Pán prstenů: Návrat krále – Závěrečný díl světoznámé fantasy trilogie z pohledu fanynky

Pán prstenů: Návrat krále – Závěrečný díl světoznámé fantasy trilogie z pohledu fanynky 36 obrázků v galerii
Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema
Trilogie Pána prstenů se stala oblíbenou již před jejím filmovým zpracováním. Opravdový „boom“ ale zažila po uvedení prvního dílu Pán prstenů: Společenstvo prstenu do kin. Jaký názor na to má fanynka, která na trilogii vyrůstala?

Poprvé jsme se na filmových plátnech s Pánem prstenů mohli setkat v roce 2001 (v prosinci 2001 byla premiéra v USA, v českých kinech až v lednu v roce 2002), kdy svět okouzlil úvodní díl celé trilogie. Dříve než se ale pustím do recenzování, dovolím si zde připomenout důležité informace, které by rozhodně neměly uniknout žádnému správnému fanouškovi.

Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema

Pán prstenů ( v anglickém originále The Lord of the Rings) je původně trilogie románů žánru hrdinská fantasy. Jejím autorem je anglický spisovatel John Ronald Reuel Tolkien (1892 – 1973), který je známý právě pro svůj zcela originální a fantastický svět fiktivní Středozemě, se kterou se kromě v Pánovi prstenů nebo Hobitovi můžeme setkat také ve velkém množství jeho dalších textů, zahrnujících historii tohoto mýtického světa, ve kterém se romány odehrávají. Část z nich je zahrnuta v Silmarillionu, fiktivní kronice, kterou vydal jeho syn Christopher. Tolkien je díky svým neuvěřitelným imaginativním schopnostem považován za otce žánru moderní hrdinské fantasy a autora moderního eposu.

Trilogie Pána prstenů byla napsána mezi lety 1937 – 1949 a patří mezi nejznámější a nejprodávanější fantasy romány vůbec – prodalo se jich přes 150 miliónů výtisků. Veškeré myšlenky v tomto díle Tolkien zamýšlel jako mytologické příběhy pro Anglii, která v tomto ohledu značně zaostávala za jejími severogermánskými bratry. Tolkien sice nesouhlasil s tímto tvrzením, které vám podám, ale atmosféra Druhé světové války a jejích hrůz je v trilogii příběhů velmi zřejmá.

Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema

Hlavní myšlenkou příběhu je boj dobra se zlem. Úkolem dobra je zničit Jeden prsten, který společně s jeho pánem Sauronem představuje obrovskou ničivou sílu ohrožující celou Středozem. Po celou dobu příběhů jsme svědky sjednocování mnoha národů a ras žijících po celé Středozemi, které si zoufale přejí zvítěžit nad Temným pánem Sauronem. Dále pak sledujeme hlavně kolektivní hrdinství, putování a individuální hrdinské činy jednotlivých členů Společenstva Prstenu.

Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema

Kompletní dílo bylo několikrát zfilmováno, nejznámější je ale jeho zachycení od režiséra Petera Jacksona, který jednotlivé příběhy pojal jako filmovou trilogii. První díl je Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001), následuje Pán prstenů: Dvě věže (2002) a všechno završuje Pán prstenů: Návrat krále (2003). Právě o tomto posledním článku díla se budu zmiňovat na následujících řádcích.

Příběh Návratu krále začíná 500 let před začátkem děje Pána prstenů, o kterém trologie pojednává. Ocitáme se v zemi mezi Mlžnými horami a Temným hvozdem. Je to retrospektivní pohled uvádějící nás do časů, kdy Sméagol (Andy Serkis) nalézá prsten poté, co se během rybaření ocitne na dně řeky a uvidí v bahně něco lesklého. Tato scéna mi nepřišla žádným způsobem podivná a ani jsem se nad ní nepozastavila, dokud jsem si nepřečetla knihy. Důvod toho, proč jsem se nad tím poté zasekla, bylo, že nám takto filmaři podali jejich osobní názor a pohled na to, kým Sméagol ve skutečnosti je a jak vypadal.

Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema

V literární předloze je obsaženo ono kouzlo záhadnosti a naprosté anonymity tohoto tvora. Po celou dobu čtení všech románů zde nemáme ani zmínku o tom, kdo Sméagol ve skutečnosti je. Jediné, co o něm víme, je to, že se z něj díky dlouhému vlastnictví Prstenu stal odporný tvor, později přezdívající se jako Glum (zatímco filmaři nám z něj udělali normálního hobita). Těžko říct, zda s tímto krokem souhlasím, nebo ne. Možná nám tím chtěl Jackson ukázat budoucnost Froda (Elijah Wood), jestliže by si byl prsten nechal. Další možnost je, že tímto ještě vyzdvihl hrozivé schopnosti Prstenu a poukázal na jeho destrukční síly, které hrozí veškerým jeho majitelům. Nedá se tedy říct, že bych to brala za nějaké mínus nebo problém. V jistém směru mi to logiku dává a kdo ví, třeba to příběhu ve výsledku dodává ještě temnější atmosféru.

Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema

Hlavní myšlenkou tohoto závěrečného dílu je bitva o přežití Středozemě. Putování jednotlivých členů Společenstva Prstenu tak pomalu vrcholí, ale to, co doposud zažili, rozhodně nebylo to nejhorší, co je kdy potkalo. Čaroděj Gandalf (Ian McKellen), elf Legolas (Orlando Bloom) a trpaslík Gimli (John Rhys-Davies) spěchají s Aragornem (Viggo Mortensen) na pomoc zemi Gondoru, která čelí zlotřilým útokům Sauronových vojsk v podobě nejhrůznějších skřetů, trolů a dalších monster. Mezitím se dva hobiti Frodo a Sam (Sean Astin) s doprovodem Gluma chystají vstoupit do hlubin země Mordoru, aby v ohni Hory, ve kterém byl Prsten vyroben, mohl magický talisman zase zaniknout. Vědí totiž, že jedině takto zničí sílu mocného pána temnost, Saurona.

Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema

Celá trilogie je pro mě srdcovou záležitostí, o tom se nehodlám přít. Kdybych ale měla vyzdvihnout zda jsou lepší knihy nebo filmy, budu nejspíše čtenářstvem ukamenována, zvolím totiž filmy. Ačkoliv jsou knihy výjimečné svou originalitou, výskytem Tolkienových smyšlených jazyků a nejrůznějších bytostí, některá putování jsou značně uspávající. Ve filmech se tyto dlouhé cesty o ničem ztratí v nádherných krajinách Nového Zélandu, při doprovodu epické hudby od skladatele Howarda Shorea a ve schopnostech a možnostech filmu jednotlivé části jednoduše zkrátit. Co dalšího musím na filmech vyzdvihnout je to, že jinak se od svých románových předloh, až na pár detailů jako je třeba Frodův věk, prakticky nijak neliší – u Hobita je to pak horší, ale to sem nepatří.

Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema

Návrat krále (2003) přes svou epickou závěrečnou bitvu ale přesto poněkud postrádá to kouzlo napětí a zajímavosti, jaké měly předchozí díly. Oproti Společenstvu Prstenu (2001) a Dvě věže (2002) mi přijde, že se tady toho děje až překvapivě málo a je vidět, že se filmaři snažili děj uměle co nejvíce natáhnout, aby splňoval očekávaných 201 minut (v prodloužené verzi dokonce 263 minut).

I přesto, že se toho zde zase tolik neděje a celý díl lze shrnout slovy „bitva o Středozem“, jsou zde momenty, které se staly mými oblíbenými a zapsaly se do paměti diváků na celém světě. Například epický nástup Aragorna a jeho mrtvého vojska nebo legendární souboj Gimliho a Legolase o to, kdo porazí více nepřátel.

John Rhys-Davies: Z agresivního trpaslíka elfím králem John Rhys-Davies: Z agresivního trpaslíka elfím králem

Comic-Con Prague navštívila mimo jiné i herecká hvězda John Rhys-Davies, který je známý především jako Gimli z trilogie Pán prstenů. To není ale...

Pán prstenů: Návrat krále (2003) | Foto: New Line Cinema

Na této trilogii jsem vyrůstala a získala si v mém srdci opravdu velké místo, které jen tak něco nevystřídá. Musím ale ohodnotit tento závěrečný díl, který je ze všech filmů přeci jen můj nejméně oblíbený, takže zatímco bych ostatní ohodnotila na 90%, Návrat krále si ode mě vyslouží procenta o trochu nižší. Mé hodnocení je 85%.

Jaká rasa Středozemě je vaše nejoblíbenější?
Hobiti
Elfové
Lidé
Trpaslíci
Skřeti
Enti
Čarodějové
Ankety
Jaký film Alana Parkera máte nejraději?
Bugsy Malone (1976)
Půlnoční expres (1978)
Sláva (1980)
Pink Floyd: The Wall (1982)
Střílejte na měsíc (1982)
Křídla (1984)
Angel Heart (1987)
Hořící Mississippi (1988)
Navštivte ráj (1990)
The Commitments (1991)
Vítejte ve Wellville (1994)
Evita (1996)
Andělin popel (1999)
Život Davida Galea (2003)
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist