1.11.2019, 09:17

Jaká je epocha člověka? Ohlédnutí za dokumentární Ji.hlavou

Jaká je epocha člověka? Ohlédnutí za dokumentární Ji.hlavou
Antropocén: Epocha člověka | Foto: AČFK

Poslední říjnový prodloužený víkend patří k těm, kdy se diáře plní nápady, jak využít den navíc. My jsme se rozhodli zasvětit jej plátnu a promítání na filmovém festivalu v Jihlavě. Pro mudly neznámý, jinak velice populární, festival dokumentárních filmů Ji.hlava se již 23 let rozrůstá a vchází do podvědomí filmových fanoušků šťavnatým kinematografickým výběrem z hroznů.

Událost proběhla ve dnech 24. – 29. října, avšak samotný festival je s vámi ještě dlouho po skončení. Vracíte se k filmům ve svých vzpomínkách. Kdykoliv přijde řeč na nějaké téma, které jste díky vybraným dokumentům zhlédli, nebo si zjišťujete fakta o příbězích, zemích, lidech a událostech festivalem představených a necháte dojem z navštíveného ročníku zrát, vytahujete jej v náhodných rozhovorech a najednou je tady ročník další. Organizátoři ho celý rok v zákulisí pilně připravují a vy už se můžete těšit na další várku toho nejlepšího z oblasti dokumentu.

Ji.hlava 2019 | Foto: Martin Kouba

Ale zpět do předešlých dní. Letošním stěžejním tématem byla ekologie, která je každým dnem aktuálnější. Každý člověk na této planetě působí na Zemi čím dál tím intenzivněji. Přetváří povrch, zdroje, které čerpá, jsou na tak tenkém ledu, že už je téměř nemožné to zastavit. Díky vybraným dokumentům se můžete podívat pod povrch této problematiky i zemského povrchu a zamyslet se. Toto téma se na festivalu nevyskytovalo pouze na plátnech. Také se této ideologie, ekologického chování a zero waste drželi na barech, kavárnách, jídelních místech a po městě, kde se například na rychlejší přemísťování mezi filmy daly využít rekola a pohyb mezi ubytovacími zařízení zjednodušovaly autobusy, které byly pro akreditované zadarmo.

Ji.hlava 2019 | Foto: Martin Kouba

Je slunečný den a vy se snažíte čerpat paprsky během přebíhání ze sálu do sálu. Filmů je takové množství, že se vám až točí hlava z výběru v programu (ti chytřejší si svůj program udělali ve festivalové aplikaci) anebo taky hlady, protože na jídlo skoro není čas. Ráno začnete například na Inspiračním fóru povídáním sympatického tiběťana Sonama, žijícího v České republice, o jeho cestě do města a životě v klášteře. A den zakončíte v noci, na dně oceánu, snímkem Moře plné stínů, který nás zanese do Mexického zálivu, kde se bojuje o záchranu ekosystému. Nebo pak jiný večer končí projekcí o umění filmového zvuku – Dělat Vlny. Ten nám prozradil, kde se berou všechny ty pocity, když se právě potápí Titanic. Melodie je tak silná nápověda, která naštěstí ve většině dokumentárních filmů chybí a tak v „prázdných“ záběrech jdete pod korsickým nebem s pastevci, za zvuku kroků a mečení koz. Nehrají housle ani klavír, ale jste tam - Poslední sen.

Fonja | Foto: Ji.hlava

Filmy nejsou zaměřeny pouze na ekologii. Sekcí, do kterých se soutěžní filmy dělí, je celkem sedm. Opus Bonum, První světla, Mezi moři, Česká radost, Fascinace, Krátká radost a Svědectví. Každý film přibližuje jinou problematiku týkající se nás. Ať je to blízké pouto s prarodiči, kteří pomalu odcházejí. Nebo se přenesete na Madagaskar do výchovného zařízení mladých delikventů, kteří svůj čas mezi stěnami, díky workshopu Liny Zacher, krátí točením vlastního filmu s názvem Fonja se vším, co jeho tvorba přináší. Do kamer sdělují příběhy jak se do „pasťáku“ dostali s lehkostí, jako by ukrást 20 milionů (místní měny) bylo denním šálkem kávy. Mladí režiséři mají různé osudy, někteří se napraví, někteří ne. Rozhodně jejich snaha nebyla marná a jejich film dostal ocenění v sekci Opus Bonum.

Sólo | Foto: Petit A Petit Productions/Artcam

V české sekci dostal ocenění snímek Sólo francouzského režiséra Artemia Benki, který žije v Praze a spojí nás s klavírem a duševně nemocným argentinským klavíristou. Přímé působení člověka na zemi je zachyceno ve snímku Atropocén. Epocha člověka je podána tak realisticky, že máte nutkání se každého kusu buldozerem odlomeného mramoru dotknout.

Antropocén: Epocha člověka | Foto: AČFK

Ti, kteří mají ještě sílu po celodenním pobíhání ze sálu do sálu a stihli si během dne namazat alespoň rohlík, vyráží na večerní hudební program, který je každý den pestrý a trvá na několika místech do ranních hodin. Klobouk nechť je smeknut před organizátory, producenty, dobrovolníky, režiséry, hudebníky, barmany, kuchaři, diváky a počasím - udělali jste to pěkné. Takže za rok před plátnem.

Ji.hlava 2019 | Foto: Martin Kouba
Ji.hlava 2019 | Foto: Martin Kouba
-
-

Související články:

Proč je Pražský filmový kufr jeden z nejdůležitějších filmových festivalů u nás?

Když se řekne filmový festival, každý si vybaví Karlovy Vary, Cannes, Berlinale nebo třeba Benátky. Velké, drahé, hvězdami nabité akce, kde si odbývají...

Premiéry v kinech: Revoluce na čtyřech kolech, ve vězení a v Kubrickově hotelu?

Další kinopremiéry jsou tady a spolu s nimi hned osm novinek! Na co stojí za to zajít?

Komunismus aneb Nejdelší český film představuje nejdelší český trailer

Proslulý a dost svérázný tuzemský dokumentarista, myslitel, výtvarník Karel Vachek se ve svých 79 letech loučí s celovečerní filmovou tvorbou. Nejnovější a...

Premiéry v kinech: Co kdyby mobilní aplikace odpověděla na otázku, kolik času nám zbývá?

Ne, nezapomněli jsme na Arnolda a temný terminátoří osud. Do kin míří osm novinek, z nichž si vybere doslova každý filmový fanda, tedy nejen vyznavač...

Recenze: Dobrá smrt - dokument o asistované sebevraždě se vám zaryje pod kůži

Slovensko-český dokument o Britce Janette Butlinové s nevyléčitelnou nemocí (svalovou dystrofií), která se rozhodne vydat do Švýcarska a zde provést...

Recenze: Arctic: Ledové peklo - hvězdný Dán, přírodní živel, téměř mrtvá žena a medvěd

Mads Mikkelsen versus ledové peklo za polárním kruhem. Do toho občas jedna téměř mrtvá žena a jeden lední medvěd. Ale jinak především superdán versus zima...

„Příroda musí existovat bez ohledu na lidské potřeby a hospodářský systém,“ tvrdí režisér Ženy na válečné stezce

Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná islandská „zenová...

Dokument o slovenské hře na válku vyvolává strach i nakažlivý smích

Již tento čtvrtek bude mít v českých kinech premiéru pozoruhodný dokumentární film Jana Geberta Až přijde válka (2018) sledující slovenskou domobranu a...

Dokument o smrtonosné vlně je malým krokem pro lidstvo, ale velkým skokem pro český surfing!

Ačkoliv je Česká republika zemí bez oceánu, obliba surfingu se tu rok od roku zvyšuje. Za náročným sportem vyjíždí do zahraničí tisíce Čechů, doposud si...

Ankety

Deepfake s Milošem Zemanem mne...
  • fascinuje.
  • děsí.
  • štve.
  • nechává chladným/chladnou.

Nejnovější články:

Sdílet tuto stránku:

Partneři: