Přehlížené pecky: Tarantula - Když obří osminohé monstrum skutečně nahánělo hrůzu.

Přehlížené pecky: Tarantula - Když obří osminohé monstrum skutečně nahánělo hrůzu. 9 obrázků v galerii
Tarantula | Foto: Universal Pictures
Přesně před 65 lety mohlo publikum poprvé spatřit zdaleka nejreálněji ztvárněné pavoučí monstrum, které musí arachnofobikům dodnes způsobovat noční můry.

O čem to je? Tarantula pochází z dílny výborného režiséra Jacka Arnolda, který roku 1954 slavil značný úspěch s kultovním sci-fi hororem Netvor z černé laguny (na nějž hojně odkazuje například Guillermo del Toro ve své oscarové Tváři vody). O rok později se pak pustil do celkem typické béčkové látky 50. let a nechal obyvatele malého městečka v poušti čelit obrovskému zmutovanému zvířeti - tentokráte jím je obří tarantule. Její strašlivé rozměry jsou samozřejmě výsledkem vědeckých pokusů a zdá se nemožné tohle stometrové osminohé monstrum zastavit. A i po všech těch letech lze směle uvést několik důvodů, proč tenhle lehce zapadlý monstrfilm zhlédnout.

Trailer:

5 důvodů, proč Tarantuli vidět:

1. Technické provedení

Co z filmu nejvíce vyčnívá, je pochopitelně samotný pavouk a jeho rozpínající se hrozba. A pokud jste schopni tolerovat až přehnané megalomanství v jeho uchopení, neměli byste mít problém efektům a chytré inscenaci uvěřit. Před kamerou si to totiž štrádovala skutečná tarantule, pro níž tvůrci sestavili miniaturní kulisy a exteriéry, tudíž samotné monstrum působí na svou dobu velmi reálně a rozhodně nevyvolává záchvaty smíchu, jak to činila řada soudobých konkurentů.

2. Scénář

Nepatří jistě ke geniálním a divák zkrátka musí přejít tu logickou díru, podle níž se stometrová potvora tak dlouho prochází nespatřena přes širé pláně, ale jinak rozhodně nedělá z diváků blbce, servíruje zábavné dialogy a trpělivě buduje napětí. Jack Arnold si vždy uměl pohlídat gradaci a rytmus vyprávění a Tarantule rozhodně není výjimkou.

3. Role lidského faktoru

Tarantula | Foto: Universal Pictures

Pro monstrfilmy padesátých let bylo často typické, že úloha nepřítele sice připadla nebezpečným mutantům, ale jako skuteční viníci vystupovali lidé, kteří světu škodili například jadernými závody. Zde je situace interpretačně trochu objemnější - titulní vědec má dobré úmysly a snaží se zvětšovat své subjekty, aby šlo nakrmit stále se zvětšující populaci. Hra na Boha je však od přírody špatná a záležitost se vymyká z rukou. Svým specifickým apelem na nezadržitelně rostoucí populaci však patří tohle poctivé béčko k nadčasovým filmům, byť je sám vědec v odhadech budoucího zalidnění ještě hodně mírný.

4. Debut ikonického herce

Možná jen ti, kdo už snímek viděli, vědí, že vůbec první roli si zde připisuje legendární Clint Eastwood - je to spíše zajímavost, která nijak nesouvisí s kvalitou filmu, ale určitě potěší vidět známou tvář z mnoha filmových klasik v jejích úplných počátcích. Dá se ostatně říci, že právě u Arnolda se Eastwood v prvopočátcích oťukával, neboť se objevil také v jeho následujícím počinu Pomsta netvora.

Tarantula | Foto: Universal Pictures

5. Scén(a)y s pavoukem

Závorka ve slově scéna je záměrná - jak bylo naznačeno v prvním odstavci, technické provedení filmu je velmi kvalitní (mimo jiné i masky, které jsou dost děsivé) a scény s tarantulí budou obzvlášť pro arachnofobiky značně intenzivní. Jedna scéna ale přeci jen vyčnívá, a to když obří pavouk cílevědomě zaútočí na osamělý dům. Díky dobrým efektům a navázání pohledu na nešťastné osoby uvnitř vzniká napínavá sekvence, kterou by v reálu nikdo zažít nechtěl a která vysoce převyšuje všechny scény s obřími pavouky z libovolného novějšího snímku (čestnou výjimkou je Arachnofobie, kde jsou ale pavoučci relativně drobní).

Hodnocení: 80%

Ankety
Co říkáte na blížící se konec seriálu Ordinace v růžové zahradě?
To to trvalo!
Štve mě to, Ordinace neměla nikdy skončit!
Ono to pořád ještě běží?!
Ani nevím, že takový seriál existuje
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist