Dolarová trilogie: Od předělávky samurajské klasiky po vrchol westernového žánru

Dolarová trilogie: Od předělávky samurajské klasiky po vrchol westernového žánru
Hodný, zlý a ošklivý (1966) | Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Pro hrst dolarů (1964)
Pro hrst dolarů
Přelomový film, který nastartoval filmovou kariéru Clinta Eastwooda, italského režiséra Sergia Leoneho a dodnes oblíbeného subžánru zvaného spaghetti western. A přitom se vlastně jedná o nepřiznaný remake japonské samurajské klasiky Akiry Kurosawy Tělesná stráž, pojednávající o osamělém muži, který se postaví mezi dva znepřátelené gangy, které terorizují malé město. Eastwood zde ztvárnil nový typ westernového hlavního (anti)hrdiny, jenž se svým cynismem, zamlklostí a egoistickými zájmy výrazně lišil od typických zromantizovaných hollywoodských slušňáckých kovbojů. Původně si však Leone do ústřední role vysnil Henryho Fondu, jenž však byl mimo možnosti rozpočtu, stejně jako třeba James Coburn (původně oslovený Charles Bronson roli odmítl kvůli nespokojenosti se scénářem). Na úspěchu filmu a jeho nesmrtelnosti se rovněž podílela hudba Ennia Morriconeho. Byla to jeho první spolupráce s Leonem, s nímž se ale přitom znal už od základní školy.

Pro pár dolarů navíc (1965)
Pro pár dolarů navíc
Pro hrst dolarů zaznamenalo obrovský úspěch, takže volné pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat. Eastwood ztvárnil prakticky totožnou postavu (byť jinak pojmenovanou), zásadní změnou oproti předchozímu filmu však bylo přidání druhé hlavní postavy, pomstychtivého lovce lidí, jehož si zahrál Lee Van Cleef, další velká herecká westernová ikona (viz např. Velká přestřelka). Nesourodé duo profesionálních pistolníků se společnými silami snaží dopadnout bandu zločinců vedenou nebezpečným psychopatem v podání charismatického Itala Giana Maria Volontého, jenž se jako hlavní padouch objevil i v prvním filmu trilogie. Výsledkem se stal sequel, který svého předchůdce kvalitativně s přehledem dorovnal. A v něčem možná i předčil...

Hodný, zlý a ošklivý (1966)
Jaké jsou nejlepší filmové třetí díly všech dob? Indiana Jones a Poslední křížová výprava, Pán Prstenů: Návrat krále, Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů... Bez diskuzí však mezi ně patří legendární Hodný, zlý a ošklivý, jenž bývá často označován nejen za vrchol této trilogie, ale někdy dokonce i za vůbec nejlepší western všech dob - největší konkurencí je mu v této kategorii Tenkrát na Západě, které Leone natočil o dva roky později. Eastwood do třetice hraje cynického pistolníka s pončem a doutníkem v koutku úst a opět dostal plnokrevného kolegu - tentokrát vychytralého mexického banditu Tuca v podání nepřekonatelného Eliho Wallacha. Do třetí významné role byl obsazen Lee Van Cleef, jenž však tentokrát ztvárnil ryze záporný charakter - chamtivého a nelítostného pistolníka Sentenzu. Titulní trojici spojuje touha nalézt ukrytý poklad, přičemž každý z nich ho chce pouze pro sebe. Překážek je při cestě za ním čeká spousta, včetně právě probíhající občanské války. Naivisticky (až pohádkově) znějící název snímku je podobně ironický jako film samotný. Žádného z hlavních tří "hrdinů" nelze označit za "hodného", ale přinejlepším za nejméně prohnilého či zákeřného. Finální dvojice scén pak zásluhou fenomenální souhry kamery, střihu a Morriconeho hudby patří mezi nejopojnější filmové scény, jaké kdy vznikly.