TOP 10: Nejlepší závěrečné bitky ve filmech

TOP 10: Nejlepší závěrečné bitky ve filmech 11 obrázků v galerii
Rocky IV (1985) | Foto: Metro-Goldwyn-Mayer (MGM
Každý pořádný akční film by měl mít i pořádné finále. Velkolepou honičku, efektní přestřelku... nebo šťavnatou nakládačku! Tady je seznam deseti scén, které patří mezi špičku poslední zmíněné kategorie.

1. Komando (1985)

Asi jen málokdo by mi dokázal odpustit, kdybych při sestavování takovéhoto žebříčku zcela vynechal největší filmovou akční hvězdu všech dob. Zatímco v Terminátorech či Predátorovi probíhaly likvidace úhlavního nepřítele trochu obšírněji, než jen klasickou "pěsťovkou", v případě neméně oblíbeného Komanda došlo na úplně klasický hard fight dvou svalovců, který sice nevyniká opojnou choreografií, ale ukázkovou 80's fyzičností rozhodně. A to, že při něm došlo i na obří vojenské nože a hlavně několik kultovních hlášek ("Zestárnul jsi, Johne!"), je milým (a vlastně i povinným) bonusem, jenž určitě nikoho neurazí.


2. Rocky IV (1985)

Když se řekne A, musí se říci i B. Arnold měl slizáckého Bennetta (Vernon Wells), Sly zase nezapomenutelného Ivana Draga (tehdy začínající Dolph Lundgren). Po třech dílech rockyovská série z hlediska soupeřů už neměla moc kam stoupat (překonat obrovitého tlučhubu Mr. T se tehdy muselo zdát jako mission impossible). Stallone se ale nedal a z několika tisíc uchazečů si vybral impozantního Švéda, jemuž role málomluvného a chladnokrevného smrtícího Goliáše nastartovala kariéru. Jejich mnohaminutové závěrečné střetnutí, které zahrnuje osobní (pomsta za smrt kamaráda), ideologické (USA vs. SSSR), tak i "filosofické" (příroda vs. moderní technologie) aspekty, má k realistickému boxerskému zápasu samozřejmě extrémně daleko (což pozná i naprostý laik), ale o to větší, energičtější a zábavnější je to podívaná. Skutečný "souboj titánů".


3. Legenda o opilém Mistrovi (1994)

Vybrat nejlepší snímek z nekonečné filmografie Jackieho Chana je prakticky nemožné. To samé v bledě modrém platí pro výběr nejlepšího Chanova souboje. Ve volném pokračování komediální kung-fu klasiky Mistrův syn, v němž Chan opět ztvárnil národního hrdinu Wong Fei-Hunga, se však sešlo z Jackieho trademarků (kromě choreograficky vypiplaných bitek hlavně jednoduchý groteskový humor) vše v takřka dokonalé podobě. Jednoznačným vrcholem snímku je pak právě dechberoucí finální souboj s velmi schopným protivníkem, v němž čínský borec, popíjející pro "zlepšení" svého bojového výkonu petrolej (!), předvádí jednu úžasnou akrobatickou šílenost za druhou.


4. Pěst legendy (1994)

Ve stejném roce jako Legenda o opilém Mistrovi vznikla i pravděpodobně nejlepší sólovka druhého velebeného hongkongského démona - Jeta Li. Pěst legendy, jež vznikla jako remake/pocta Pěsti plné hněvu s Brucem Leem, je na velmi jednoduchém dějovém základu (pomsta za smrt učitele) postavená série špičkově zrealizovaných (rozdílně koncipovaných) mlátiček, které dodnes berou dech. Ta nejvelkolepější (a nejdelší) z nich logicky přijde na konci, kdy si to Jet rozdá s brutálním dvoumetrovým japonským generálem. Tvůrci navíc odmítli ve filmu použít tzv. wire-fu (technika, při níž jsou bojovníci zavěšeni na drátech, díky čemuž mohou předvádět i jinak neproveditelné akrobatické kousky), které bylo pro natáčení hongkongských historických kung-fu filmů běžné (takže veškeré souboje vypadají nejen velmi efektně, ale i relativně realisticky).


5. Smrtonosná zbraň 4 (1998)

A ještě jednou Jet Li. Tentokrát ale nejen na druhé straně barikády, ale hlavně na druhé straně planety. Z Jeta se v Hongkongu stala velká akční hvězda a tak (stejně jako Chan) šel zkusit štěstí do Hollywoodu. A první herecká příležitost byla možná rovnou i tou nejlepší. Série Smrtonosná zbraň se vždy mohla pochlubit kvalitními záporáky a asijský řezník tuhle fajn tradici rozhodně nenarušil. Richard Donner ho ve snímku vylíčil nejlépe, jak jen mohl - jako mlčenlivého lidského terminátora, z jehož strhujících bojových schopností mrazí v zádech. Film pak naprosto bezchybně vygraduje v podobě božsky zinscenovaného a natočeného finálního zúčtováního, v němž duo Gibson/Glover čelí pekelně naštvanému nemilosrdnému protivníkovi, jenž je na rozdíl od dvojice stárnoucích poldů ve vrcholné fyzické a bojové formě.


6. Ong-Bak 2 (2005)

Nejprve informace pro ujasnění: Ong-Bak 2, jenž je tu uveden, nesouvisí se sérií Ong-Bak. To jen český distributor nevěděl, jak českému publiku "prodat" další film thajského likvidátora Tonyho Jaa, tak to zkusil skrze přejmenovaní a přiřazení k jeho předchozí akční pecce. Skutečný problém pak ale nastal ve chvíli, když Tony natočil skutečnou dvojku Ong-Baka... Zkrátka, tenhle film se původně jmenuje Tom Yum Goong (v USA je uváděný pod názvem The Protector). Nicméně minimálně v jednom ohledu jsou si s prvním Ong-Bakem dosti podobní. Nejsou to moc dobré filmy, ale zato mají naprosto skvělé akční scény. Tento pak v závěru nabídne dvě fantastické pasáže. V první Tony zpřeláme končetiny asi padesáti pěšákům, následně ale hlavní hrdina dostane pořádně zabrat - musí čelit rovnou čtyřem obrovským svalovcům, v čele s Nathanem Jonesem (Troja, Šílený May: Zběsilá cesta), vedle nichž Tony vypadá jako zcela bezmocný skrček...


7. Neporazitelný: Vykoupení (2010)

Série béčkových arénovek Neporazitelný je v jedné věci téměř unikátní. Mnoho jejích fandů začala zajímat až od druhého dílu, protože v ní proti sobě stanuli Michael J. White a Scott Adkins (přitom v jedničce proti sobě stáli Wesley Snipes a Ving Rhames!). Druhý jmenovaný byl v té době ještě téměř neznámý, ale právě tímto snímkem na sebe díky svému drsňáckému charismatu a vynikajícím bojovým schopnostem upozornil natolik, že s ním vznikly ještě další dva díly, kde už nebyl za padoucha, ale stal se hlavním hrdinou. Hlavně se ale stal výraznou hvězdnou novodobých béčkových akčních snímků. Občas se objeví i v něčem větším a nákladnějším (viz Expendables 2, kde si zahrál pravou ruku záporáka v podání J. C. Van Dammea), tam se však objevuje jen v menších rolích. Jeho diskutabilně nejlepším dosavadním titulem je třetí díl Neporazitelného, který je plný výtečných soubojů, jimž dominují Adkinsův střet s capoeiristou Lateefem Crowderem a právě závěrečný megaduel s Markem Zarorem, jenž je Adkinsovi více než důstojným soupeřem.


8. Zátah (2011)

První Zátah ve své době znamenal pro fandy přímočarých drsných akčňáků pomalu revoluci. Jakýsi Gareth Evans zničehonic z Indonésie doručil produkčně skromný, ale neskutečně nadupaný temný, brutální a až videoherně koncipovaný žánrový nářez, v němž je policejní komando vysláno do domu v chudinské čtvrti, aby tam zneškodnilo nebezpečného gangstera. Tým je však brzy prozrazen a musí v uzavřeném prostředí čelit desítkám ozbrojených zločinců. Tuhle učebnicově jednoduchou zápletku britský frajer za pomoci armády obdivuhodných kaskadérů a bojových choreografů proměnil v přehlídku nebývale dobře natočených brutálních rvaček, z nichž člověku div nevypadnou oči z důlků. Absolutní peckou, ještě o třídu větší než všechny předchozí, je ale konečný "trojboj", který má stejnou koncepci jako závěr Smrtonosné zbraně 4 (dva hrdinové versus jeden záporák), jen je delší, ještě násilnější a celkově víc "hardcore".


9. Kingsman: Tajná služba (2014)

Matthew Vaughna, jenž byl dříve producentem filmů Guye Ritchieho, mají jeho fanoušci už pár let zafixovaného jako autora skvělých nekorektních akčních komedií, jemuž právě (často velmi šílené) akční scény jdou jedna radost. Předvedl to v lahůdkovém Kick-Ass a potvrdil v rozpustilé bondovské parafrázi Kingsman, jež se letos dočká už třetí části. Na konci prvního dílu se musí hlavní hrdina Eggsy (Taron Egerton) utkat se stylovou vražedkyní Samuela L. Jacksona jménem Gazzelle (Sofia Boutella), která má místo nohou pružící čepele, jimiž krájí své protivníky na kusy. Boutella je navíc původně profesionální tanečnice, což se jí v téhle roli opravdu hodilo. V souboji s Egertonem totiž předvadí parádní okulahodící kousky - salta, breakdance apod. Vaughn s kameramanem celou scénu navíc snímají natolik dobře, že veškeré její frajeřinky si divák užije dosyta a dostane tak náležitě efektní podívanou, kterou je radost sledovat.


10. Zátah 2 (2014)

A ještě jednou Gareth Evans a jeho Zátah. Díky zaslouženému úspěchu jedničky dostal tenhle šikula peníze i na pokračování, které pojal úplně jinak a hlavně mnohem ambiciózněji. Dvojka má výrazně spletitější děj (v podstatě se jedná o rozmáchlý krimi epos po vzoru epických gangsterek), spoustu postav a dvouapůlhodinovu stopáž! Fandové jedničky se asi báli, že si Evans ukousl příliš velké sousto, ale... ne, neukousl. On to skutečně dokázal celé ukočírovat a přivedl tak na svět druhou fenomenální akční exhibici, v níž se to náramně opojně zrealizovaným násilím všeho druhu jenom hemží. A to úplně nejlepší opět najdeme na konci. Nejdříve přijde skvostná předehra v rudé chodbě, kde se Iko Uwais střetne s cool dvojící mladých zabijáků (kluk s baseballovou pálkou a holka s kladívky). Až pak teprve následuje hlavní chod - souboj v kuchyni. Ten je sice klasicky jeden na jednoho, ale Evans v něm z obou řezníků ždíme na ploše několika minut naprosté maximum. Závěrečný pohled na zářivě bílou kuchyň pokrytou potoky sytě rudé krve je svým způsobem (zvrhle) krásný...

Který film má podle vás nejlepší závěrečný kontaktní souboj?
Komando (1985)
Rocky IV (1985)
Legenda o opilém Mistrovi (1994)
Pěst legendy (1994)
Smrtonosná zbraň 4 (1998)
Ong-Bak 2 (2005)
Neporazitelný: Vykoupení (2010)
Zátah (2011)
Kingsman: Tajná služba (2014)
Zátah 2 (2014)
Jiný

Ankety
Jaký film s Evou Green máte nejraději?
Snílci (2003)
Království nebeské (2005)
Casino Royale (2006)
Perfect Sense (2011)
Temné stíny (2012)
300: Vzestup říše (2014)
Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil (2014)
Jiný
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist