na krvavé násilí a zabíjení. A to vše kvůli malému nevinnému dítěti.
Podivínského vizionáře Terryho Gilliama má asi většina diváků nejraději kvůli sci-fi 12 opic, v níž zářili Bruce Willis a Brad Pitt. Ale jinou a pořádně osobitou vizi dystopické budoucnosti natočil už o deset let dříve a hravě v ní spojil sarkastickou verzi Orwellova románu 1984 s tím snad největším popliváním vánočního ducha v historii filmu. Ale nepředbíhejme - Brazil se sice také odehrává o Vánocích, ale jejich tematika přeci jen stojí celou dobu v pozadí. Vyčnívá především ohromující smršť vizuálních a inscenačních nápadů, depresivní chladné kulisy a Gilliamova schopnost zesměšnit svrchovanou diktaturu či strojové úřednické postupy, aniž by sklouzl k parodii bez argumentu. A do toho jsou průběžně rozprašovány i samotné Vánoce coby období konzumní kapitalistické mašinérie, za níž se snaží schovávat všechny ty lidské loutky, které jen odevzdaně vykonávají nudné práce a pozbývají jakýchkoli nadějí na světlejší zítřky. Vrcholem jsou v tomto ohledu dvě scény ze začátku filmu - při první zásahová jednotka doslova zdemoluje byt, v němž si rodinka právě v poklidu četla Vánoční koledu, při té druhé dojde k výbuchu bomby v restauraci, ale netečná matka hlavního hrdiny začíná v klidu mluvit o tom, co ještě pořídí pod stromeček.
I jeden z nejdepresivnějších a emocionálně nejsilnějších snímků poslední dekády opírá své hlavní myšlenky o ducha Vánoc. Příběh o všemi oblíbeném učiteli v mateřské školce Lucasovi (Mads Mikkelsen), který se kvůli malé lži stává společenským vyvrhelem s pověstí pedofila, sice končí v období jarního začátku lovecké sezóny, ale své vyvrcholení si schovává právě na Štědrý den. Tehdy se všemi zavržený Lucas, štvaný takřka k ukřižování po vzoru lživých čarodějnických procesů a také samotného Ježíše, snaží modlit během kostelní mše a jeho vina či nevina je právě tehdy zhodnocena ze strany jeho dlouholetého přítele a otce 'zneužitého' děvčátka. Jsou to nakonec Vánoce, které hrají důležitou roli v dalším odvíjení příběhu, byť to není na první pohled možná patrné. A pokud jste tenhle skvělý film stále neviděli, rozhodně ho nechci dále spoilerovat a kazit jeho enormně silný pocitový dopad.
Sluší se zmínit také čerstvou novinku, pro niž jsou Vánoce sice hlavním tématem, ale přistupuje k nim opravdu svérázně a novátorsky. Santa Klaus (Mel Gibson) totiž stojí na určitém pomezí mezi onou fantastickou a věčně žijící figurou, která objíždí zeměkouli se sobím spřežením, a docela obyčejným stárnoucím chlápkem, jehož firma plná elfů čelí kvůli zlobivým dětem finančním problémům. A musí se tak zavázat ke spolupráci s armádou USA, která na Santově odlehlé tajné farmě vyrábí zbraně. A aby toho nebylo málo, jeden bohatý rozmazlený fracek právě dostal pod stromeček zaslouženou nadílku uhlí a najímá si nájemného zabijáka (Walton Goggins), aby se Santou navždy skoncoval... Nemusím zřejmě konstatovat, jak prapodivně výsledek působí. Fatman není moc dobrý film (trochu více si o něm můžete přečíst zde), ale pokud hledáte opravdu netradiční vánoční zážitky, jeho originální koncept vaše požadavky rozhodně naplní. A minimálně Gibson a Goggins ve svých rolích stojí za to.
Pokud jste tenhle hvězdně obsazený retro neo-noir dosud neviděli, doporučuji to okamžitě napravit - a proč ne právě o svátcích, když i detektivní příběh z 50. let je Vánocemi nápadně prolezlý. Všechny tři hlavní postavy, detektivové s rozdílnými zásadami Exley (Guy Pearce), White (Russell Crowe) a Vincennes (Kevin Spacey), jistým způsobem šíří vánoční charakter - byť jenom tím, že oblézají vánoční večírky a zatýkají nezletilé za kouření trávy, popřípadě zabraňují manželovi v domácím násilím se slovy 'Jsem Duch minulých Vánoc. Proč si pro změnu nezatančíš s chlapem?'. Kdo by také zapomněl na klíčovou scénu, kdy policisté přerušují svou vánoční party a jdou si vyřizovat účty s právě zatčenými Mexičany, kteří mají mít na svědomí životy jejich kolegů (načež následuje záběr na novinový titulek 'Bloody Christmas')? Právě tato scéna je v podstatě katalyzátorem následného rozplétání policejní korupce, a její zasazení do vánočních svátků je více než symbolické, popřípadě satirické.
Taková je vybraná jedenáctka netradičních vánočních filmů, které ve většině případů ani nedávají takové zaškatulkování viditelně na odiv. Podobných titulů by se pochopitelně našlo mnohem a mnohem více, tudíž někdy může dojít na pokračování. Zatím máte otevřenou diskuzi a můžete nacházet další tipy na různé vánoční filmy v souvisejících článcích přiložených níže. Přeji Veselé Vánoce!
