Nejslavnější texaský ranger dnes slaví narozeniny. Těchto pět jeho filmů se dá s přimhouřenýma očima považovat za kvalitní

Nejslavnější texaský ranger dnes slaví narozeniny. Těchto pět jeho filmů se dá s přimhouřenýma očima považovat za kvalitní
Delta Force (1986) | Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)

1. Cesta draka (1972)

Cesta draka
Film, jehož hlavní hvězdou sice není sám Chuck, ale právě jeho přítomnost (byť pouze několikaminutová) z něj udělala pro fandy snímků s tematikou bojových umění bezmála kultovní záležitost. Cesta draka je autorský projekt Bruce Lee (kromě hlavní role k ní napsal scénář i ji zrežíroval), stojící na té nejbanálnější a nejohranější zápletce, která má ve filmu jediný účel - dopřát Brucovi co nejvíce příležitostí předvést své schopnosti (samozřejmě ne ty herecké). A ta největší ukázka jeho bojového mistrovství logicky přijde na konci, kdy se musí postavit právě Norrisovi, jenž byl v té době už sedminásobný americký i světový šampión v karate (což je prďácky u jeho jména uvedeno hned v úvodních titulcích!). A aby té stylovosti nebylo málo - vždy, když se Chuck objeví na scéně, zazní k tomu Morriconeho nezaměnitelná hudba z Tenkrát na Západě!

2. Osamělý vlk McQuade (1983)

Osamělý vlk McQuade
Westernovější akčňák aby člověk pohledal, ale hlavně - pokud byste chtěli znát klíčový inspirační zdroj pro Chuckovu nejznámější (byť zdaleka ne nejlepší) roli, tady jste na správné adrese. Nepřemožitelný vousáč tu představuje samotářského texaského rangera (!), jenž zákon prosazuje tvrdě a velmi svérázně. Nutno však dodat, že na rozdíl od otravně správňáckého mudrlanta Walkera je McQuade docela sympaťák, jenž má moc rád pivo (a pro osvěžení se jím dokonce i polívá!) a jemuž to s obří bouchačkou v ruce dost sekne. Navíc má parádně vytuněný jeep, s nímž se dokáže vyhrabat (doslova) z jakékoliv šlamastyky. A oproti většině svých sólovek tady náš oblíbenec dostal plnohodnotného soupeře v podobě Davida Carradina (Kill Bill 2) - na konci mezi nimi pochopitelně dojde k "osudovému" pěstnímu souboji, který (kupodivu) ani dnes nevypadá vůbec špatně.

3. Zákon mlčení (1985)

Zákon mlčení
Zatímco Osamělý vlk McQuade byl nepřehlédnutelně stylizován do moderního westernu, Zákon mlčení je učebnicovou ukázkou (velko)městské krimi, v níž sledujeme boj policie s nelítostnými pašeráckými gangy. Oba snímky jsou plné (podobných) klasických žánrových klišé (Norris jako drsňácký solitér, jenž proti své vůli dostane nezkušeného mladého parťáka, musí ochraňovat nevinné děvče atd.). Kromě celkem seriózní podzápletky s křiváckým kolegou je na teprve druhém větším filmu Andrew Davise (Přepadení v Pacifiku, Uprchlík) tím nejzajímavějším jeho velké akční finále, v němž si Chuck na pomoc proti značné přesile kolumbijských gangsterů přiveze speciálního bojového policejního robota...!

4. Delta Force (1986)

Delta Force
Možná největší biják, v němž Chuck kdy ztvárnil hlavní roli. Samotnému mi v současnosti přijde skoro neuvěřitelné, že se mu kdysi povedlo objevit se v čele filmu, v němž mu hereckými partnery byly hollywoodské legendy a vesměs oscaroví laureáti jako Lee Marvin (Tucet špinavců), George Kennedy (Frajer Luke), Martin Balsam (Psycho), Shelley Winters (Dobrodružství Poseidonu) či Robert Vaughn (Sedm statečných). První půle se nese především v duchu thrillerů o únosu letadla, ve druhé už dojde na velké akční scény, v nichž titulní komando čelí desítkám palestinských teroristů. A pokud v Osamělém vlkovi měl Norris na hraní k dispozici vylepšené auto a v Zákonu mlčení robotického pomocníka, v závěru Delta Force se prohání na motorce vybavené raketomety a kulomety! Pokud by vámtahle dobře obsazená a řemeslně solidní 80's náborovka sedla, můžete zkusit i pokračování s podtitulem Kolumbijská spojka, kde si Chuckova protivníka zahrál Billy Drago (Neúplatní), jeden z nejikoničtějších záporáků převážně béčkové produkce.

5. Expendables: Postradatelní 2 (2012)

Expendables: Postradatelní
S Expendables 2 je to v případě Norrisovy filmové kariéry podobné jako s Cestou draka - ani zde rozhodně není ústřední osobností (už jen proto, že velkých jmen je tu vskutku nevídané množství), ale jeho chvilková účast se řadí mezi nejvýraznější a nejzábavnější momenty filmu. A je to především kvůli využití Norrisovy unikátní pověsti. Hraje tu totiž v podstatě sám sebe - nejen, že likviduje houfy padouchů, ale dokonce pronese i typický norrisovský vtip! Tomu říkám stylové zakončení kariéry.