26.9.2019, 15:00

Přehlížené pecky: Vlákna - Depresivní studie jaderné války, z níž tuhne krev v žilách

Přehlížené pecky: Vlákna - Depresivní studie jaderné války, z níž tuhne krev v žilách
Vlákna | Foto: New Statesman

Hrozba jaderného konfliktu mezi východem a západem inspirovala filmaře v průběhu minulého století mnohokrát. Zdaleka nejzajímavější a nejděsivější zobrazení všech hrůz, jež by s sebou obávaná válka s arzenálem atomových zbraní přinesla, představuje britský televizní snímek Vlákna z roku 1984, o jehož existenci ale nemá řada pasivnějších diváků ani potuchy. Tento týden uběhlo přesně 35 let od světové premiéry ve Velké Británii a při této příležitosti si zrekapitulujeme několik zásadních důvodů, proč si Vlákna nezaslouží být ani po takové době přehlížena.

O čem to je? Film podává polodokumentární formou s volným rámcovým příběhem výpověď o dopadu jaderné války na město Sheffield a posléze také na celou Británii. Hrozivý scénář, započatý pár dnů před útokem a sahající až 12 let do budoucnosti, sleduje divák především skrze soužení mladé dívky Ruth a jejích nejbližších. Snímek popisuje příčiny konfliktu v podobě ozbrojených sporů na Blízkém východě, samotný průběh útoku, bezprostřední snahu o přežití a organizování především přídělu potravin a také dlouhodobé dopady na klima, zdravotní stav postižené populace a skomírající zemědělství a společnost jako takovou.

Trailer:

5 důvodů, proč Vlákna vidět:

1. Aktualita poselství. Nebudeme si nic nalhávat a přiznáme si, že svět a moderní společnost mají k ideálnímu mírovému soužití stále daleko, což se zkrátka nezlepší. Až jednou přeteče miska trpělivosti a někoho napadne hájit své zájmy ničivou silou (budeme samozřejmě věřit, že k tomu nedojde), budou události zobrazované ve filmu možná děsivě aktuální. A není to jen hrozba v podobě atomového hřibu, protože jednou z myšlenkových a tematických linií Vláken je také devastace přírodního prostředí, což dnes lidstvo činí ze všech sil i bez použití jaderných hlavic.

2. Naturalismus. Jak bylo již zmíněno, snímek je točen v určitém kvazidokumentárním stylu, jenž zahrnuje neosobního vypravěče a mezititulky, které uvádí časové posuny a pravděpodobná čísla a data po útoku. Nejde tak o zcela čisté zachycení popisovaných hrůz, avšak dojem obrazové a vypravěčské autenticity přesto zůstává a dominuje. Od znázornění samotných výbuchů přes chování lidí v krizových situacích až po znázornění následného úpadku celé civilizace - ze všech těchto aspektů ční enormní přesvědčivost, že takhle nějak by to opravdu mohlo proběhnout.

Vlákna | Foto: Night Flight

3. Komplexnost. Právě díky "nedějovému" popisnému pojetí dané látky se daří vykreslit celou záležitost opravdu dopodrobna. Zatímco poznáváme potenciální hlavní postavy, z televizorů neustále slyšíme zprávy o rostoucím napětí mezi USA a Sovětským svazem, takže útok přichází ohlášeně a zdůvodněně. Především však dostáváme plnohodnotný a depresivní obrázek "středověké" Británie po spršce jaderných výbuchů. Celé město leží v troskách, všude se válí znetvořená a spálená těla, zásoby potravin jsou hlídány ozbrojenými strážemi, umírá se na hlad, ozáření a podchlazení a v průběhu let lidé zapomínají řeč a navracejí se v podstatě do doby dávno minulé. Právě v druhé postapokalyptické fázi hrají důležitou roli komentář a mezititulky, které uvádí diváka do kontextu a odhadují pravděpodobný průběh, počet obětí či stav úrody a klimatu.

4. Absolutní absence klišé. Nenajdete zde žádné nepřítele (útok zahájil dle zpráv východ, ale vina padá na oboustranné selhání), žádné jasně vytyčené cíle, za nimiž by postavy směřovaly, ani sentimentální či emocionální vložky. Vlákna servírují nekompromisní depresi a režiséru Micku Jacksonovi pohodlně stačí vědomí, že divák se díky neutěšené špinavé formě a samotnému námětu nechá stoprocentně pohltit. A je to skutečně pravda - komu při sledování alespoň dvakrát neztuhne krev v žilách, bude pravděpodobně zralý na psychiatra.

5. Jaderný výbuch. Tenhle důvod bude znít morbidně a je věnován hlavně filmovým fanouškům, kteří si třeba někdy sestavovali žebříček nejlepších scén, během nichž dochází k destrukci vlivem ohromné (většinou právě jaderné) exploze. Celá sekvence z Vláken je dle mého v této oblasti absolutním krále a jedním z nejvíce sugestivních a znepokojivých výjevů v dějinách filmu. Přestože se viditelně jedná o televizní film a vizuál se ani zdaleka neblíží velkým hollywoodským blockbusterům, scéna atomových útoků je tak chytře sestříhána, osvětlena i ozvučena, že vás zaručeně ochromí.

Vlákna | Foto: Hawkensian

Vlákna rozhodně nebudou ideální podívanou pro každého. Jde o náročnou rekonstrukci konce světa, jak jej známe, která si nebere servítky a nejde naproti divákům, kteří upřednostňují uhlazený obraz a emocionální napojení na hlavní hrdiny. Pokud však přijmete špinavou formu a zvolený dokumentární přístup, čekají vás dvě hodiny bezprecedentní filmové deprese, která má svůj smysl. Modleme se a hlavně se snažme, aby se její proroctví nikdy nevyplnilo.

Hodnocení: 90%

-
-
Související filmy: Vlákna
Související osoby: Mick Jackson

Související články:

George Clooney a postapokalyptická sci-fi?

Streamovací gigant Netflix si poslední dobou v kolonce "spolupráce" odškrtává jedno velké hollywoodské jméno za druhým. Výjimkou není ani ikonický...

Přehlížené pecky: Kosti a skalp - v tomhle světě byste nechtěli být ani minutu

Dnes lehce po desáté si můžete v televizi naladit pozoruhodný a nekompromisní snímek S. Craig Zahlera "Kosti a skalp". Zahler v roce 2015 jako režisér...

Chernobyl: Seriál HBO o největší jaderné katastrofě v dechberoucím traileru

Po krátkém atmosférickém teaseru přichází plnohodnotný trailer na nejnovější tahák stanice HBO. Minisérie Chernobyl, jak již název napovídá, vypráví o...

Přehlížené pecky: Skvělý zmenšující se muž - Vrchol zlaté padesátkové sci-fi

Pro ty z vás, kteří si v takzvané zlaté éře hollywoodské science fiction dlouhodobě libují, nebude zmiňované dílo jistě žádnou neznámou. I tak mám ale...

Přehlížené pecky: Dravci - Robert Carlyle a Guy Pearce hrají kanibalskou hru "žer, nebo zemři"

Robert Carlyle i Guy Pearce (který dnes slaví narozeniny) patří mezi nepřehlédnutelné tváře filmového plátna. A bohužel mají oba smůlu, pokud jde o velké...

Ankety

Raději bych viděl/a...
  • Úplně novou adaptaci Běžícího muže
  • Pokračování filmu z roku 1987

Nejnovější články:

Sdílet tuto stránku:

Partneři: