Recenze: Lví král - Absolutní technologicko-výtvarně-animační triumf

Tudíž jsem k nejnovějšímu "live-action" remaku přistupoval s jistými obavami, které se částečně naplnily.

"Live-action" je v uvozovkách, protože ve filmu není nic live. Úplně všechno, co vidíte na plátně, je kompletně, totálně CGI. A je to obdivuhodné. V celém filmu není ani sekunda, při které bych si řekl "tahle scéna vypadá nějak divně nepřirozeně". Ani sekunda. CGI příroda je naprosto dokonalá. Dokonalá jsou i zvířata. Co do vzhledu. Co se týče animace, občas něco vypadá trošičku divně, ale je toho minimum. Rozhodně jde o další milník co se týče fotorealistického CGI. Což je možná až na závadu (viz dále).

Po prvních sekundách filmu jsem začal být trochu nervózní, protože si úvodní scénu animovaného filmu pamatuji velmi dobře, a tento film ji téměř přesně kopíruje, záběr po záběru!

Pak se naštěstí ukáže, že to byl jen jakýsi úvodní vtip, a zbytek filmu není jako přes kopírák. Ono by to ani nešlo, protože tvůrci měli dost svázané ruce. Svázané ruce tím, že všechna zvířata ve filmu vypadají a chovají se naprosto realisticky, jako opravdová zvířata. Se dvěma výjimkami: 1) Mluví a zpívají, 2) Nemají pohlavní orgány.

Když ale zvířata nemluví a nezpívají, a není jim vidět do rozkroku, mohli byste si Lvího krále klidně splést s nějakým přírodopisným dokumentem Davida Attenborougha. Což má, dle mého názoru, katastrofální následky. V původním Lvím králi zvířata měla nějakou "lidskou" mimiku. Smála se, plakala, legračně kulila oči. Některé postavy (Zazu, Timon, Pumbaa, hyeny) byly tak stylizované, že byly legrační jen tím, že se na plátně objevily (aniž by něco dělaly nebo říkaly). V novém Lvím králi nic z toho není! Zazu je realistický pták (s normálníma nevtipnýma malýma očičkama). Pumbaa je realistické prase bradavičnaté. Nikdy během filmu neudělá žádné vtipné gesto, nestoupne si na zadní nohy a nemá žádnou mimiku obličeje (kromě mluvení). Čekal jsem na konec písničky "Can You Feel The Love Tonight", protože jsem si pamatoval, že v původním filmu Pumbaa začne hystericky brečet, aby komediálně vyvážil předcházející doják. V novém filmu doják skončí a Pumbaa neudělá nic.

A pravděpodobně vám dochází, co dalšího z toho vyplývá: Všechny scény, ve kterých v původním filmu zvířata dělala něco nerealistického, nezvířecího, stylizovaného, jsou v nové verzi změněny nebo vypuštěny. Takže při "I Just Can't Wait To Be King" zvířata pouze náhodně běhají kolem sebe, při "Be Prepared" hyeny nedělají vůbec nic (natož aby pochodovaly ve formaci), a tak dále, s neúprosnou systematičností. Řekl bych, že je tím zničena nejméně polovina humoru, který se vyskytoval v původním filmu! Prostě, většinu emocí musejí hrdinové tohoto filmu vyjadřovat pouze hlasem, což je obrovsky omezující.

Přitom je nový Lví král podstatně delší než ten původní (má skoro dvě hodiny), tudíž logicky mnohem víc utahaný. Následkem dokonalého CGI jsem při některých scénách bez dialogů úplně zapomínal, že se dívám na film s dějem, a sklouzával jsem do módu "Hm, to je docela ucházející televizní dokument o afrických zvířatech, příroda je majestátní, hudba je epická... Moment, proč vlastně sedím v kině?"

Znovu musím opakovat, že nový Lví král je absolutním technologicko-výtvarně-animačním triumfem. A o to více je škoda, že ta fotorealistická dokonalost zabila tolik z kouzla původního filmu. Když je celý film o zvířatech, která mluví a zpívají, proč si tvůrci dávali tolik záležet na tom, aby v něm všechno vypadalo naprosto realisticky? Proč se Mufasův duch neobjeví naplno v mračnech, ale pouze náznakově problikává mezi blesky? A takhle bych se mohl ptát ještě dlouho, ale asi už chápete...

Hodnocení: 60%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

P.S: Český dabing je velmi vydařený (včetně písniček), jen mi připadalo velmi zvláštní, že slyšitelně chřadnoucího Jamese Earla Jonese dabuje Miroslav Etzler, který je o 34 let mladší.

P.P.S: Pokud jsem to dobře pochopil, Disney má nové úvodní animované logo se zámkem (nikoliv speciální "africké" jen pro tento film, ale prostě nové).

P.P.P.S: Soundtrack je opět od Hanse Zimmera a změny oproti původnímu filmu jsou tak minimální, že je naprostá většina diváků vůbec nepostřehne.