Vrátí se do Zlína slavná filmová éra?

Vrátí se do Zlína slavná filmová éra?
Zlínské filmové ateliéry (archivní foto) | Filmový uzel Zlín
V roce 1934 do zlínského filmového oddělení nastupuje mladý režisér Elmar Klos (oscarový Obchod na korze), který spolu s kameramanem Alexanderem Hackenschmiedem (Extase) rozšiřuje technické vybavení a inspiruje se během návštěvy USA.
Karel Höger
Karel Höger | www.lfs.cz
V druhé polovině 30. let rozšiřuje Jan Antonín Baťa své filmové aktivity a ke Zlínu přibírá ateliéry v pražské Hostivaři. Není bez zajímavosti, že ve Zlíně tvůrci pro tuzemské publikum objevili například ikonického Karla Högera (Krakatit). Režíruje zde Otakar Vávra (Krakatit, Dívka v modrém) a ateliéry pomáhají před začátkem druhé světové války udržovat českou filmovou produkci. Období druhé světové války vynáší na scénu proslulou animátorku Hermínu Týrlovou, která režírovala první český loutkový film, Ferdu Mravence (1942).
Hermína Týrlová
Hermína Týrlová | Česká televize
Po druhé světové válce se ve Zlíně objevuje další legenda tuzemského filmu, hudební skladatel Zdeněk Liška (Obchod na korze, Marketa Lazarová, Spalovač mrtvol).
Zestátněný zlínský filmový průmysl se věnuje reklamní tvorbě, dokumentům a školákům. V roce 1947 jsou zde instruováni cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka, jak během svých výprav zaznamenávat na filmový materiál. V roce 1955 zde svou Cestu do pravěku připravuje Karel Zeman.
Filmový dobrodruh Karel Zeman
Natáčení Cesty do pravěku | http://www.dokweb.net
V roce 1965 se zde koná vůbec první ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, který se každoročně koná dodnes. Po revoluci zájem o zlínský filmový průmysl upadá.
V roce 1993 je zrušeno laboratorní zpracování filmů a výroba magnetických nosičů je utlumena. Stát už sem nepřispívá. Na půdě zlínských ateliérů vzniká soukromá Vyšší odborná škola filmová Zlín. V privatizaci ateliéry roku 1998 přebírá společnost BONTON a.s., nepobřebné budovy získává farmaceutická společnost Intercaps. Zájem o zlínský film oživuje rok 2002, kdy Univerzita Tomáše Bati otevírá svoji třetí fakultu - Fakultu multimediálních komunikací, jejíž součástí jsou též ateliéry animované a audiovizuální tvorby. Je to právě Zlín, který již pár let doplňuje trojúhleník významných českých škol na trase Praha - Písek - Morava.
Roku 2016 se otevírají Kudlovské ateliéry veřejnosti. Jde o původní budovy z 20. let, kde mohou návštěvníci zavítat například do Kabinetu filmové historie.
vrati-se-do-zlina-slavna-filmova-era-2
Vizualizace budoucího zlínského ateliéru | archiv
Právě v Kudlově hodlá zlínská produkční společnost IS vybudovat vlastní ateliér za 40 milionů korun. Činností usiluje o návrat filmového průmyslu do Zlína. Společnost IS je na tuzemském trhu 10 let a nedávno se podílela například na vzniku ceněného filmu Úsměvy smutných mužů (2018). Jednatel IS Produkce Martin Gazda doplňuje: “V příštím roce plánujeme zahájení výstavby nového velkého ateliéru na zlínském Kudlově. Naším cílem je oživit tradici v místě, které je v podstatě nejblíže spojené se vznikem filmu ve Zlíně.”
Uvnitř ateliéru vznikne prostor pro jeden z největších ateliérů v kraji, jehož plocha zaujme 250 m2. Nyní se dokončuje projektová dokumentace. Pokud půjde vše podle plánu, začnou v roce 2020 první výkopové práce. “Věřím, že nový ateliér spolu se špičkovým technologickým vybavením a zkušenými lidmi z oboru přiláká producenty z České republiky i ze zahraničí,” přibližuje svoji vizi Martin Gazda.