Recenze: Mafia: Definitivní edice - remake české herní klasiky nedělá "rodině" ostudu

Recenze: Mafia: Definitivní edice - remake české herní klasiky nedělá "rodině" ostudu 13 obrázků v galerii
Mafia: Definitivní edice | Foto: Hangar 13
Mafia má a navždy bude mít v srdcích českých hráčů unikátní místo. O plnohodnotném remaku jsme snili léta, když ho však herní studio Hangar 13 oznámilo, v nadšení jsme byli... opatrní. Přeci jen vzpomínky na problematickou trojku byly stále velmi živé.

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Jedno si ujasněme na začátku - Mafia III NENÍ vůbec špatná hra. V době vydání to slušně schytala v recenzích a je pravdou, že většina kritiky nebyla mimo mísu. Rozbitý technický stav, repetitivní hratelnost, nedostatečná rozmanitost misí, zkrátka nebylo toho málo (absence českého dabingu v lokálních ohlasech také dvakrát nepomohla). Technicky se nicméně časem stav hry zlepšil a postupně vydaná DLC zase prospěla příběhu i otevřenému světu (možnost vylepšování Sammyho baru rozhodně měla být už v základu). A za co se budu vždy bít - trojce nelze upřít skvělý storytelling, silné postavy (Donovan!), atmosféru, famózní soundtrack a řadu dobrých nápadů (využívání společníků s možností volby, koho upřednostnit). Kdyby se trošku ubralo na grindu a nějak se vyřešilo to absurdní zabíjení bossů, kdy hráč musí znovu vyčistit tu samou lokalitu, mohla by být trojka opravdu skvělá.

Mafia: Definitivní edice | Foto: Hangar 13

Ale dost bylo obhajoby. Je bez debat, že třetí díl je problematický a fanoušci milované jedničky proto byli právem po oznámení remaku ostražití. Ostatně, tvořila se de facto nová hra a přepisoval se i scénář, kvůli kterému vznikal nový dabing. Všechny obavy, které jsme měli, se naštěstí nenaplnily. V Hangaru se poučili a i když využili jako základ třetí Mafii, definitivní edice prvního dílu je samostatně stojící produkt, poučený z chyb svých otců.

Příběh asi netřeba obšírněji představovat, přesto pro pořádek - hlavním hrdinou Mafie je Tommy Angelo, obyčejný taxikář v městě Lost Heaven, jemuž jednou přistanou na zadním sedadle dva gangsteři Dona Salieriho a to obrátí Tommymu život vzhůru nohama. Než se naděje, je z něj člen rodiny a může se začít věnovat misím, které k životu pořádného gangstera patří...

Trailer:

...a mně bylo najednou zase osmnáct, seděl jsem u televize jako přikovaný a probíjel se příběhem společně s Tommym, leč zbaběle "jen" na střední obtížnost (první průchod jsem si chtěl užít spíše pocitově, než jako vyloženou výzvu). Celých dvanáct hodin v kuse. Něco takového se mi po třicítce tuším u žádné hry nestalo. Svůj díl jistě sehrála nostalgie. Definitivní edice totiž opravdu dává ve všech aspektech vzpomenout na originál z roku 2002. V první třetině jsem byl až dojatý, s jakým citem v Hangaru k remaku přistoupili. Příběh zůstal bez větších změn a jen došel přirozeného rozšíření, aby nepůsobilo vyprávění tak zkratkovitě a mělo jemnější přechody. S tím se dostalo většího podhoubí vedlejším postavám, což nikdy neuškodí. V rámci modernizace bude zřejmě nejeden drsnější pařan prskat nad permanentní přítomností ukazatelů, ale Mafia vždy platila hlavně za cinematický zážitek a v takovém případně osobně nechci bloudit ulicemi a hledat správnou cestu. Chci si užít příběh, o který tu jde. A ten je v definitivní edici opravdu skvělý.

Vše dobré zůstalo, nové postavy se povedlo vymodelovat na jedničku s hvězdičkou a i za český dabing nelze jinak než autory pochválit. Metál by si zasloužili už za to, že se vůbec snažili sehnat většinu herců z původního obsazení. Ale podstatné je, že jim napsali i dobré dialogy (některé kostrbaté z preview verze byly díky bohu předabovány) a nechybí nové hlášky. Znovu obsazení Marka Vašuta do role Tommyho na jedné straně vyvolalo nadšení, na té druhé oprávnění pošťouchnutí, že "šedesátník mluvící třicátníka prostě už úplně nefunguje". Ale upřímně, trklo mě to víceméně jen na začátku hry, později už jsem kontrast ani nevnímal (když si navíc pustíme cutscény z původní hry, Vašut zas o tolik rozdílněji nezní). Petr Rychlý si Paulieho vychutnal snad s ještě větší grácií než kdysi a takový Marcel Vašinka, který v roli Salieriho vystřídal již zesnulého Antonína Molčíka, je přímo dokonalou volbou. Zkrátka a dobře není důvod se nového dabingu bát. Je výborný.

Mafia: Definitivní edice | Foto: Hangar 13

Jsem až překvapený, jak moc se Definitivní edice originálu drží. Čekal jsem, že v Hangaru půjdou více do změn, ale je jich minimum. Jistě, herní mechaniky jsou jiné. Střelba a krytí vychází z třetího dílu, pěstní souboje zase z dvojky. Obojí není špička ve svém žánru, ale funguje. To samé platí pro řízení aut. Nechvalně proslulý závod samozřejmě nechybí. Na klasickou obtížnost jde to o tradiční peklo (vyzkoušel jsem si při druhém průchodu), na střední se mi povedlo úsek zdolat na jediný pokus, takže nevím, jestli je o tolik lehčí, nebo jsem měl štěstí. Hlavně platí, že trať je věrná té původní a pokud ji - stejně jako já - ještě máte v prstech (a že jsem se jí kdysi najezdil), zrádné úseky vás nezaskočí, protože jsou pořád na stejných místech.

Nic samozřejmě není dokonalé (i když bychom si to přáli). První "ale" se ukáže hned v úvodní misi, kdy gangsterům ujíždí Tommy sérii uliček, v nichž se nachází stavební překážky, které (prostřednictvím animovaných sekvencí) vždy jedno z pronásledovaných aut odrovnají. Jde o naprosto nadbytečnou novinku, která navíc v téhle podobě figuruje jen v oné úvodní misi. Zamrzí také absence klasické muziky během projíždění městem. Tentokrát jsou k dispozici dvě radiové stanice a obě nabízejí výbornou hudbu, jež atmosféru města rozhodně podporuje. Jen by zkrátka nebylo od věci, kdyby si člověk občas mohl zapnout i tu naši klasiku. K rádiu se váže ještě jedno negativum a to, že výstupy komentátorů nejsou dabovány do češtiny. Vzhledem k tomu, že často glosují, co jste právě jako hráč způsobili, je to jednoznačná škoda.

Mafia: Definitivní edice | Foto: Hangar 13

Osobně jsem neměl během hry větší problém s bugy ani propady fps, takže z technického hlediska můžu jen chválit (za celou dobu hraní jsem zažil jedno auto, co podivně poskočilo). V rámci hratelnosti a obsahu jednotlivých misí došlo k několika změnám, jejichž charakter budou fanoušci původní hry přijímat různě. Osobně jsem ocenil smysluplnější zapojení bezdomovců (Volební kampaň), elegantnější misi s doutníky a více Sáry. Po většinu času mě gameplay opravdu bavil a pokud jsem se někde kousl do rtu, bylo to u pár pasáží, kdy nepřátelé nabíhající vlnách přeci jen trošičku překračovali přirozenou míru (ale nebylo to nic, co by mě otrávilo od dalšího hraní).

A když už jsme u nepřátel. Není to žádná skupinka sofistikovaných protivníků, ale podceňování se také nevyplácí. Sice se převážně jen krčí za překážkou a občas výstřel doprovodí molotovem, ale pořád platí, že první Mafia není hra, kde by se vyplatilo proti protivníkům bezhlavě vyběhnout. Musíte počkat, vykukovat a umět ve správný moment vypálit. A to se cení.

Zmínit je třeba i bohatý vozový park, který je nově doplněn o motorky. Je třeba ocenit, že tvůrci jízdu na dvou kolech využili i během mise, kdyby ale bývaly motorky ve hře nebyly, nic by se nestalo. Jejich řízení není ideální. Zatímco u aut je cítit "váha" vozidel a ovládání působí přirozeně, motorky mají již ryze arkádový nádech a ve hře jsem je při misích nevyhledával.

Mafia: Definitivní edice | Foto: Hangar 13

Vypadla Extrémní jízda, nechybí ale volná jízda, kde se po dohrání příběhu můžete toulat městem, hledat další sběratelské předměty, oblečky, auta a plnit nějaké ty vedlejší mise. Na ty však paradoxně najdete jen vodítka, tady žádný pomocník na mapě nesvítí (což je vlastně dost zvláštní rozhodnutí). Město je znovu hlavně kulisou k příběhu, což bude kritizováno, ale je to opravdu špatně? Mafia se neprezentuje jako openworld, ale jako příběhová hra, nabízející o něco honosnější prostředí. Těch pár bonusových kol a předmětů navíc je určeno čistě hráčům, co mají potřebu vymetat každý kout. Pravda, větší smysl by dávalo (např.) pojmout volnou jízdu ve stylu Burnout Paradise, čímž by tvůrci ospravedlnili to, že po dohrání nejsou přístupné prakticky žádné budovy. Ale na tohle se zkrátka v Mafii nikdy nehrálo.

Samozřejmě, někdo mi může argumentovat cenou, že od hry s otevřeným světem očekává ne deset, ale desítky hodin zábavy. Pokud ale za cca 1100 korun dostanu skvělý filmový zážitek, který si s chutí ještě několikrát zopakuji (a to rozhodně platilo pro původní hru a remake je na tom stejně), přijde mi nastavená cenovka vzhledem k odvedené práci nejen adekvátní, ale i hodně rozumná. A když vezmu v potaz kolekci Mafia Trilogy, kde člověk za 1699 korun dostane všechny tři díly, to je skutečně nabídka, která se neodmítá (až závidím těm, kteří se k prvním dvěma dílům Mafie dostanou poprvé až díky téhle kolekci). Pro fanoušky původní hry má Definitivní edice o něco větší cenu, protože je do velké míry přizpůsobena jim. Ale i nováčci by neměli odcházet zklamáni. Jen musí chápat, že jde ryze o příběhovou hru.

A propos, v mém osobním žebříčku je Mafia: Definitivní edice druhý nejlepší remake, jaký jsem kdy hrál (pozici jedničky drží Resident Evil 2).

Hodnocení: 85%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Ankety
Ocenili byste čtvrtý díl Návratu do budoucnosti?
Ano
Ne
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist