Recenze: Itsy Bitsy - Pavoučí horor v duchařském prostředí

Aniž bychom chodili kolem horké kaše, je třeba si přiznat, že filmy s pavoučími antagonisty stojí až na pár výjimek za starou belu. Ty opravdu kvalitní zářezy v podobě stařičké Tarantula nebo odlehčené Arachnofobie, kde tvůrci používali praktické efekty k vizuálnímu ztvárnění děsivých stvoření, ustoupily éře digitálních blbostí, v nichž je uvěřitelnost asi na takové úrovni jako u veřejných projevů Andreje Babiše (například hroziví Pavouci nebo Monstrpavouk). Hororová novinka Itsy Bitsy, pojmenovaná dle tradiční pavoučí básničky, se tvářila jako značně usedlejší a napínavá podívaná se CGI omezeným na minimum. Výsledek je bohužel o poznání omšelejší a nudnější, než být měl.

Ve zkratce jde o to, že černošský lovec artefaktů Ahkeeba násilím ukořistí tajemnou domorodou nádobu, kterou chce věnovat svému pěstounovi Walterovi, jenž shromažďování vzácných předmětů zasvětil celý život. Muži se však nepohodnou a Ahkeeba nádobu roztříští, načež z ní vylézá nebezpečné a prudce jedovaté stvoření. Pavouk o velikosti cestovního kufru se zabydluje na půdě rozlehlého sídla a stává se hrozbou nejen stárnoucímu Walterovi, ale také vdově Kaře a jejím dvěma dětem, kteří se právě přistěhovali.

Tahle premisa, která propojuje klasický pavoučí teror s duchovními motivy a prostředím, jež jsme zvyklí vídat hlavně u hororů Jamese Wana, by mohla fungovat, pokud by měl pavouček dostatek obětí na porážku a tvůrci neztráceli čas předvídatelným psychickým vývojem hlavní ženské postavy. Jenže obyvatelé sužovaného komplexu jsou jen čtyři, z nichž dva tvoří nedotknutelné děti, takže si každý divák dokáže dát ihned dohromady, komu reálně hrozí nějaké nebezpečí.

Režisér Micah Gallo by tak musel v interiérech kouzlit s kamerou a osvětlením a napínat diváka jak strunu od kytary, aby v něm vyvolal alespoň částečnou nervozitu a strach o postavy. Ve svém celovečerním debutu se o to filmař bezpochyby snaží a občas se mu povede zasadit pavouka do situací, které už sice známe z jiných duchařských hororů, ale přesto nepostrádají jistou dávku působivosti a napětí. Pomáhá mu v tom i docela vydařená hudba a fakt, že pavouk není dlouhou dobu vidět více, než je absolutně nezbytné. A to je také pochopitelné, neboť zatímco v detailech na oči a čelisti nevypadá stvůra úplně marně, v celcích je vidět těžkopádnost rozpohybované loutky a moc hrůzy pavouk opravdu nenahání.

Herecké výkony jsou relativně fajn a neznámá Elizabeth Roberts dokáže přesvědčivě zahrát jen hlubokýma očima, jenže rozměry postav jsou velmi bídné a neoriginální a nikoho ve finále moc nezajímá trauma osamělé matky, když se někde po mizanscéně prohání velký krvelačný pavouk, jenž se musí takovou dobu odstrkovat do ústraní. V příběhu navíc figuruje i místní moudrá šerifka, jejíž význam mi v součtu unikal už úplně.

Čekáte-li plnohodnotný hororový příděl do pavoučí tematiky s krvavými úmrtími a přesvědčivým monstrem, budete určitě odcházet zklamáni. Film se sice tváří smrtelně vážně a neponouká vyloženě trapné vsuvky, ale ničím víc než nezajímavou televizní rychlokvaškou zkrátka nemá šanci být. Párkrát možná divák znervózní a řemeslně to není nejhorší, ale ten absolutní strach a respekt a věrohodné příznaky arachnofobie Itsy Bitsy vyvolat nedokáže. Pusťte si raději zmiňované klasiky nebo zábavný Pavoučí teror, kterým se daná tematika co do originality zřejmě vyčerpala.

Hodnocení: 40%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE